Reklama

Reklama

VOD (1)

Obsahy(1)

Mladý spisovatel Stingo přijíždí v roce 1947 z amerického Jihu do newyorského Brooklynu. V penzionu, kde se ubytuje, se seznamuje s dvojicí milenců, Židem Nathanem, až patologicky zaujatým problémem Židů a holocaustu, a něžnou Polkou Sophií. Hned zkraje si všimne, že jejich vztah prochází prudkými zvraty a Nathan se někdy chová neuvěřitelně surově. Přesto se nakonec stanou přáteli. Stingo se pouští do psaní svého románu s autobiografickými prvky … Brzy zjišťuje, že Sophie byla v koncentračním táboře, přestože je čistá árijka, kde – jak vypráví – zemřel její otec, varšavský profesor práv, i její manžel. S Nathanem se seznámila, když jednoho dne omdlela v knihovně. Půl roku po příjezdu do Ameriky byla na konci sil. Nathan ji zachránil, staral se o ni, vařil pro ni a vedl s ní dlouhé rozhovory. Při jednom setkání se Stingem mu svěří, že kvůli masu, které tajně sehnala pro svou matku trpící tuberkulózou, byla poslána do koncentračního tábora. Přežila a pak strávila nějaký čas ve Švédsku … Jednoho dne dosáhne Nathanův záchvat zuřivosti vrcholu. Zatímco Stingo se Sophií přichystali oslavu jeho nového vynálezu z oboru biologie, o němž stále hovoří, udělá scénu, oba uráží a zdrcená Sophie se opět postaví na jeho stranu. Druhý den jsou oba pryč. Stingo Sophii hledá na katedře polonistiky, kde mu její vedoucí sdělí, že Sophiin otec byl vášnivý obdivovatel nacistů a antisemita, tedy opak toho, co mu Sophie napovídala. Jeho protižidovské postoje byly všeobecně známé, přesto ale jakožto potencionálně nebezpečný intelektuál nakonec skončil v koncentračním táboře. Když si Sophie druhý den přijde pro věci, všechno přizná, i to, jak se o otcových postojích dozvěděla, když mu jednoho dne opisovala projev, s nímž měl vystoupit a který proklamoval „vyhlazení“ jakožto konečné řešení židovské otázky v Polsku. Vzpomíná i na Poláka Josefa, který ji tehdy velmi miloval a jehož sestra Wanda ji žádala, aby se připojila k odboji. Sophie ale odmítla a Josefa brzy nato zabilo gestapo. Ona sama byla i s dětmi zatčena a transportována do Osvětimi … Vypráví, jak při selekci vězňů poslali jejího chlapce Jana do tábora pro děti, zatímco dcerka šla do plynu. Díky znalosti němčiny se Sophie stala sekretářkou velitele tábora Rudolfa Hösse. Hned po příjezdu ji kontaktoval vězeň, který ji žádal, aby v pokoji Hössovy dcery Emmi sebrala rádio. Sophie váhá. Mezitím se dozvídá, že v dětském táboře vypukla epidemie a snaží se i za cenu, že se mu nabídne, uprosit velitele Hösse, aby ji propustil na svobodu. Ukazuje mu otcův článek o „konečném řešení židovské otázky v Polsku“. Höss odmítá a tak Sophie prosí alespoň, aby jejího syna poslal do Německa na převýchovu v rámci projektu „Lebensborn“. Höss slibuje, svůj slib ale nedodrží. Sophii se nepodaří ani sebrat rádio, malá Emmi ji přistihne. Syna už nikdy nespatří. Velitel Höss je přeložen a Sophie se vrací na svůj blok... (TV Prima)

(více)

Recenze (398)

viperblade 

všechny recenze uživatele

Velice dobrý film, při kterém vám ani nepřijde, že se na něj koukáte už dvě a půl hodiny. Opravdu, toho jsem se nejvíc bál, když mi bylo řečeno, že tento film je "v podstatě nuda, až na tu slavnou scénu volby". Pro mě to teda nuda nebyla. Konečně jsem totiž viděl Meryl v její zřejmě nejslavnější roli, za kterou právem dostala Oscara. Konečně jsem viděl hrát Petera MacNicola normálního člověka, a ne troubu nebo génia. A konečně jsem viděl onu slavnou scénu, kdy si hlavní hrdinka musí vybrat, kdo přežije. Jestli její chlapec, nebo děvče. A ta scéna na mě zapůsobila, ale jinak, než jsem si myslel, že zapůsobí. Totiž, domníval jsem se, že to budou protahovat, aby z toho vytřískali emoce, ale ne, tahle scéna trvá tak minutu, možná ani to ne. Ale nedávám plný počet jen kvůli tomuto. Ne, dávám ho hlavně za Meryl, Petera, Kevina a fakt, že opravdu je se na co koukat celých 150 minut. P. S. Jediné, co mi trochu kazilo zážitek, byly asi ty nejhorší titulky, jaké kdy byly vydány v rámci levných DVD. Viděl jsem už hodně těchto "trafikových DVD" ale na žádném nebylo tolik (a celkem základních) chyb, jako zde. To, že tři věty přeložili jako jednu (a tudíž tam chyběly některé věty), bych ještě pochopil. Že se sem tam časování zpožďovalo, to taky, ale když někdo neví, kdy se píše mě/mně nebo ji/jí, tak to už je fakt zvláštní… obzvlášť když si uvědomíte, že za tohle dostal někdo zaplaceno… ()

Vitex 

všechny recenze uživatele

Hořký bombónek se sladkou náplní, cumlá se faň. Oproti některým komentářům tady, mně se líbily více ty scény "ze současnosti". Jinak bylo dost zřetelně vidět, že se zastřihovalo, kde se dalo, což možná filmu ublížilo, ale chápu, že kdyby byl snímek ještě delší, měl by už asi problémy u většinových diváků (teda spíš oni s ním) (i když : kdo ví ?). Herecké výkony celkově velice faň a o M. Streepové už tu bylo napsáno dost. Vadilo mi chvílama akorát nedůsledné použití Stingových vnitřních monologů - občas jsem totiž zcela nechápal různé jeho motivace. Celé vyprávění se odvíjí z jeho pohledu, takže se s ním identifikujeme - a ke konci nás najednou "vlastní jednání" překvapuje. Ale jinak opravdu faň podívaná, přestože potenciál (i když jsem předlohu nečetl) považuju za nevyužitý. ()

Reklama

hansel97 

všechny recenze uživatele

Stejně jako knížka tomu celkem podtrhává nohy začátek, kdy se nic neděje, a člověk prakticky ani neví, že Sophie byla v koncentráku. Pak ale přijde finále, které člověka rozdrtí, takže jsem jako u knihy s hodnocením rozpolcený. Prostě je to velmi dobré, ale nevyvážené dílo, tady ještě umocněno famózním výkonem Meryl. ()

kinej 

všechny recenze uživatele

Z filmu je prostě znát, že čerpá z velice obsáhlé předlohy. Myslím, že mohl Pakula knihu přepsat lépe. Například Stingovo neúspěšná, vedlejší, milostná aférka mi přijde zbytečná a pouze zcizuje od zajímavé dvojice Sophie a Nathana. Vůbec celá první část je slabší. Síla filmu však spočívá ve scénách z koncentračního tábora. Kontrast mezi zabláceným táborem a vilou Rudolfa Hesse je hrůzný. Scéna, kdy si Sophie povídá s Hessovou dcerou je děsivá i přestože zde není nic vyřčeno. Ve scéně je patrná již od dětství výchvou vštěpovaná nenávist a pohrdání, která vypovídá o zrůdnosti doby stejně efektně jako mnohem brutálnější záběry. Meryl Streepová mluví skvěle polsky, německy a hlavně si geniálně poradila s polským akcenetm v angličitně. Když jsem zkusmo přepnul na dabing a slyšel jsem pouze Zlatu Adamovskou mluvit normálně, viděl jsem jak tím okamžitě výkon M. Streepové spadl o 50%. ()

Jossie 

všechny recenze uživatele

Čekala bych od zpracování tak silného námětu něco mnohem lepšího. Tenhle film mě nijak nezasáhl, Meryl Streep, jakkoliv jí mám ráda, nebyla ta pravá Sofie ( přece jen ta Magda Vášáryová by tam seděla líp ), Kevin Kline nebyl dostatečně šílený Nathan a vůbec nejhorší byl Peter MacNicol, protože on mi vůbec neseděl do role Stinga. ()

Galerie (173)

Zajímavosti (35)

  • Streepová si kvůli roli osvojila nejen polský akcent, ale rovnou i základy němčiny a polštiny. (DaViD´82)

Související novinky

Čertova švígrmutr

Čertova švígrmutr

30.06.2006

Někteří charakterní herci hrávají v inteligentních hlubších filmech, když jim jde o umění a touhu něco po sobě zanechat. Z toho se ale objeví v tak prvoplánovém hloupoučkém čemsi, že se člověk… (více)

Reklama

Reklama