Identita

- šel jsem po schodech k nám, a potkal muže co tam nebyl, ani dnes tam nebyl ten muž, ach, kéž by zmizel navždy už- Kdo je to? S kým teď mluvím? Vrah nesmí přežít!.... Jsme svědky vyvražďovačky se zajímavým podtextem. Dobrá atmosféra osamělého motelu, noc, bouřka, zvláštní skupina lidí a mrtvoly. Ale nejdůležitější v tomto filmu je pointa! Co s vámi provede ona. Mě to teda neodbouralo. (18.05.2006)

Identita (2003) aneb jedenácté procento mozku v akci (POZN. člověk využívá jen 10% mozku). Velmi zajímavý scénář, který na konci předvádí vybroušenou a překvapivou pointu (výraz, který u některých fanoušků budí negativní pocity, ale faktem je, že tuhle překvapivou pointu nelze a priori považovat za špatnou). Herecké výkony se pohybovaly na vrcholu měřítka, atmosféra se zpočátku zdála být vcelku triviální (čeká se na to, ze kterého temného zákoutí zabiják vyleze), ale velmi brzy nabrala zcela jiný směr, a sice dokonale mysteriózní, který spolu s pohledem Johna Cusacka vytvářel podobnou chuťovou kompozici, jakou jsem mnohokrát neokusil. I proto se nezdráhám dát mu plné hodnocení, protože Mangold tu dokazuje jednu velmi důležitou věc - umí přeměnit obyčejné věci v neobyčejné, a to tak elegantně, že vás snímek i přes zdánlivou šablonovitost totálně přibije k židli...ne, nebudete se bát (možná lehce místy), ale budete si vychutnávat dechberoucí rozplétání nitek příbehu. Naštěstí tenhle snímek fakt není pro všechny a je to jen dobře. (29.08.2008)

Identita není nijak novátorská a až do finiše se tváří jako docela konvenční záhadný thriller. Nicméně oplývá skvělou atmosférou a něco v tom filmu vás chytí - zásluha režiséra i herců. V příběhu je navíc několik "nesrovnalostí", které vám napoví, že něco není úplně v pořádku, ještě než si toho všimnete naplno (vrah uteče a vrátí se na stejné místo). "První" konec potěší, ale ten "druhý" si mohl scénárista odpustit, někdy je méně více. (08.09.2003)

Tak si nejsem jist jestli se tvůrci trochu nepřepočítali. Závěrečná pointa není špatná a snímek aspoň nespadne do bahna klišé, ale přeci jen trochu podrazí nohy jinak slušnému příběhu. Identita je z toho druhu filmů, u kterých se skvěle bavíte a jste doslova přikovaní do sedadla, když ale skončí dojde vám jakou afektovanou a nepůvodní kaší jste se nechaly ošálit. (26.08.2007)

Velmi podmanivá atmosféra - jak já miluju déšť a noc - v příběhu, který jsem si musela po shlédnutí rozebrat, abych ho plně pochopila (tápajícím doporučuju sepsat si čísla klíčů a k nim doplnit oběti). Když jsem šel po schodech nahoru / Potkal jsem muže, který tam nebyl / Dnes tam nebyl znovu / Přál bych si, aby šel pryč (24.01.2009)