Ecce homo Homolka

Proč jsem proboha živýho čekal tak dlouho, než jsem se na tuhle úžasnou věc podíval? Už jen úvodní dějství "úprku z lesa" mě naprosto dostalo. A pak ty geniální dialogy :-) V minulosti jsem vídával jen útržky téhle trilogie, teď po shlédnutí celého prvního dílu jsem docela unešen. Má to své zdlouhavé pasáže a hlušší místa, ale ty přebíjí hlavně charakter dědy Homolky. Třeba jeho "uvěznění a ponížení ohledně ustlání postele" nebo láskyplné hašteření s bábou, to je prostě nádhera :-) (17.10.2018)

Souhlasím s ostatními názory, že jde o velmi zábavnou podívanou, postavenou na vynikajících výkonech, brilantním scénáři a kvalitní režii. Celodenní (a zřejmě celoživotní) nepřetržité uzavírání koalic a protikoalic, denně se několikrát účelově měnících a žabomyší boje o nicotnosti. Režisér si nechal rozklíčování příběhu ve smyslu širšího společenského kontextu do dvou vět "Co je stát?" "Stát jsme my"...a Heduš se rozpláče. A záverečný tanec na Ódu na radost se záběry na uslzenou Heduš i matku a vzteklého Ludvu jsou rovněž výmluvné. (02.07.2010)

Všeříkající pohled na tu naší českou malost, slova jsou zbytečná. Tuším, že film už téměř každý český konzumní divák viděl (a tuším, že se v něm i skoro každý, beztak s notnou dávkou studu, uviděl). Plný počet nedám jen proto, že existuje "Hoří, má panenko", jenž vlastně vyvolává obdobné pocity jako první film o Homolkovic rodince, pocity studu a oné roztomilé trapnosti. A vyvolává je hlouběji, mám ho proto radši. 75% (17.04.2013)

Popravdě řečeno, z celé téhle Papouškovy trilogie jsem viděl vždy jen chvíli, ale i těch pár minut moji osobu vždy svým buranstvím a nevtipností iritovalo natolik, že i přes četné reprízy mě nikdo nepřesvědčil zkouknout alespoň jeden z dílů od začátku do konce. Po několika letech záměrného ignorování mě však nakonec povinnost donutila zhlédnout Ecce homo homolka celé a stejně jako třeba v případě Hoří, má panenko (ano, znovu Papouškův citelný rukopis), musím přece jenom změnit, nebo spíše poupravit názor. Ano, přiznávám, chvílemi jsem se docela bavil, vcelku si i užíval atmosféru snímku, oceňuju dobře typově vybrané herce, ale víc mně tahle „výborná“ společenská satira opravdu nedala, nejspíš ještě moje maličkost stále nedorostla její intelektuální náročnosti :-) . Celkově zvědám hodnocení z pomyslného hnoje na lepší 3*. „Tak ho vidíš dědka. Ono mu nestačí, že mně zničil život, ještě mi bude ničit povlečení.“ (24.12.2012)

Odzbrojující Papouškovo opus magnum. Hleďme, člověk... Narozdíl od biblického citátu, v němž se má vyzdvihnout jedinečnost a velikost lidské bytosti, ukazuje nám satirický snímek Jaroslava Papouška člověka ve velmi křivém zrcadle - jako bytost nízkou, přízemní, záludnou a svým způsobem velmi primitivní. Řekl bych minimálně stylizovaný pohled do duše české středostavovské maloměšťácké rodiny (i když kdybych chtěl charakterizovat onu Homolkovic rodinu, použil bych spíše okřídlenou frázi o ,,italském manželství"). Papouškův film má sílu sociologické studie a ono ,,Nerudovské" vykreslení postaviček je přesné a typově trefné (hlavně postavu dědy v kongeniálním podání Josefa Šebánka i fyziognomicky trefně věrnou potkávám denně ve svém okolí) a jde o to postihnout ten příznakový rys maloměšťáctví a buranství. Dobře se dívejme. Takoví jsme... (28.04.2007)