Il Boemo

Unylá, pomalá a veskrze nezábavná dvě a půl hodiny trvající píčovinka, která má z před čtrnácti dnů na krku hlavní cenu Českýho lva. Vojta Dyk se hodí do rolí komediálních, a nebo odlehčený rom-komy. Tady hraje nejlépe s maskou, to znamená posledních dvacet minut. Ve filmu jako takovém mě zaujaly jen dvě věci. Prostřední pasáž s umíněnou, hysterickou zpěvačkou, která po facce vytne mistrovsky svůj pěveckej part. To mělo určitou sílu a šťávu. A pak závěrečný titulky, který jako by vypadly z filmové dílny režisérá pokleslejch kokotin Tino Brasse. Jinak cenu film dostal za něco, co já prostě ve filmu nevidím. 40%. (25.03.2023)

Pro mě osobně je Il Boemo jedním z nejlepších filmových zážitků uplynulého roku a v paměti mi zůstane ještě dlouho. Na Amadea samozřejmě nemá, i tak se ale jedná o naprosto vynikající a výjimečnou podívanou, kterých se točí málo. Výprava je samozřejmě naprosto ohromující, ale není v tom ani zdaleka sama - scénáři nemám prakticky co vytknout, herci jsou do jednoho fantastičtí, jen famózní Vojta Dyk je ještě převyšuje, strhující výkon! Svých 140 minut film opravdu utáhne, sotva jsem se jednou nadechl, a už byl konec - přistihnul jsem se vlastně, že bych to snesl i delší. I kdyby byl ten film špatný, tak aspoň konečně dostane do našeho povědomí velikána klasické hudby - i já jsem ho doposud spíše míjel, a to je to můj jmenovec! Film je ale naštěstí výborný, takže mise je kompletně splněna. 85 %. (23.04.2023)

Řemeslně hezky natočené, ale příběh jako takový mi přišel dost o ničem. Jasně, je to ztvárnění života jednoho reálného člověka, takže si tam toho prostě moc nevymyslíte, ale filmů o tom, jak se chudý týpek chtěl v Itálii v 18. století stát úspěšným, u toho vymetl pár bordelů, a nakonec umřel na syfilis, už bylo natočeno fakt hodně. Jediný co je tu navíc je to, že se to tentokrát týká někoho z Česka. Prostě se tam toho moc neděje. Samozřejmě ve srovnání s tím, co běžně plodí česká kinematografie je to pořád dost nadprůměr. (26.02.2023)

Velmi mě zaujala česko-italská spolupráce na filmu, takže díky tomu můžu říct, že jsme zase světový. Asi by se mi film úplně vyhnul, kdybych neviděla České lvi a právě díky nim jsem se na Il Boemo chtěla podívat. Vojtěch Dyk byl překvapivě opravdu dobrý jako Josef Mysliveček, přišlo mi, že se do role opravdu položil a jeho italština byla skvělá. Asi nejzajímavější scéna byla, když se Mysliveček setkal s Mozartem. Ale to je asi tak jediné. Film má 140 minut a z toho se tam 100 minut neděje vlastně skoro vůbec nic. Těch zbylých 40 minut je nejlepších a nejzajímavějších. Mělo to obrovský potenciál, Dyk naprosto skvělý, ale film jako celek prostě velká nuda a je to škoda. Mohl to být povedený a zajímavý životopisný snímek. (02.04.2023)

Film Petra Václava o pozoruhodném hudebním skladateli druhé poloviny 18. století Josefu Myslivečkovi je výjimečný už tím, kolik prostoru v něm má nádherná hudba tohoto skladatele (ve výjimečné interpretaci souboru Collegium 1704) V tomto směru je film určitě nabitý velkou energií a silnými emocemi. Ve chvílích, kdy film přepne z vyprávění o Myslivečkovi coby autorovi geniální hudby do módu vyprávění o něm coby člověku, těch emocí znatelně ubyde, ale ono to asi pro Petra Václava ani úplně jednoduché nebylo, pokud (třeba jako Forman v Amadeovi) nechtěl jít do roviny čirých spekulací a fabulování. A to on úplně nechtěl (až na spoustu těch sexuálních scén). Místo toho nabízí velmi zajímavý vzhled do sociálního prostředí italské smetánky 18. století (viz scény z divadla, kde se v ložích jí i souloží zatímco se na scéně hraje a zpívá). Autenticita je jednoznačně jeden z hlavních plusů tohoto Václavova počinu a tím, co z něj podle mě dělá nikoliv českým ale světovým filmem. Mimo to nelze opomenout herecký výkon Vojtěcha Dyka v hlavní roli, který doslova "nesleze" z plátna. Divák tak má možnost jej pozorovat jednak v počátcích jeho skladatelské dráhy, která, jak Václav nezastírá, vedla hodně přes "postel" jeho četných obdivovatelek, ale i v časech chmurných, kdy jej stále více trápila jeho nemoc (patrně syfilis). Výborná je v tomto směru úvodní scéna, kdy divák sleduje (za zvuků Myslivečkovy hudby) v krátkém sledu jednak totálně znetvořenou skladatelovu tvář a k tomu mladistvou uhlazenou tvář hlavní Myslivečkovi múzy (sopranistky Cateriny Gabrielli). Mezi povedené momenty určitě patří i scéna s mladým Mozartem, přičemž vůbec nevadí, že se trošku podobá scéně ze zmiňovaného Amadea. Zatímco totiž Formanův Salieri se cítí být Mozartovými improvizačními kousky na jeho skladbu dotčen, Václavům Mysliveček toto přechází se zjevnou velkorysostí. Pokud jde o vztah Mysliveček Mozart, možná mě trošku překvapilo, že se toho do filmu v tomto směru nevešlo o trošku víc (přeci jen o Myslivečkovi toho hodně víme právě díky jejich vzájemné korespondenci s Mozartem). Po druhém shlédnutí snad i proto snižuji z 5 hvězdiček na 4. Hlavně ale proto, že je tu na mě až moc sexuálních scén, které z Myslivečka dělají pěkného proutníka, což si nejsem jistý zda úplně odpovídá realitě. Škoda, že film tak ve vysílání v televizi musel nést upozornění, že není vhodný pro děti do 15 let. (04.11.2022)