Il Boemo

V něčem jsem to bral jako takový Žižka, který je v ústraní ale bude mnohem lepší. A nakonec ano. Bylo zajímavé vidět takového nového Amadea opět v české verzi. Až se zdá, že to muselo dát příšernou práci. A peněz. Jasně, postava je taková lavírující s charakterem. Příběhem se musí tak nějak prošukat. I tak je to zajímavé. Kdybych to bral tak, že máme nějaký dějinný příběh, tak v pohodě. Přesto to asi nemá moc velké poselství do dnešních dní. Asi snad na to, že pýcha předchází pád, což je postulátní pravda, která navíc z filmu moc nevyzní. Zajímavá je scéna s hovnem. A ty česká camea ve stylu lízající Roden, kývající Vlasáková a nestoudná Babišová. Suma sumárum, hezký film. Jeden z těch českých lepších. To říkám furt ale. Je fajn mít trochu odvážnější nebo různorodější filmy, ale ta snaha se držet při zemi nás spíš nese do pekla. (05.12.2022)

Za mě nakonec docela příjemné překvapení (ač jsem s projekcí dlouho váhal), pohupující se nenuceně a s rozmyslem mezi třemi a čtyřmi hvězdami. Narodil se jako jednovaječné dvojče, vysokou školu nedokončil, vyučil se mlynářskému řemeslu, nakonec ale zvítězila hudba. Josefa Myslivečka sledujeme při jeho hudebním tažení napříč Itálií, kde stále silněji nakukoval do světa přepychu, kde složil několik oper, oratorií a symfonií, a kde jeho práci obdivoval i samotný Mozart. Právě třeba scény s malým Wolfgangem si budu z vydřeného kousku Petra Václava pamatovat asi nejsilněji. Ambiciózní látka o skladateli známějším v zahraničí, než u nás možná místy zbytečně vynechává „důležité“ souvislosti, chybí jí ucelenost motivů. Mysliveček si nakládal, byl k sobě kritický, snažil se zorientovat ve spletité vztahové síti italských domýšlivců, ale lehce chybí ústřední téma. Chtělo to víc emocí, nějaké to rozuzlení, chtělo to pohlídat si tempo. Jinak skvělé masky, kostýmy, scénografie, „hezky“ nesmělý Vojtěch Dyk, k tomu přetvářka italské smetánky a odhalené hrudníky. PS: Dlouhé operní sekvence mi nevadily. (23.02.2024)

Utáhne to svých 140 minut, což je asi největší pochvala, jakou jde filmu dát. Další z řady životopisů, které nám nedovolují proniknout do hloubi duše svých protagonistů, naopak nás nutí sledovat (rozpadající se) povrch a tápat. Doufám, že si širší veřejnost konečně všimne, že se to smí, a přestane se to jmenovat jako chyba. (10.10.2022)

V podstatě celkem zajímavý film o geniálním skladateli stojícím na prahu dvou hudebních epoch, dá-li se to tak říct. I přes některé delší (ba operní!) scény drží diváka bdělého a zainteresovaného. Škoda jen té delší ohniskové vzdálenosti a snaha se až na výjimky vyhnout velkým byť retušovaným obrazům měst i interiérů, která mi subjektivně vzato degradovala historický životopisný "velkofilm" spíše na něco televizně-inscenačního, lehoulince provinčnějšího. Škoda také toho dějového oblouku, který od retrospektivního okamžiku samotného konce vypráví příběh pozvolného vzestupu a velmi málo se věnuje možná zajímavějšímu pádu. Chválím naopak plastičtější obraz aristokracie potácející se mezi dekadentními nafoukanými retardy a vzdělanou kulturní elitou. (25.01.2023)

Pro uctění génia neexistují hranice. Petr Václav zvolil komornější zpracování, nehýřil barvami, efektními kostýmy, okázalými lokacemi ani velkým počtem komparzistů a přesto vytvořil dílo hodno jména Giuseppe Misliveczek, jak jej překřtili Italové. Dějem nás doprovází skvostná hudba, která si vždy své posluchače najde. Patřím mezi ně. (17.08.2023)