Služebníci

[vzpomínky na LFŠ]  Od prvního do posledního záběru zvláštně statický a vizuálně vycizelovaný film, který sice svádí k tomu, smést jej jako samoúčelnou obrazovou onanii, přičemž ale zvolená forma je naprosto adekvátní mikrosvětu poskládaném ze statických náboženských ikon. Služobníci jsou mimo jiné důležitou připomínkou tichého odporu v kontrastu s obvyklými panicky užvaněnými vzpomínkami na předrevoluční časy. Zvolená forma mimo jiné také skvěle odhaluje prázdnotu stranických gest (mrtvá schůze) oproti mlčenlivému, pokornému odporu v rámci vlastních mantinelů.___ Každopádně u tohohle filmu si můžeme přečíst jeden z patrně nejdebilnějších komentářů v téhle databázi (a že je z čeho vybírat), který filmu vytýká, že si není "jistý, k čemu vlastně tenhle film dneska SLOUŽÍ" (kurva vole jakože cože?). Jak strašně se musí někdo bát o vlastní relevantnost, že se začne zahazovat touhle primitivní angažovaností? Můžete mi někdo oznámit, k čemu tenhle člověk vlastně dneska slouží? (14.08.2021)

Tvůrcům se povedlo dokonale vykreslit stísněnou atmosféru doby, čehož dosáhli především díky výrazné černobílé stylizaci, tíživé hudbě a znepokojivému zvuku. Značně skličující snímek Služebníci však v konečném důsledku doplácí na skutečnost, že příběhu chybí spád, trochu více rozvinutá zápletka a propracovanější charaktery postav. (65%) (18.05.2022)

Já si nejsem úplně jistý, k čemu vlastně tenhle film dneska slouží. Vyjadřuje se k něčemu relevantnímu? K něčemu, co může dnes lidem bát nějak platné? Filmaři mi často říkají o styku se západními producenty, že cítí tlak točit pořád dokola o "vyrovnávání se s komunizmem", protože to se od nich čeká. Služebníci by byly skvělý film na takovou zakázku - z pohledu člověka naprosto mimo je těžko jiné téma, které by se dalo na Slovensku řešit. Vždyť co máme "tady na východě" dělat jiného než od rána do večera přemýšlet o zločinech komunizmu? Troufám si říct, že skutečnost je taková, že po těch třiceti letech už jsme někde jinde a zrovna katolická církev čelí úplně jiným výzvám. Samozřejmě se dá namítnout, že film nemusí ničemu sloužit a nemusí se vyjadřovat k ničemu aktuálnímu - budiž. A co jsou pak Služebníci? Pusťte si trailer a představte si, že místo 80 vteřin trvá 80 minut - dojem z filmu je stejný. Statické, sošné (a velmi krásné!) obrazy kladené za sebe. Ta topornost hraničí se směšností, ale naštěstí nikdy nepřekročí hranici. Je to film, na který se krásně dívá, jeho příběh je celkem přímočará anekdota a jeho smysl... vážně nevím. Má dneska někdo podobné vnitřní konflikty? Kdy? V jaké situaci? A pokud to mám vnímat prostě jako inspirativní příběh o boji za svou víru, bylo by aspoň dobré představit nějaká pozitiva toho, za co se bojuje. Když ke konci hrdinovi vtloukají do hlavy "Udělej X, jinak jsme bojovali za nic", tak jsem se musel pousmát, protože v kontextu toho filmu rozhodně bojovali za nic - z víry tu nevyplývá nic pozitivního, netušíme, jaký má smysl pro hrdiny, jak pomáhá společnosti. I když teda odhlídnu od jakýchkoliv požadavků na film v kontaktu s realitou a budu se soustředit výhradně na realitu, jakou mi to nabízí, budu zklamaný. Upřímně řečeno by mi tenhle projekt dával větší smysl jako fotografická výstava talentovaného kameramana - všechno ostatní tu je tak nějak z donucení. Těm krásným obrazům se moc nechce ani hýbat, natož víc. 2 a 1/2 (05.04.2021)

Filmársky určite na európskej úrovni - najmä kamera neveľmi zaostáva za Pawlikowskeho čiernobielymi 3:4 kompoziciami. V tomto smere nemám čo vytknúť, ani pomalé tempo s mnohými naračnými výpustkami mi nevadilo. Čo sa ale týka obsahu: Podobne ako viacerým tu medzi recenziami, mi zľahka uniká dôležitosť tejto látky pre domáceho diváka. V súčasnosti predsa socialisti nie sú zďaleka najväčším zlom, či hrozbou spoločnosti - katolícka cirkev je zas v súčasnosti všetkým, len nie obeťou (skôr naopak). Ťažko dnes teda súčasnému divákovi tieto reálie môžu niečo povedať. (U zahraničného, neoboznámeného s našimi dejinami, by úspech teoreticky mohol byť väčši.) Môžeme namietať, že príbeh môže byť (mal by byť?) chápaný aj vo viac všeobecnej, (napríklad) Formanovsky-kukučej rovine súboja malých, zraniteľných jedincov proti mašinérii neotrasiteľnej a zlovestnej moci systému. Z tohto uhla pohľadu príbeh celkom funguje (tlak režimu je tu vďaka vynikajúcemu zvuku priam fyzicky citeľný.), veľmi jasne teda cítime PROTI ČOMU chlapci bojujú - v tomto smere zas pôsobí nedostatočne vybudovaná ich motivácia, tj. ZA ČO bojujú a čo im ich viera dáva. Najmä, keď jednu z najkľúčovejších a najkomplikovanejších postáv príbehu, hrá najslabší herec (mladý S. Polakovič). (23.05.2021)

Při nejlepší vůli se nedokážu doopravdy napojit na film, při jehož sledování mám pocit, že jej režisér netočil proto, aby vyprávěl příběh, nýbrž jen organizoval mizanscénu, aby dosáhl dalšího dokonalého (černobílého statického) záběru v klasickém formátu. V hraném debutu Koza aspoň sem tam při vší té zobrazované bídě probleskl humor, ze Služebníků na mě dýchá jen odosobněný chlad. (30.01.2022)