Panoptikum Města pražského

Snaha navázat na "Hříšné lidi" úplně nevyšla, i když je to na české televizní poměry pořád ještě velmi nadprůměrné dílko. Z "hříšníků" si ovšem bere především to, co mi na nich spíš vadí. Moskalyk tenduje (podobně, jako v "Četnických humoreskách") ke komedii a prakticky úplně se vytratila atmosféra a napětí, které je nejen základním kamenem každé detektivky, ale také nezanedbatelnou komponentou "Hříšných lidí"... Odlišné pojetí je patrné v režii, v zpracovávaných námětech i v herectví jednotlivých postav. Kromě citelného posunu v hereckém výrazu u Vinkláře i Bláhy je tu především mladé detektivní "ucho" v podání Ondřeje Havelky, což je postava vysloveně komická. Situaci naštěstí zachraňuje stále seriózní Adamíra, který tu taškařici vždycky vrátí do těch správných "detektivkových" mezí... Na druhé straně, rozehrávat komické etudy se tvůrců vcelku daří a některé jsou neuvěřitelně povedené, třeba nezanedbatelná část "Atentátu na ministerského předsedu" se vážně povedla... Celkový dojem: 75% PS: Jestli mě na panoptiku něco opravdu štve, tak je to, kromě špatně artikulujícího a neustále se přebreptávajícího Bláhy především utahaný úvodní jarmarečný mordýřský cajdák "Panoptika", který si vždy doslova přetrpím, případně jej přeskakuji, kdy mi to "médium" umožní... (28.07.2008)

Není to sice pan rada Vacátko, ale není to zas taková katastrofa. A co se barevnosti týče - filmy jako Partie Krásného Dragouna přece taky byly barevné. Pravda, už tu nejde o výjimečné příběhy a lidské osudy, žije se už jen z té dobové atmosféry, a tak seriál jako celek nemůže ve srovnání se svým černobílým předchůdcem obstát. To ale neznamená, že nejde o kus dobře odvedené práce - třeba pohraniční díl s henlajnovskými špacírkami je vyloženě libový. A Panoptikum jako takové si svých 80% zaslouží. (08.04.2003)

Schopnost pokračovat i po smrti pana Marvana se jistě cení. Přišla s ní však fádnost, kterou odpustit nelze. Vše začíná pohřbem policejního rady Vacátka. Do toho přijíždí na služebnu nový policejní rada Korejs s "masarykovskou" vizáží i intelektem. Jiří Adamíra velmi dobrý, ale Marvan to není. Obklopen starými známými tvářemi se pouští do nových případů. Považte, hřešilo se i na přelomu dvacátých a třicátých let minulého století. K tomu, aby se hřešilo v přesvědčivých kulisách posloužila celkem odpovídající výprava, která poměrně zdatně navodila dobovou atmosféru a diváka spolehlivě přenesla do toho společensky "hříšného" období. Není problém během chvilky splynout s "mord" partou, ačkoliv rozjezd seriálu není zrovna raketový. Dokonce se objevuje místy drobná, ne však přehlédnutelná tvůrčí křeč, jak v nastaveném pokračování neztratit řemeslnou kvalitu a scénáři vdechnout život, aby výsledek patřičně bavil. Pověstní pánové Brůše, Bouše a penzionovaný Mrázek (ne ten z ústředny) mají zhruba stejný zvuk jako v hokeji kdysi sehraná pětka respektive trojka: Makarov, Krutov, Kasatonov. Hokejistů bylo pět a vyšetřovatelů je taky pět. Mladý policejní koncipient Souček to by mohl být Larionov a charismatický Adamíra to je Fetisov. Legendární hokejovou pětku máme kompletní a hlavně policejní tým je pohromadě. Zkušený Antonín Moskalyk coby zručný trenér-režisér mění nenápadně taktiku a přechází na barevný formát s modernějšími prvky herního, respektive seriálového pojetí. Příběhy obsahují nejrůznější kličky, jsou "zašmodrchané", a i přes novodobější pojetí, je znát drobný pokles formy, kdy se schopnému hereckému týmu mohly přivát do cesty ještě lepší policejní případy. Ne vždy byly tak úplně nápadité, anebo stoprocentně zapamatovatelné. Po skvělém Jaroslavu Marvanovi nebylo jistě snadné převzít jeho trůn. Tvůrci desetidílného seriálu s novou úvodní melodií prokázali snahu vyždímat z policejních zápisníků krapet zajímavé případy, které rozhodně neoslní svými zápletkami, avšak setkání s osvědčenou partou chytrých vyšetřovatelů to bylo více než milé. Škoda jen té průměrnější režie a vizuálně málo zajímavé kamery, která by větší čest dělala ve štábu televizního zpravodajství. Mé hodnocení: 60% (03.11.2014)

Že by jakýsi předchůdce Četnických humoresek? Chvílemi to tak vypadá, ale bude to spíše osobitým "filmopisem" pana Moskalyka. Hodně příběhů je utahaných, upovídaných, neakčních. Celé to drží nad vodou klasická socialistická výprava a herecká elita, o které se nikdy nikomu ve světě ani nezdálo a která je, bohužel, nenávratně pryč!...Úvodní nápěv je nelíbivý a zbytečně dlouhý. (15.10.2018)

Pro mne osobně rozhodně lepší než původní série. Rada Korejs v podání Jiřího Adamíry má rozhodně větší kouzlo než plebejský Vacátko Marvanův; navíc - takové otevření série, jaké nabízí Korejsovi první díl Funus, to se jen tak nevidí... :) Pro mne největší úspěch je v dílu prvním a pak v části "Letní přeháňka" a "Hokynářská balada" (výstup Moravcův).. A navíc téměř zmizely nekonečné a otravné písničky, které likvidovaly celou první řadu.. - Zajímavosti: v literární předloze Jiřího Marka jsou páni radové v opačném pořadí, tedy pan rada Vacátko jde na pohřeb panu radovi Korejsovi. XX V prvním díle ve scéně, v níž rada Korejs platí rumy svému "komplicovi", zazní v Jedové chýši melodie, která se později stala znělkou Četnických humoresek.. (23.11.2007)