The Commitments

Jeden z těch lepších hudebních filmů, byť určitě ne nejlepší. Navíc ono se to má u mě se soulem tak, že bych si moc přál, aby se mi líbil (tak jako třeba jazz), ale prostě... nějak jsem do něj pořád nedorostl (a se zahanbeným výrazem diletanta se jdu vrátit k tomu špinavému rocku a ještě špinavějšímu punku :-). Ale atmosféra tehdejšího Dublinu musí okouzlit každého, přestože na ní vlastně nic moc krásného nebylo. Jenže filmy, kde se to hemží životními lůzry, pro které je hudba vším, mě nepřestanou bavit asi nikdy. O to spíš, když tu jednu z rolí hraje tehdy dvacetiletý Glen Hansard. Kromě skvělých hudebních čísel zaujal ještě zajímavý finiš a parádní přízvuk irské angličtiny. (18.09.2014)

Že je to najlepší Írsky film som zistil až po filme a jedine, čo som o tomto filme vedel bolo, že je hudobný a to ma trocha znepokojovalo, lebo tato kategória mna osobne nikdy moc nelákala a ani neláka. Ale keď mi už bol film doporučený, tak ,že to prežijem a asi aj preto som bol veľmi prekvapený, ako mi film sadol. Najviac sa mi páčil ten rodinný štýl natočenia. Naozaj mi to pripadalo, akoby niektorý z mojich susedov sa rozhodol natočiť film o začínajúcej kapele. Všetko bolo tak realisticky natočené a herci to vzali tak nádherne civilne, že by som uveril, že nejaká takáto kapela aj niekedy existovala. Všetko od problémov zohnať elektroniku pre kapelu cez milostné pletky až po každodenne hašterenie sa, bolo obdivuhodne spracované. Už som dávno nevidel film, ktorý by bol tak pôsobivo reálne natočený. Bolo to naozaj natočené s veľkým fanúšikovským srdcom a takýmto  filmom zvyčajne dávam vysoké hodnotenia a tu určite výnimku robiť nebudem. Deviaty film s diskusie V. R. K. a zas je to nádherne svieži zážitok, slabú, ale 5* si rozhodne tento skvost zaslúži. (09.05.2023)

Pan Parker má u mě po filmech Půlnoční expres. Navštivte ráj, Život Davida Galea velmi dobrou pozici, no a dnes večer to opět klaplo, přelil na mě kopec emocí a ohromnou dávku energie.. Pochvalu ode mne zaslouží úplně parádní muzika, to jsem si užila asi nejvíc a ta nesourodá parta talentovaných muzikantů se mi moc líbila na pódiu, mimo něj už tak ne, to byla dost divočina.. Fascinoval mě přerod vyhazovače v bubeníka, hlavičky rozdávat uměl, pravda.. Příběh o vzniku irské kapely pozoruhodný, vyobrazení života bez příkras jde panu Parkerovi na výbornou, tedy celkově spokojenost a poděkování kolegovi Willy Kufalt.. (13.05.2023)

Přestože Josepha Tylera, amerického zpěváka, rappera a textaře, vůbec neznám, drze si vypůjčím jeho citát: „Zdá se, že hudba drží všechno pohromadě. Občas dělá věci méně chaotickými. Občas dává věcem smysl.“ Ač to netušil, krásně tím shrnul děj filmu The Commitments. Na tu chvíli, kdy se partička Dubliňanů rozhodla založit svou dublin-soulovou skupinu, na tu chvíli jejich život dostal smysl a přestal být až tak chaotickým. I když je ten film špinavý až běda a rozhodně se nejedná o žádnou muzikálovou selanku, je to film, který se vám nemůže nelíbit, pokud máte jen trochu rádi hudbu, která má srdce. Andrew Strong rulez (i když tady hrál hrozného pancharta 😃). (13.05.2023)

"Jsem černej a jsem na to hrdej!" Film s duší, co jiného dodat? Byl to úžasný jak filmový, tak hudební zážitek. Celou dobu jsem se moc bavila. "Ukousnu ti koule a udělám si z nich naušnice!" nebo "Potřebuješ ještě něco? - Mámě by se líbil budík, co uvaří šálek čaje." Nenašla jsem jediný nudný okamžik. (04.05.2006)