Evita

Všechno to mohlo vyznít sladkobolně, ale Parker se nezpronevěřil svému stylu a Evita nemá daleko ke zbožštělému The Wall...vždyť hrdinka se od začátku do konce prakticky nezměnila a její soucit s Argentinou jako by byl jen další forma plnění si svého chudinského snu. A v tom je ten film tak trochu podvratný - Evitě nešlo o argentnskou chudinu, jako spíš dostat se od ní co nejdál. Dala jim druhotně naději sledováním její stoupající hvězdy. Řekla lidem, že i oni mají šanci, když přestanou ctít pravidla a budou se hnát za svým snem. Źe ani oni nemusí zůstat v bahně chudoby, kterou od dětství tak mocně nenáviděla. Jako by to byla právě Evita, kdo do Argentinců zasel věčného ducha revoluce... A ještě jedna drobnost - všiměte si, že se celý film točil prakticky v jedné dekoraci. Kromě paláce nevidíte skoro žádné budovy, kamera se vždy orientuje dolů, na lidi. Lid stojí v cestě záběrům na okolní prostor. S trochou nadsázky by se dalo říci, že lid stojí vždy v cestě těm nahoře. (09.10.2010)

Důvěru Alana Parkera vloženou v Madonnu bych chtěl mít. Nabídnout herečce jejích nekvalit hlavní roli je stejně troufalé jako procházet se pekingskými ulicemi s tibetskou vlajkou na zádech. Paradoxně to není paní Cicconi, který svým zpěvem "uhrává" co by jinde neuhrála, nýbrž Parkerova režie, která činí Evitu zvláštně pasivním, k tanci nevybízejícím muzikálem. 65% Zajímavé komentáře: EdaS, Sokkk_y (06.07.2005)

I přes některá negativní hodnocení, by podle mě tento film (od r. 2000 Sira) Alana Parkera mohl získat pět hvězdiček jako výborný muzikál, zároveň však i jako skvěle propracované drama nebo politicko-historický snímek vykreslující příběh, který ovládá Jižní Ameriku dodnes. Muzikál plný chytlavých latinsko-amerických melodií, muzikál, kde každé je každé slovo vyjádřeno zpěvem. Příběh okouzlující Evy Peronové, ambiciózní ženy, která se z chudé dívky, přes film vypracovala až na první dámu Argentiny, ženy, která si získala oblibu lidí nejen pro sebe, ale také svému muži, ženy, která se lidem vážně snažila pomoct, a kvůli které brečela celá Argentina. A 'last, but not least' - historie Argentiny, nepokoje a otázky, jestli tenhle bezmezný obdiv k vládnoucímu páru byl pro Argentinu to nejlepší, do jaké míry byla sama Eva příčinou konfliktů a jak by vypadala Argentina bez ní... Když se navíc tohle všechno rozumně smíchá dohromady a přidají se skvělé obrazy kameramana Daria Khondji, atraktivní střih Gerryho Hamblinga a překvapivě pozitivní herecký výkon hvězd jako Madonna, Antoio Banderas nebo Jonathan Pryce, čeká nás něco přes dvě hodiny úžasné podívané, která rozhodně stojí za to. (04.07.2010)

"Jesus Christ Superstar", myslím, že to byla deska, kterou jsem nejvíc půjčoval (s vlastním překladem). Kromě jiného jsem se divil, že katolická církev pustí do světa takovouhle verzi "Evangelia". (Je vidět, jak jsem ve svých 18 měl popletenou vizi světa, co se týče katolictví, tady v podstatě nebylo a tam jsem si myslel, že je dosud středověk.) Po další "operetce" okamžitě proslulého týmu Webber/Rice jsem přesto netoužil. Příležitost se naskytla až včera v televizi, i když komplikovaná tím, že na "sportu" bylo finále MS v malém fotbale Česko - Rumunsko. Nakonec se ukázalo, že to je výhodné, nemusel jsem ty nudné pop-árie poslouchat celé, a když jsem přepnul na fotbal, zrovna jsme dali gól. Tango sice miluji, ovšem zde bylo pojednáno jen jako vložka, způsobem Glamour & Beauty. Nikdo se při něm nepotil, neopil, nepřevedl svoji figuru. (19.08.2018)

Evitu jsem dlouho odkládal a to byla obrovská chyba. Madonna zde předvedla fenomenální výkon a už po několikáté ukázala svojí všestrannost. Zlatý Glóbus je tomu důkazem. Celkem slušný příběh je okořeněný pěknými písněmi. Především You Must Love Me a Don't Cry for Me Argentina v Madonnině podání jsou úžasné. Zapomenout nesmím ani na skvělého Banderase a Pryce. S Moulin Rouge můj oblíbený muzikál. Hodnocení je s kapkou zaujatosti vůči Madonně. (15.11.2012)