Evita

Jako muzikál se mi líbily jen 2 skladby a to je na muzikál málo, ale velmi dobře zachycuje krátkozrakost a naivitu národa, který zbožňuje první dámu, jež se dostala k postu jen přes postel. Až jsem začala přemýšlet, zda tato dáma nepoložila základy moderní demokracie, dnešního modelu republiky, kdy občan přímo žádá, aby se politici předváděli a slibovali nesplnitelné cíle. Madona byla ve své roli skvělá a Antonio Banderas hezky zpívá a tančí jak nám již předvedl v mnoha dílech. (29.01.2019)

Začátek filmu je sice trošku zbytečný ale kdo ho vydrží tak se může těšit na emočně plné zobrazení Evy Peronové. Nemyslel jsem si nikdy že film ve kterém hraje Madonna mě dokáže skoro rozplakat, nemyslel sem si že filmu kde hraje Madonna budu dávat 4 * . Nejsilnějším momentem pro mne bylo když Eva zpívala nemocná "Don´t cry for me Argentina". Proč má jenom 70 procent a je tak moc podhodnocený? Nevím. Možná móda hodnotit Madonnu jako špatnou herečku. Možná všeobecná nechuť pánské části osazenstva Čsfd dávat muzikálům dobré ohodnocení. (26.05.2008)

Tohle je asi jeden z mála muzikálů (nebo jediný), který je opravdu zpívaný od začátku až do konce. Je to velmi zvláštně pojaté a skvělé písničky nemohou vždy zachránit trhliny v ději. Přesto jde o zajímavou podívanou a je asi ideální to vidět na vlastní oči, aby si mohl člověk skutečně udělat sám obrázek. (03.08.2002)

Nádherný a mnohdy podceňovaný (obzvláště zde na ČSFD) muzikál s nádherným obsazením. Samozřejmě největší podíl na Evitě měla její představitelka, Madonna. Ačkoliv si popová královna roli vydupala, udělal Parker dobře, že ji po dlouhém přemlouvání obsadil. Role argentinské První dámy zpěvačce nejen sedla, ale stala se její životní. Nikdo jiný by se na Evitu nehodil, než právě Madonna. Abych ale nemluvil pořád o obsazení... Hudba byla dobrá. Ne dobrá, ale doslova výborná. Jemnému a čístému hlasu Madonny konkuroval drsný hlas Banderasův. Tohle je muzikál, jak má být. Přes dvě hodiny na nás chrlí herci / zpěváci jednu píseň za druhou. Každá píseň má své kouzlo a v každé se snaží prokousat ústřední téma oscarové písně You Must Love Me. Následující 2CD soundtrack je snad jedním z nejlepších muzikálových soundtracků. Když při poslechu všech 31 písní zavřu oči, promítne se mi celý příběh mladé Evy Perón a při poslední písni přihodně nazvané Lament mi schází málo k slzám. A nejen soundtrackový, ale i filmový konec byl fenomenální a velmi zvláštní. Nebyl to ten typický americký konec, kdy poslední záběry patří umírající Evě Perón. Kdepak. Pohled na ztemnělý dům s jedním jediným rozsvíceným oknem, které náhle zhasne a kamera přejede na plačící ženy. Ano, právě tento konec byl pro mě dojemný natolik, že pár těch slz ukáplo, i přes žádost Evity Don't cry for me...Argentina._____Na konec tohoto příspěvku ještě přidám poznámku: Tento snímek mě přesvědčil o falešnosti americké Akademie filmového umění. Madonna si za tento prvotřídní výkon zasloužila Oscara, ale ti zastaralí dědkové jí nedali ani nominaci. Proto od této chvíle přestávám věřit Akademii a její "kvalitě"! (02.09.2006)

ironické a přitom komplexní...dekonstrukce a tematizace velkého příběhu a přitom jeho zachování, resp. znovuoživení...a do toho architektura hvězdnosti a politické moci...a přitom to funguje narativně i hudebně...zezačátku jsem měl trošku problémy s hudbou....příšlo mi, že jen mechanicky vypráví, ale pak se začaly rýsovat výrazný melodie ( včetně oscarové You must love me, kterou Rice s Weberem dopsali ex post a která sem sedne jak prdel na hrinec)...pecka...skvěle natočený a sestříhaný...parádní kamera...už dluho jsem neviděl, že by bylo něco vizuálně tak pěkný a vkusný a zároveň promyšlený...některý ty pasáže jsou záměrně stylizovaný do reklamní nebo propagandistický estetiky.......obsazení Madonny byl opravdu skvělý tah....díky ta postava získává dvojí význam...člověk vidí jednak figuru Evity, ale zároveň skrze ní prosvítá osobnost Madonny a její mediální obraz...jako kdyby ten příběh byl vlastně o ní :)....líbí se mi, jak je tu dotažený ten model z Jesus Christ Superstar....dvě antagonistické figury - pochybovačná a kritická ( Jidáš/Ché - je dobře, že není vyloženě řečeno, zda-li jde o Che Guevaru nebo ne, dík tomu to nedostane novej politickej význam ) a hvězdná, ambiciózní a přesvědčená ( Ježíš/ Evita) a jejich paralelní fungování a konfrontace ( skvělá scéna tance v abstraktním prostoru prázdného sálu)....nečekal bych, že takhle sofistikovaný, dospělý a myšlenkově podvratný dílo může vzejít z muzikálový sféry.... (24.11.2011)