Půlnoční expres

Až za mnou jednou příjdou mé ratolesti, že by toužily jet do Turecka, velmi ztěžka oddechnu, pomalým krokem se vydám do své filmové knihovny, vezmu malý disk s nápisem Midnight Express a vložím jej do přehrávače. Velmi bych se divil, kdyby se jim při závěrečných titulcích do té země ještě chtělo.... Ač Turci nejedí vepřové jsou to Pigs! 80% (12.10.2020)

Chytlavé drama z istanbulského kriminálu, se dvěma velmi výraznými něžnými erotickými scénami, přičemž v jedné účinkují dva muži a sprcha, ve druhé pak muž, žena a plexisklo. Z mého pohledu film trochu shazuje Stoneův scénář zejména tam, kde se očividně odchyluje od původní knížky (závěr) a tam, kde dělá z Turků bez výjimky bandu prasat (za film se jim omluvil i reálný Hayes). Směrem nahoru ho naopak táhnou výborní herci, oskarová hudba a šestihvězdičkový úvod. (26.11.2010)

Precizně odvedená filmařina, jako vždy skvělý vizuál doprovázený výtečnou zvukovou složkou. Mimořádně enervující jsou scény doprovázené tlukotem srdce. Od prvního momentu setkání Billyho s tureckou justicí rámuje Parker obraz stále tísnivěji. I přes zřejmou Stonovu snahu vykřičet do světa nacionalistické poselství o nadřazenosti amerického národa se Parkerovi podařilo přesunout problém do zevšeobecňující polohy. Turecko symbolizuje země, které jsou znechuceny americkou zahraniční politikou. Vyhlásit však USA válku by bylo nadmíru hloupé, minimálně kdyby ta válka byla zcela otevřená. Ovšem najít si obětního beránka v podobě jednoho amerického pitomce, který pašuje pár kilo hašiše, aby ho pak prodal se ziskem kamarádům, to je jiná. Turci vyhlašují Americe válku, dobře skrytou zrakům okolního světa. Billy se stává pěšákem ve válce, o níž ani netuší, že byla vyhlášena, pěšákem, který může být klidně obětován. Dostává trest naprosto nepřiměřený závažnosti svého zločinu. Amerika mlčí, bez skrupulí pozbyde svého pěšáčka, který má tím pádem jedinou šanci na přežití. Tou šancí je ta jediná osoba, na kterou se může spolehnout, tedy on sám. Když přijdou na řadu mocenské zájmy, cena lidského života rapidně klesá. (27.11.2018)

Za chyby se platí a Billy Hayes za tu svou zaplatil hodně krutě. Režisér Alan Parker pojal jeho příběh pro sebe dost typicky a diváka uvrhává do velmi těžko uchopitelné a depresivní atmosféry a vypráví v hodně pomalém tempu. A je to jen dobře, protože je to pak celé hodně působivé a postupem času nepříjemně klaustrofobní. Vše ještě dotváří výtečná hudba Giorgia Morodera a výborně zvolené exotické prostředí, které je pro běžného diváka asi jen těžko představitelné. Brad Davis v hlavní roli je vynikající a snímek si krade pro sebe, což je v pořádku, protože z ostatních je výraznější už jen maniakální a pološílený John Hurt. Ocenit se musí i hodně silný příběh, který je výborně vystavěn a pro neznalého nabízí i několik nečekaných zvratů. Za zmínku pak stojí i fantastická práce s napětím, která bohužel vrcholí už v úvodní scéně, která je skvěle našponovaná a famózně zrealizovaná. Hvězdičku ale musím ubrat za neduhy, které se tu často zmiňují - příběh je vskutku černobílý a mimo hlavního hrdiny tam snad není jediná kladnější postava a Turci jsou tu vykresleni jako naprostá nelidská zvířata a také je pro diváka těžké zcela litovat pašeráka drog, který dobře věděl, do čeho jde a co mu hrozí. To ale nic nemění na tom, že Midnight Express je vynikající počin, který stojí za vidění. 80 % (17.03.2020)

Nejsem nijak význačným příznivcem vězeňských filmů, ale tahle expresní jízda se mnou řádně zacloumala. Parker vždycky věděl, jak působit na emoce a dokazuje to i v tomhle filmu. Fenomenální výkon Brada Davise, který mě zanechal přinejmenším u dvou scén téměř bez dechu. Bezchybná režie a silný příběh. Naprosto nechápu, proč je na první příčce zdejšího žebříčku Vykoupení z věznice Shawshank, když je ve srovnání s tímhle filmem o poznání unylejší, chladně racionálnější a rozhodně méně strhující. Hlasuju za Parkera, ať si klidně redemptoristi ze Shawshanku pochybovačně kroutí hlavami. Parker rules! (04.01.2010)