Hořící Mississippi

Snímek v podstatě těží jen a pouze ze zajímavého období ve kterém se film odehrává. Problémy rasové segregace, šikany a utlačování menšin. Parker se samozřejmě především soustřeďuje na hybnou sílu celého tohoto sporu a to jest Ku Klux klan a jeho představitelé. Některé scény jsou působivé, jiné zbytečně natahované. Jestli čekáte Hackmana jako typického drsoně, budete zklamaní. Několik scén zde má, ale jinak je to spíše vysmátý starý mládenec s velkým množstvím úlisných poznámek. Atmosféra maloměsta a faktu, že se něco děje je solidní a ani brutalitě se naštěstí tak úplně dveře nezavřeli, takže je rozhodně na co koukat. Bez příkras a pomocných berliček. Nicméně podruhé už není příliš o co stát. Scénář je jednoduchý a až nepříjemně přímočarý. (06.10.2007)

Dalsi paradni Parkeruv film. Prislo mi, ze i kdyz je film detektivka, tak ze Parkerovi slo hlavne o ukazani atmosfery na malomeste a to se mu povedlo na vybornou. Ta detektivni zapletka totiz zadnej zazrak neni, cely to je o tom, jestli nekdo promluvi a co se stalo s hledanejma klukama navic vidime uz na zacatku. Ale Parker se s nicim moc nemaze, vsechno ukazuje pekne drsne, takze neni nouze o mlaceni cernochu a podobne a ma to fakt hodne slusnou atmosferu, navic podporenou dobrou dobovou hudbou. No a pak tu mame herce. Vlasne vsichni v tomhle filmu hrajou dobre, ale i kdyz je v hlavni roli dvojice policajtu, rek bych, ze celej film tahnul Gene Hackman, kterej je fakt naprosto dokonalej. Dafoe taky spatnej neni, je to zajimavej protiklad k Hackmanovi, ale nedostava moc prostoru, aby se poradne rozehral. Netvrdim, ze je film uplne bez chybicek, ale tech 5* to da jednoznacne. (18.08.2008)

Když váš tým ve válce Severu proti Jihu kdysi skončil na druhém místě, spíte na děravých bílých prostěradlech a jako praví anglosaští křesťané máte tendenci chránit vlastní výklad demokracii postavený na předsudcích, můžou se u vás objevit sklony k žhářství a lynčování, jenž dají zapomenout na vlastní méněcennost.. Dusná krimi na pozadí rasisticky motivovaného násilí stojí na konfrontaci vyšetřovatelského pragmatismu (Hackman) s idealismem úředního postupu (Dafoe), pulzující hudbě T.Jonese a sebejisté režii A.Parkera, kterému sice u některých scén lze vyčíst zdrženlivost, ale jinak se v jižanském dramatu pohybuje jak moskyt v louisianských mokřadech, tedy nadmíru přirozeně. Zaujal samý začátek titulků, který jedním záběrem poukázal na problém i nesmyslnost podstaty jeho existence (koneckonců, k těm odděleným fontánám na pití vede vodu jedna trubka). Tak se mi zdá, že ta zámořská kolébka demokracie je nějak permanentně prolézána červotoči… (21.07.2014)

85%. Béčko, kterému nechybí přesně to, co nízkorozpočtový snímek potřebuje, aby se mohl rovnat drahým blockbusterům - atmosféra a emoce. Mississippi Burning obojím doslova srší a především emoce vyvolává na úrovni skoro až filozofické, přičemž do sebe plynule proplétá dvě narativní linie - na jedné straně analyzuje morální dilemata problematiky rasismu v USA v době, kdy už do jisté míry pokračovala Kennedyho uvolňující vize rovnoprávnosti, což je ta klíčová funkční linie; jakoby bokem navíc sledujeme "bonusovou" linii primárně charakterovou, která předkládá v návaznosti na vyprávění dvě postavy, které nejsou nijak významně vrstveny do hloubky, ale jejichž komplex neúplatnosti, byť třeba ne vždy směrován stejnou cestou (i když pořád ke stejnému cíli), je silně motivační a má hluboký přesah daleko za filmové plátno. Tato linie možná nebyla záměrem, aby inspirovala, a s největší pravděpodobností byla rozvíjena ve scénáři nahodile v nutné paralele s dějem samotným, nicméně přístup obou agentů k situaci bere dech a měl by se stát vstupním záznamem pro všechny veřejně činné osoby (a to zdaleka ne jen co se týče přístupu k menšinám a problematiky rasismu obecně). Nakolik je dnes tak dogmatická loajalita svému poslání realistická, je otázka, nicméně Ward s Andersonem jsou encyklopedickou ukázkou hrdinství, stejně jako Mississippi Burning je ukázkou precizní atmosferické tvorby, jejíž význam není komerční nebo ryze kinematografický, ale nabízí odpovědi na otázky, které západní svět často a na mnoha místech v různé míře trápí dodnes, ale zároveň ukazuje profilový fundamentalismus Američanům vlastní, který v mírnější a skrytější podobě vidíme i nyní, o 50 let později, kdy už se rasismus zdá být přežitkem, asi proto, že už se o něm nemluví a že jeho podoba je spíše symbolická. I tak ale stále existuje a filmů naprosto devastujících veškeré předsudky a iluzi nerovných hodnot mnoho není; a už vůbec ne těch, které mají moc skutečně inspirovat. Mississippi Burning patří k těm nejlepším z nich. Alan Parker zdánlivě neřešitelná jednosměrná morální dilemata umí, což dokázal později s trestem smrti v The Life of David Gale, ale právě Mississippi Burning je jeden z těch snímků, které by měl vidět a především vnímat každý a přesto ho v žádných filmových učebnicích nenajdete. (08.01.2016)

"Já vám moc nesedím, viďte ?!" - "Ne, to ne !! Nesedí mi ten váš humor.." - "No, lepší než žádnej.." Naprosto skvostný film, v němž lze snadno vypozorovat Parkerovy nejsilnější zbraně a typické znaky jeho tvorby, totiž atmosféru hutnou stejně jako soundtrack Trevora Jonese, banální leč silný jako rána kladivem, a postupně budované napětí, které zpravidla s rozuzlením graduje, a činí tak snímek naprosto strhujícím.. Hořící Mississippi platí za velmi realistický a syrový snímek, spíš výbornou detektivku podpořenou energií mezi vyšetřovateli v podání výborných Genea Hackmana s Willemem Dafoeem než cokoli jiného, která rozhodně diváka strhne více než nějaké laciné melodrama plné moralit.. Zvláště ta nejednoznačnost charakterů potěší, zde o plytkosti nemůže být ani řeči, zejména fantastický Hackman, nesmírně citlivý herec, si svého stále nasraného zamilovaného agenta opravdu užívá.. Prakticky z každého záběru dýchá ta atmosféra šedesátek, nepamatuji žádný jiný film, kde by ta vášnivá síla rasismu byla přímo hmatatelná jako právě zde, navíc právě to věrné a citlivé vykreslení vztahů a poměrů buranského Jihu uvnitř městečka jej činí skutečným, živým, a dokáže tak vlastně diváka přesvědčit, že celý příběh vlastně sleduje přímo zprostřed dění, což tenhle jedinečný snímek dělá dokonale věrohodným.. (08.01.2016)