Reklama

Reklama

VOD (1)

Obsahy(1)

Trojnásobná vražda na pozadí rasových nepokojů, to je výbušná kombinace. Americký film podle skutečných událostí, oceněný Oscarem. V roce 1964 dojde ve státě Mississippi k vraždě tří aktivistů za občanská práva, dvou bělochů a jednoho černocha. Vzápětí shoří dřevěný kostel, který měl sloužit jako volební místnost pro občany tmavé barvy pleti. Události vyšetřují dva agenti FBI, mladý Alan Ward (Willem Dafoe) a jeho zkušenější kolega Rupert Anderson (Gene Hackman). Idealistického Warda pobuřuje všudypřítomný rasismus amerického jihu. Mladík věří, že bude-li se přísně držet zákona, podaří se jim viníky odhalit a pohnat před soud. Jenže Anderson před lety sloužil jako šerif v jiném jižanském městečku, zná mentalitu zdejších obyvatel a dobře ví, jak moc bude jejich úkol složitý... (Česká televize)

(více)

Videa (2)

Trailer 1

Recenze (333)

tron 

všechny recenze uživatele

„S blbosťou sa nerodíme. Získavame ju.“ Možnože na konci to Alan Parker s citovým vydieraním jemne prehnal, ale to je skutočne len drobná, nepodstatná vada na dokonalej kráse. Strašne neznášam pozerať filmy, v ktorých skupina organizovaných hajzlov ubližuje nevinným ľuďom. A to v tomto filme je. Ale. Ale proti týmto hajzlom veľmi rýchlo napochoduje možno prehnane idealistický, ale nakoniec si ruky vediaci ušpiniť agent FBI (skvelý Willem Dafoe). V tesnom závese za ním do južanského rasistického mesta nabehne brutálny buldog (famózny Gene Hackam v možno najlepšej úlohe svojej kariéry). A ani to nie je všetko - následne sa udalosti vyhrotia do takej miery, že do mesta vletí niekoľko DESIATOK agentov FBI a začnú si dávať miestnych rasistov na raňajky. Tamojší grázli začnú od dobre organizovanej FBI dostávať tak na búdku, až ich začnete ľutovať. Mám rád túto "obrátenú šikanu", zbožňujem takto "otočené" trilery. ()

Snorlax 

všechny recenze uživatele

Parker je jeden z mála režisérů, který má jasný názor a hlavně se ho nebojí ve svých filmech sdělit. Ne vždy se s jeho názorem ztotožním (to, když glorifikuje pašeráky drog), ale pokaždé mi nechá něco k zamyšlení. Tahle filmová paráda má neuvěřitelné grády. Možná někdy potkám film s tématem rasismus, který bude lepší, ale příliš tomu nevěřím. V tomto snímku není nic, co by nefungovalo. Postesknu si, že akademici mají zřejmě nějaké problémy se sluchem, neboť Jonesovu úžasnou hudbu ani nenominovali na Oscara. Škoda. Přiznám se, že mi Parker s Hackmanem připravili těžkou chvilku. Když Anderson sedí v kině a ironizuje jeho velikost, žvýká sendvič a navrhuje, že by mohli být další agenti na balkoně, velice připomíná šerifa Raineyho na známé fotografii časopisu Life ze skutečného procesu. A já stále dumám, co mi tím odkazem tihle dva okupanti mého filmového srdce chtěli říct. Třeba na to jednou přijdu, zatím si budu vychutnávat scénu příchodu Andersona do nemocnice, filmovými prostředky, bez zbytečných řečí, jen mezi dveřmi je vyjádřeno vše. ()

Reklama

sharky 

všechny recenze uživatele

85% Režijní virtuos Alan Parker, pán, který je pro mě vždy zárukou kvality a na jehož práci si vždy rád vyhradím dvě volné hodiny, si nevybírá nikdy jednoduchá témata. V Mississippi Burning rozebírá na šabloně jednoduché "columbovské" detektivky (od první scény víme, kdo je vrah) nejpalčivější jizvu na hrdé tváři hvězd a pruhů - rasizmus. Příběh o šikaně černochů jižanskými burany, kteří uděli zásadní chybu - zabili i dva bílé - sledujeme dvojíma očima: Pohledem postaršího detektiva FBI, který v tomto prostředí vyrůstal, byl vychováván v nenávisti k černochům, částečně chápe zdejší lidi ale z tohoto prostředí utekl a rasizmus neuzává (těžko si v téhle roli představit někoho jiného než božského Gena Hackmana) a očima jeho mladého naivního velitele, který to vůbec nechápe a místo aby se ponořil pod nános bahna, chce ho rozdrtit armádou vládních agentů (začínající ale již tenkrát skvělý Willem Defoe). Je trochu škoda, že druhý z pánu má méně prostoru a jejich vzájemná konfrontace je sice místy hodně ostrá, ale o scénu dál už jsou na sebe hodní a jejich závěrečné skamarádění je pak trošičku málo propracované. Nicméně Alan Parker odvedl ve střižně mistrovskou práci a klade záběry za sebe velmi promyšleně, v tom správném tempu, že je film napínavý a místy opravdu strhující. ()

castor 

všechny recenze uživatele

V Mississippi berou holky ze střední za nastávající jako první ty, kteří je dokáží prostě jen pobavit a v Mississippi může černoch mávat pálkou na bělocha jenom při baseballu. Zatímco jiné kousky označované za „klasiky“ mě dost často neuvěřitelně zklamávají, Hořící Mississippi považuji za jeden z nejsilnějších filmů o rasismu vůbec. Každý tu moc dobře ví, kde je jeho místo a co si může dovolit, proto je vyšetřování trojnásobného zmizení (vraždy) ochránců občanských práv pro dvojici dosti odlišných detektivů dost silnou kávou. Náraží totiž na silnou zeď mlčení a strachu, a každý z nich se s tím vyrovnává po svém. Rozporuplnosti snímku dodává navíc také fakt, že příchod státních úředníků nenávist mezi lidmi ještě víc rozdmýchává. Tak či onak má tohle jižanské drama vynikající atmosféru, několik šokujících momentů, pozoruhodnou kameru, pevné režijní vedení a především výborné herce. ()

gudaulin 

všechny recenze uživatele

Hořící Mississippi není jen kvalitní kriminální drama, ale i politický film s jasně vyprofilovaným názorem a konec konců i umělecké zpracování skutečného případu, který rozjitřil veřejné mínění ve Spojených státech, když došlo k vraždě tří aktivistů proti rasové segregaci. Je to jeden z nejzásadnějších příspěvků Hollywoodu k palčivému tématu rasismu. Kriminálek je spousta, ale kvalitních filmů s nekompromisním politickým postojem je nesrovnatelně míň. Nejde o běžnou žánrovku, ale o apel proti vlivi Ku-klux-klanu a polemiku se sociálním konzervatismem a jižanským hodnotovým žebříčkem. Film měl zjevně připomenout a znovu rozhýbat silná témata, která v americké společnosti rezonovala v 60. letech. Z hereckého projevu zúčastněných velkých jmen mám pocit, že ani Hackman, Dafoe a McDormand nebrali své role jako běžný kšeft a do svého projevu vložili i své přesvědčení. Celkový dojem: 95 %. ()

Galerie (69)

Zajímavosti (18)

  • Gene Hackman sa rozhodol, že už nebude točiť filmy s násilím po tom, čo videl krátky násilný klip z jeho účinkovania v tomto filme (v jeho očiach vytrhnutý z kontextu) na Oscaroch v roku 1989. Tento postoj mu zabránil prijať prácu režiséra filmu Mlčanie jahniat (1991) a takmer ho stál rolu šerifa vo filme Nezmieritel'ní (1992), ktorú s nevôľou prijal, keď ho presvedčil Clint Eastwood. Rola, ktorá si vyslúžila veľké uznanie a jeho druhého Oscara. (Arsenal83)
  • Alan Parker odmietol obsadiť Samuela L. Jacksona s tým, že neznie dostatočne južansky. Jackson pritom vyrastal v Chattanooga v štáte Tennessee (má južnú hranicu s Mississippi), zatiaľ čo Alan Parker pochádzal z Islingtonu v severnom Londýne v Anglicku. (Arsenal83)

Související novinky

Zemřel režisér Alan Parker

Zemřel režisér Alan Parker

31.07.2020

Po dlouhé nemoci dnes ve věku 76 let zemřel věhlasný britský režisér, scenárista a producent Alan Parker. Smutnou zprávu potvrdil Britský filmový institut. Parker začínal v 70. letech jako tvůrce… (více)

Reklama

Reklama