Režie:
Alan ParkerScénář:
Chris GerolmoKamera:
Peter BiziouHudba:
Trevor JonesHrají:
Gene Hackman, Willem Dafoe, Frances McDormand, Brad Dourif, R. Lee Ermey, Gailard Sartain, Stephen Tobolowsky, Michael Rooker, Pruitt Taylor Vince (více)VOD (1)
Obsahy(1)
Trojnásobná vražda na pozadí rasových nepokojů, to je výbušná kombinace. Americký film podle skutečných událostí, oceněný Oscarem. V roce 1964 dojde ve státě Mississippi k vraždě tří aktivistů za občanská práva, dvou bělochů a jednoho černocha. Vzápětí shoří dřevěný kostel, který měl sloužit jako volební místnost pro občany tmavé barvy pleti. Události vyšetřují dva agenti FBI, mladý Alan Ward (Willem Dafoe) a jeho zkušenější kolega Rupert Anderson (Gene Hackman). Idealistického Warda pobuřuje všudypřítomný rasismus amerického jihu. Mladík věří, že bude-li se přísně držet zákona, podaří se jim viníky odhalit a pohnat před soud. Jenže Anderson před lety sloužil jako šerif v jiném jižanském městečku, zná mentalitu zdejších obyvatel a dobře ví, jak moc bude jejich úkol složitý... (Česká televize)
(více)Videa (2)
Recenze (335)
Stačí pár minut filmu a slovní spojení typu "Martin Luther Negr" a člověk hned ví, jakým směrem se to bude ubírat. Vyšetřování vražd a tyranizování černochů se ujímá hodnej, ale značně připrclej agent Dafoe a jeho drsnější kolega Hackman, který taky dle mého získá sympatie většiny diváků. Protože co nejde silou, jde ještě větší silou a problémy se nemají řešit v rukavičkách. Já se ale při sledování pozastavil spíš nad tím, že zatímco na jihu USA v 60' letech neměla tlupa neandrtálních idiotů v maskách na práci nic jiného, než útoky na černoškou populaci, Československem zatím projížděly rusácké tanky. Mně to přijde, jak vystřižený z úplně jinýho světa. ()
"Já vám moc nesedím, viďte ?!" - "Ne, to ne !! Nesedí mi ten váš humor.." - "No, lepší než žádnej.." Naprosto skvostný film, v němž lze snadno vypozorovat Parkerovy nejsilnější zbraně a typické znaky jeho tvorby, totiž atmosféru hutnou stejně jako soundtrack Trevora Jonese, banální leč silný jako rána kladivem, a postupně budované napětí, které zpravidla s rozuzlením graduje, a činí tak snímek naprosto strhujícím.. Hořící Mississippi platí za velmi realistický a syrový snímek, spíš výbornou detektivku podpořenou energií mezi vyšetřovateli v podání výborných Genea Hackmana s Willemem Dafoeem než cokoli jiného, která rozhodně diváka strhne více než nějaké laciné melodrama plné moralit.. Zvláště ta nejednoznačnost charakterů potěší, zde o plytkosti nemůže být ani řeči, zejména fantastický Hackman, nesmírně citlivý herec, si svého stále nasraného zamilovaného agenta opravdu užívá.. Prakticky z každého záběru dýchá ta atmosféra šedesátek, nepamatuji žádný jiný film, kde by ta vášnivá síla rasismu byla přímo hmatatelná jako právě zde, navíc právě to věrné a citlivé vykreslení vztahů a poměrů buranského Jihu uvnitř městečka jej činí skutečným, živým, a dokáže tak vlastně diváka přesvědčit, že celý příběh vlastně sleduje přímo zprostřed dění, což tenhle jedinečný snímek dělá dokonale věrohodným.. ()
Film o skutočnej neprávosti, o reálnom rasizme, o reálnom vraždení, ktoré prebiehalo. Natočené v dobrom čase, kedy na to bolo treba poukázať. Krásne vybrané slovíčka ako "židácky negrofil" alebo "biely neger" utkvejú v pamäti. Zároveň jeden z tých filmov, ktorý možno prekrúca trochu realitu v prospech myšlienky, ktorú chce pretlačiť - film sa stal z toho hľadiska aj predmetom kritiky, ale tu ja nebudem súdiť. Je to dobre natočené a je to natočené s utrpením, ktoré skutočne existovalo. Vtedy sa trpelo a plakalo. A nie v rámci utrpenia napríklad vykrádali obchody, ako to táto perzekuovaná skupina činí dnes. ()
// U scény s věšením jsem normálně pauzoval a šel to rozdejchat na čerstvej vzduch. Nemám slov. Nikdo se nenarodí s nenávistí, ale ku*va co to bylo a dodnes je za lidi, aby zvládali páchat takovýhle zvěrstva? Kde se to v nich bere? Já vím, že mi na to nikdo neodpoví, dokonce ani tohle mrazivý drama s geniálním Hackmanem nenabízí příliš odpovědí, jen podává extrémně brutální výpověď o té době s pár kapkama kontextu, a následně naplňuje fantazii o sladké a zasloužené pomstě. Všichni přitom ale víme, že ta nikdy nebyla a nikdy nebude tím správným řešením. Jestli ten film něco vysvětluje, tak že Amerika směřovala do doby Trumpa už pekelně dlouho, a mě jen děsí představa, že díky němu lidé jako v tomhle filmu znovu dostávají hlas. A to fakt není dobře. ()
Klasika a naprostá pecka, která krimi thrillerovým rámováním zpracovává mrazívé téma segregace a rasismu v Americe. Film táhne jak silná nepřijemná atmosféra buranského jižanského města, tak ústřední dvojice legendárních herců Hackman a Dafoe. Ti se přes původní vzájemné nesympatie musí naučit spolupracovat proti většímu zlu. Snímek v divákovy vyvolá hlavně obří nenávist, vůči maloměstským zabedněncům. Je to silný příběh, který je krásně natočený, napsaný i zahraný. Srdcem filmu je samozřejmě jedinečná Frances McDormand. ()
Galerie (69)
Zajímavosti (18)
- Don Johnson velmi stál o roli, kterou poté ztvárnil Willem Dafoe. (Kulmon)
- Natáčení začalo 7. března 1988 a skončilo 14. května 1988. Natáčelo se v amerických státech Alabama a Mississippi. (Varan)
- Ačkoliv je příběh smyšlený, zakládá se na skutečné události - vraždě tří aktivistů za práva černochů. (Kulmon)
Reklama