Reklama

Reklama

Obsahy(1)

Trojnásobná vražda na pozadí rasových nepokojů, to je výbušná kombinace. Americký film podle skutečných událostí, oceněný Oscarem. V roce 1964 dojde ve státě Mississippi k vraždě tří aktivistů za občanská práva, dvou bělochů a jednoho černocha. Vzápětí shoří dřevěný kostel, který měl sloužit jako volební místnost pro občany tmavé barvy pleti. Události vyšetřují dva agenti FBI, mladý Alan Ward (Willem Dafoe) a jeho zkušenější kolega Rupert Anderson (Gene Hackman). Idealistického Warda pobuřuje všudypřítomný rasismus amerického jihu. Mladík věří, že bude-li se přísně držet zákona, podaří se jim viníky odhalit a pohnat před soud. Jenže Anderson před lety sloužil jako šerif v jiném jižanském městečku, zná mentalitu zdejších obyvatel a dobře ví, jak moc bude jejich úkol složitý... (Česká televize)

(více)

Videa (2)

Trailer 2

Recenze (327)

dO_od 

všechny recenze uživatele

// U scény s věšením jsem normálně pauzoval a šel to rozdejchat na čerstvej vzduch. Nemám slov. Nikdo se nenarodí s nenávistí, ale ku*va co to bylo a dodnes je za lidi, aby zvládali páchat takovýhle zvěrstva? Kde se to v nich bere? Já vím, že mi na to nikdo neodpoví, dokonce ani tohle mrazivý drama s geniálním Hackmanem nenabízí příliš odpovědí, jen podává extrémně brutální výpověď o té době s pár kapkama kontextu, a následně naplňuje fantazii o sladké a zasloužené pomstě. Všichni přitom ale víme, že ta nikdy nebyla a nikdy nebude tím správným řešením. Jestli ten film něco vysvětluje, tak že Amerika směřovala do doby Trumpa už pekelně dlouho, a mě jen děsí představa, že díky němu lidé jako v tomhle filmu znovu dostávají hlas. A to fakt není dobře. ()

dopitak 

všechny recenze uživatele

Překvapilo mě, kolik špíny se v tomhle filmu skrývá. Štvalo mě, jak se ti dva "vošmachtové efbíaj" agenti akorát hádaj a vočumujou kolem, ale jinak se nic neděje. Měl jsem sto chutí povolat tajně na pomoc armádu, domluvit se s černochama, že se všichni proklamovaně slezou v kostele a udělaj ze sebe volavky, a pak všechny, co tam v kuklách naběhnou, nemilosrdně rozmasakrovat brokovnicema. Kuklux klan je jedna z věcí, kterou nenávidím a který se fakt i teď ve svých šestadvaceti bojím, takže si pak trochu víc po bytě svítím .-) Zaujaly mě pasáže, kde zvuk z jiné scény ještě hodně dlouho překrývá děj, který ve stejné chvíli sledujeme. Skvělý výkon Gene Hackmana, byl snad ještě o špetku lepší než Willem Fafoe. I ten černošskej zpěv k tomu pasoval. ()

Reklama

MikO_NR_1909 

všechny recenze uživatele

Veľmi dobrý film s hviezdnym zoskupením, s Genom Hackman, ktorý je opäť v bohovej forme (uňho je veľmi ťažké zvoliť životnú rolu) a s opakujúcou atmosférickou hudobnou vsuvkou (tá dodáva väčší príklon k trileru než k dráme). Možno treba na tak vážnu tému ešte hlbšie rozpracované postavy (predovšetkým záporné - Rooker...) a scenár, ktorý by nebol častokrát IBA o tom istom. Aby dostal všeobecnejší civilný rozmer. ()

nascendi 

všechny recenze uživatele

Zaujímavý film z nedávnej a pritom tak vzdialenej histórie južných častí USA. Je ho možné vnímať ako konkrétny obraz rasovej neznášanlivosti, ale tiež aj zo všeobecnejšieho hľadiska o ľudskej zlobe a nenávisti, pôvodne generovanej predsudkami a pocitom ohrozenia, ktoré sa neskôr vymknú spod kontroly a žijú si vlastným životom. Film disponuje vynikajúco vytvorenou atmosférou, stupňovaním napätia, obrazovou stránkou a skvelými hereckými výkonmi. Ak mu mám niečo vyčítať, tak je to jeho čiernobielosť. Postavy sú zbytočne polarizované podľa farby pleti. Na druhej strane patrí ku kladom, že obe hlavné postavy príbehu sú vykreslené plasticky a vierohodne. A na konci filmu si divák uvedomí, aký kus cesty urazila Amerika v tejto otázke za uplynulých 50 rokov. ()

Šakal 

všechny recenze uživatele

Působivé psychologické krimi – drama pojednávající o stále aktuální otázce a to sice lidských předsudcích, konkrétně otázce rasismu. Děj je zasazen do období a lokace, kde v té době měla tato problematika největší podhoubí a to sice 60-tá léta v jižanském Mississippi. Ikdyž se jedná o fiktivní příběh, ta linie se skutečnou událostí je tak patrná, že v době uvedení do kin snímek vzbudil obrovskou vlnu pozornosti a a kontroverze. Parkerovi se pozozoruhodným způsobem podařilo vylíčit atmosféru, která tehdy panovala mezi místními lidmi ( člověk I skrz obrazovku úplně cítí tu nenávist a pohrdání vůči černochům). Navíc se dotyčný nespokojil pouze s vylíčením a osvětlením samotného zločinu, ale zamýšlí se I nad samotnou problematikou, jak se k tomuto problému postavit a řešit ho. Ne náhodou si k tomu ve svém příběhu vybírá dva naprosto rozdílné ( povahově ) osoby. Mladého idealistického agenta Warda ( W. Dafoe) a životem otřískaného Andersona ( excelentní G. Hackman ). Nicméně pozor, důraz klade I na postavy vedlejší. Důkazem budiž F. McDormand, B. Dourif…. Kromě již jednou zmiňované působivě vylíčené atmosféry tehdejší doby, vynikajících hereckých výkonů, volně plynoucí Parkerovi režie se snímek navíc může opřít o velmi působivý hudební doprovod Trevora Jonese a stejně je tomu I v případě syrové kamery P. Biziona. Tento snímek není bez chybiček, ale pořád je jedno z nejpůsobivějších zpracování, co tento žánr kdy nabídnul – 90,5% tenkokrát zaokrouhleno směrem nahoru. ()

Galerie (69)

Zajímavosti (18)

  • Klipy spravodajských rozhovorov nakrútil Alan Parker so skutočnými miestnymi obyvateľmi z Mississippi. (Arsenal83)
  • Gene Hackman sa rozhodol, že už nebude točiť filmy s násilím po tom, čo videl krátky násilný klip z jeho účinkovania v tomto filme (v jeho očiach vytrhnutý z kontextu) na Oscaroch v roku 1989. Tento postoj mu zabránil prijať prácu režiséra filmu Mlčanie jahniat (1991) a takmer ho stál rolu šerifa vo filme Nezmieritel'ní (1992), ktorú s nevôľou prijal, keď ho presvedčil Clint Eastwood. Rola, ktorá si vyslúžila veľké uznanie a jeho druhého Oscara. (Arsenal83)
  • Film se zakládá na skutečné události, která začala tak, že byli zadrženi aktivisté James Chaney, Andrew Goodman a Michael Schwerner, kteří jeli vyšetřovat podpálení černošského kostela v okresu Neshoba Country ve státě Mississippi. Během pátrání byli zajati gangem Bílých rytířů z Mississippi – což byla místní skupina Ku-klux-klanu. Těla vyšetřovatelů byla o 44 dní později v místní přehradě nalezena. O 3 roky později (v roce 1967) začala policie trestné stíhání proti 21 předpokládaným útočníkům – nakonec bylo 8 lidí odsouzeno. V roce 2005 (po 41 letech) byl odsouzen také kazatel Edgar Ray Killen (v 80 letech), který v roce 2018 zemřel ve vězení. (Varan)

Související novinky

Zemřel režisér Alan Parker

Zemřel režisér Alan Parker

31.07.2020

Po dlouhé nemoci dnes ve věku 76 let zemřel věhlasný britský režisér, scenárista a producent Alan Parker. Smutnou zprávu potvrdil Britský filmový institut. Parker začínal v 70. letech jako tvůrce… (více)

Reklama

Reklama

Časové pásmo bylo změněno