Reklama

Reklama

VOD (1)

Obsahy(1)

Trojnásobná vražda na pozadí rasových nepokojů, to je výbušná kombinace. Americký film podle skutečných událostí, oceněný Oscarem. V roce 1964 dojde ve státě Mississippi k vraždě tří aktivistů za občanská práva, dvou bělochů a jednoho černocha. Vzápětí shoří dřevěný kostel, který měl sloužit jako volební místnost pro občany tmavé barvy pleti. Události vyšetřují dva agenti FBI, mladý Alan Ward (Willem Dafoe) a jeho zkušenější kolega Rupert Anderson (Gene Hackman). Idealistického Warda pobuřuje všudypřítomný rasismus amerického jihu. Mladík věří, že bude-li se přísně držet zákona, podaří se jim viníky odhalit a pohnat před soud. Jenže Anderson před lety sloužil jako šerif v jiném jižanském městečku, zná mentalitu zdejších obyvatel a dobře ví, jak moc bude jejich úkol složitý... (Česká televize)

(více)

Videa (2)

Trailer 1

Recenze (335)

evapetra 

všechny recenze uživatele

Jako by se člověk ocitl v pekle. Věčný oheň a temnota. Takový pocit jsem měla, když jsem sledovala řádění Kukluxklaňáků, jak ve svých strašidelných kápích, za nocí, terorizují černošské obyvatelstvo a zapalují jejich obydlí. Ve dne ta temnota pokračovala v podobě bezmoci postižených domoci se nějaké spravedlnosti. Jestli se podaří dvojici vyšetřovatelů šlápnout agresorům na kuří oko, vypátrat a potrestat viníky zločinů nejvážnějších, na to jsem byla hodně zvědavá a příliš šancí jsem ji nedávala. ()

brit84 

všechny recenze uživatele

Stačí pár minut filmu a slovní spojení typu "Martin Luther Negr" a člověk hned ví, jakým směrem se to bude ubírat. Vyšetřování vražd a tyranizování černochů se ujímá hodnej, ale značně připrclej agent Dafoe a jeho drsnější kolega Hackman, který taky dle mého získá sympatie většiny diváků. Protože co nejde silou, jde ještě větší silou a problémy se nemají řešit v rukavičkách. Já se ale při sledování pozastavil spíš nad tím, že zatímco na jihu USA v 60' letech neměla tlupa neandrtálních idiotů v maskách na práci nic jiného, než útoky na černoškou populaci, Československem zatím projížděly rusácké tanky. Mně to přijde, jak vystřižený z úplně jinýho světa. ()

Reklama

Janek 

všechny recenze uživatele

Myslím, že jde o jednu z nejlepších amerických kriminálek (společně s Francouzkou spojkou, Čínskou čtvrtí a L.A. přísně tajné). Je to napínavé, nepostrádá to nadprůměrné herecké výkony - je to skvěle nasnímané (např. scéna, kdy Hackman a Dafoe vezou v autě černocha s pytlem přes hlavu, Dafoe si píská a kamera dělá divy) - takže dnes už Parkerova klasika, kterou by měl vidět každý, koho baví film. ()

Snorlax 

všechny recenze uživatele

Parker je jeden z mála režisérů, který má jasný názor a hlavně se ho nebojí ve svých filmech sdělit. Ne vždy se s jeho názorem ztotožním (to, když glorifikuje pašeráky drog), ale pokaždé mi nechá něco k zamyšlení. Tahle filmová paráda má neuvěřitelné grády. Možná někdy potkám film s tématem rasismus, který bude lepší, ale příliš tomu nevěřím. V tomto snímku není nic, co by nefungovalo. Postesknu si, že akademici mají zřejmě nějaké problémy se sluchem, neboť Jonesovu úžasnou hudbu ani nenominovali na Oscara. Škoda. Přiznám se, že mi Parker s Hackmanem připravili těžkou chvilku. Když Anderson sedí v kině a ironizuje jeho velikost, žvýká sendvič a navrhuje, že by mohli být další agenti na balkoně, velice připomíná šerifa Raineyho na známé fotografii časopisu Life ze skutečného procesu. A já stále dumám, co mi tím odkazem tihle dva okupanti mého filmového srdce chtěli říct. Třeba na to jednou přijdu, zatím si budu vychutnávat scénu příchodu Andersona do nemocnice, filmovými prostředky, bez zbytečných řečí, jen mezi dveřmi je vyjádřeno vše. ()

Kaka 

všechny recenze uživatele

Snímek v podstatě těží jen a pouze ze zajímavého období ve kterém se film odehrává. Problémy rasové segregace, šikany a utlačování menšin. Parker se samozřejmě především soustřeďuje na hybnou sílu celého tohoto sporu a to jest Ku Klux klan a jeho představitelé. Některé scény jsou působivé, jiné zbytečně natahované. Jestli čekáte Hackmana jako typického drsoně, budete zklamaní. Několik scén zde má, ale jinak je to spíše vysmátý starý mládenec s velkým množstvím úlisných poznámek. Atmosféra maloměsta a faktu, že se něco děje je solidní a ani brutalitě se naštěstí tak úplně dveře nezavřeli, takže je rozhodně na co koukat. Bez příkras a pomocných berliček. Nicméně podruhé už není příliš o co stát. Scénář je jednoduchý a až nepříjemně přímočarý. ()

Galerie (69)

Zajímavosti (18)

  • Počas natáčania scén rasisti verzus reportéri na moste cez Big Black River neďaleko mesta Bovina v štáte Mississippi boli dvaja komparzisti takmer zabití vlakom, keď prešli zo zadržiavacieho priestoru na vysoký železničný most s betónovým oblúkom. Len o vlások unikli prechádzajúcemu vlaku tým, že sa schúlili na malom podstavci na okraji mosta. (Arsenal83)
  • Film se zakládá na skutečné události, která začala tak, že byli zadrženi aktivisté James Chaney, Andrew Goodman a Michael Schwerner, kteří jeli vyšetřovat podpálení černošského kostela v okresu Neshoba Country ve státě Mississippi. Během pátrání byli zajati gangem Bílých rytířů z Mississippi – což byla místní skupina Ku-klux-klanu. Těla vyšetřovatelů byla o 44 dní později v místní přehradě nalezena. O 3 roky později (v roce 1967) začala policie trestné stíhání proti 21 předpokládaným útočníkům – nakonec bylo 8 lidí odsouzeno. V roce 2005 (po 41 letech) byl odsouzen také kazatel Edgar Ray Killen (v 80 letech), který v roce 2018 zemřel ve vězení. (Varan)
  • Stephen Tobolowsky, který hraje předního vůdce Ku-klux-klanu, se nechal slyšet, že během scény, kdy má jeho postava rasistický proslov před velkým davem, byli v publiku i praví členové KKK. Legitimovali se svými oficiálními členskými průkazkami. (Nin)

Související novinky

Zemřel režisér Alan Parker

Zemřel režisér Alan Parker

31.07.2020

Po dlouhé nemoci dnes ve věku 76 let zemřel věhlasný britský režisér, scenárista a producent Alan Parker. Smutnou zprávu potvrdil Britský filmový institut. Parker začínal v 70. letech jako tvůrce… (více)

Reklama

Reklama