Režie:
Alan ParkerScénář:
Chris GerolmoKamera:
Peter BiziouHudba:
Trevor JonesHrají:
Gene Hackman, Willem Dafoe, Frances McDormand, Brad Dourif, R. Lee Ermey, Gailard Sartain, Stephen Tobolowsky, Michael Rooker, Pruitt Taylor Vince (více)VOD (1)
Obsahy(1)
Trojnásobná vražda na pozadí rasových nepokojů, to je výbušná kombinace. Americký film podle skutečných událostí, oceněný Oscarem. V roce 1964 dojde ve státě Mississippi k vraždě tří aktivistů za občanská práva, dvou bělochů a jednoho černocha. Vzápětí shoří dřevěný kostel, který měl sloužit jako volební místnost pro občany tmavé barvy pleti. Události vyšetřují dva agenti FBI, mladý Alan Ward (Willem Dafoe) a jeho zkušenější kolega Rupert Anderson (Gene Hackman). Idealistického Warda pobuřuje všudypřítomný rasismus amerického jihu. Mladík věří, že bude-li se přísně držet zákona, podaří se jim viníky odhalit a pohnat před soud. Jenže Anderson před lety sloužil jako šerif v jiném jižanském městečku, zná mentalitu zdejších obyvatel a dobře ví, jak moc bude jejich úkol složitý... (Česká televize)
(více)Videa (2)
Recenze (335)
Po všech stránkách skvěle zvládnutá kriminálka, jejímž hlavním triumfem jsou herecké výkony. V první řadě samozřejmě ty od Hackmana a Dafoe, ale bylo by nespravedlivé přehlížet skvělé vedlejší role např. Brada Dourifa, Frances McDormand Stephena Tobolowksyho, nebo i Pruitt Taylora Vince. Všichni stejnou měrou přispívají k tomu, že je Hořící Mississippi tak působivým dílem. Navíc Alan Parker má zcela mimořádnou schopnost ponořit se realisticky do světa, který divákovi předkládá a tak působí jeho buranský jih Ameriky na pohled velice reálně a sugestivně. A osobní komentář k vyšetřovacím metodám agenta Andersona: Takhle se na ně musí! ()
Jak to ten Parker dělá, že pokaždý natočý úžasnej film. Tady dokázal dokonale vystihnout atmosféru šedesátých let, ktárá dýchala z každýho kouta tohohle filmu a ještě jí pěkně dotvářela skvěle pasující hudba do toho období, lepší jsem si sand ani nemohl přát. Taky se nedá opomenout výborná kamera a ještě lepší herecký výkony Gene Hackmana, Williama Dafoe a Frances McDormand, o tom taky svědčí nominace Hackmana a McDormand ne Oscara, ale ani ostaní herci nebyli špatný, spíš naopak, jenom nedostali tolik prostoru. Co se týče příběhu, tak je vylíčen dost drsně, Parker se s rasovou segregací moc nemazal a ukázal jí pěkně natvrdo, jak to asi bylo v takových malých městech na jihu, kde bylo plno černých, hlavně s blížícím se závěrem se začaly útoky stupňovat a bylo to hodně napínavý,jen ten konec už byl takovej dost narychlo, ale špatnej rozhodně nebyl, jen se dal trochu víc rozvést,ale to by to zase bylo příliš dlouhy, i když by mi to moc nevadilo, protože jsem se vůbec nenudil a ty dvě hodiny utekly dost rychle ()
Tak tohle byla výživná dvouhodinovka s výrazně zásadovým agentem Wardem a s invencí při vyšetřování oplývajícím agentem Andersonem, kterážto dvojice by spolehlivě utáhla i snímek se slabším scénářem. Tady ovšem fungoval i příběh a film na mě ani nepůsobil jako pětatřicet let stará záležitost. A už vůbec jsem neměl pocit, že šlo o události z amerického Jihu téměř šedesát let staré. Mám pocit, že ještě dnes není pro dítě úplně šťastné narodit se na území někdejší Konfederace s příliš velkým množstvím pigmentu. Horší může být už jen narodit se jako černoch a gay. Já proti černochům v zásadě nic nemám, pokud mi nekazí divácký zážitek obsazením do rolí, v nichž nemají z logiky věci co dělat a které by měli sami odmítat už jen proto, že jsou výsměchem jejich vlastní historii. Nejvíc jim v mých očích škodí organizace, jež bojují za jejich práva takovým způsobem, který ze mě pomalu ale jistě dělá radikála (což mě nebaví). U tohoto filmu, který rozdělil týmy na dobré křesťany s prostěradlovým fetišem, špinavou černou lůzu a nezúčastněné přihlížející, jsem opravdu nedokázal fandit vymletým pomatencům v kápích, k nimž mám podobný vztah jako k českým neonacistům, kteří ve svých neurálních gangliích nezvládnou zpracovat fakt, že kdyby jejich velký vzor, strýček Adolf, vyhrál válku, narodili by se (pokud by měli z koho) s největší pravděpodobností kdesi za Uralem. No jo, jenže oni tihle extrémisté vždycky vynikali spíš stádním chováním než bystrým úsudkem. Abych to tedy shrnul; snímek byl nejen poučný ale do značné míry i stále aktuální. / Poučení: Jsi-li černochem na americkém Jihu, měl by se tvým oblíbeným sportem stát vytrvalostní běh. Jen tak pro případ. 4*+ ()
Hodně drsný historický film o rasové segregaci v Mississippi v 60. letech se skvělým obsazením. Vše začne zmizením třech aktivistů za lidská práva. Dva agenti FBI jsou vysláni, aby je našli. Místní obyvatelé moc nápomocní nejsou a nechtějí měnit staré pořádky. Agentů FBI přibývá. Začne válka mezi černými a bílými a situace se vyostřuje. Stále nejsou důkazy. Je to vážně dobře a věrně natočené. Opravdu síla, pokud to tehdy v Americe takto vypadalo. Rozhodně bych vyzdvihl vynikající výkony Geneho Hackmana a Willema Dafoe. Nejde jim nefandit. Ale trochu se to vleče. "Už toho mám dost!" ()
Snímok podľa skutočnosti o dvoch rozdielnym spôsobom pracujúcich agentoch prichádzajúcich do štátu Mississippi, aby prešetrili nezvestnosť troch mladých chlapcov. Dvoch bielych, a jedného čierneho. Sled udalostí následne spúšťa krvavú honbu niekoľkých miestnych ľudí voči mužom i ženám čiernej farby pleti. Výborný snímok zaoberajúci sa problematikou rasizmu v jednom zo štátov USA, kde bola táto fantazmagória prostredníctvom Ku-Klux-Klanu najviac rozšírená. Priznám sa ale, že aj napriek tomu, že ma film bavil, k štyrom hviezdam sa musím dosť prehovárať. Na konci sa divák dozvedá, že príbeh je natočený podľa skutočnosti. Neviem nakoľko realisticky sú vykreslené kroky FBI, no vzhľadom nato, že čo to o práci "VB" viem, pripadali mi ako banda idiotov, ktorých riadi samotný, "zasamovraždený" Spišiak. ()
Galerie (69)
Zajímavosti (18)
- Mnoho komparsistů bylo skutečnými členy Ku-klux-klanu. (Kulmon)
- Film se zakládá na skutečné události, která začala tak, že byli zadrženi aktivisté James Chaney, Andrew Goodman a Michael Schwerner, kteří jeli vyšetřovat podpálení černošského kostela v okresu Neshoba Country ve státě Mississippi. Během pátrání byli zajati gangem Bílých rytířů z Mississippi – což byla místní skupina Ku-klux-klanu. Těla vyšetřovatelů byla o 44 dní později v místní přehradě nalezena. O 3 roky později (v roce 1967) začala policie trestné stíhání proti 21 předpokládaným útočníkům – nakonec bylo 8 lidí odsouzeno. V roce 2005 (po 41 letech) byl odsouzen také kazatel Edgar Ray Killen (v 80 letech), který v roce 2018 zemřel ve vězení. (Varan)
- Don Johnson velmi stál o roli, kterou poté ztvárnil Willem Dafoe. (Kulmon)
Reklama