Euforie

Čůráčci a čůzinky ve strhující generační výpovědi další ztracené generace, kde nahota, sdílení, omamné látky, závislosti, úzkosti, rodiče co nic nechápou a videa hrají prim. Hledají sebe sama i objevují sexualitu; tedy věci, kterými si prošly veškeré generace. Akorát to hledají skrze jiné prostředky a jinak než generace před nimi. Výtečně podané, zahrané, celou dobu mrtě znepokojivé a nepříjemné způsobem ne nepodobným svého času Requiemu za sen. Místy to působí až moc literárně; speciálně sáhodlouhé monology Rue na počátku epizod, kdy stačilo bohatě informaci předat vizuálem (což se děje) a není třeba to celé minuty a minuty i popisně a nadbytečně říkat. To je však detail. Jediná skutečná výtka snad k tomu, že to záhy řekne v podstatě vše a pak se to... Ne, že přímo točí v kruhu či mlátí prázdnou slámu, ale s trochou nadsázky platí "viděli jste jednu epizodu, viděli jste všechny". Jsou do jedné stejně dobré, silné, vypovídající a bez výjimky jde o "echt silnou kávu", ale ten pocit, že to možná nemusel být formátem až tak seriál jako minisérie, ten nezmizí. | S1: 4/5 | (21.02.2021)

Less than Zero meets opioid crisis. Hypnotický náhľad do dekadentného sveta sociopatických deciek na kalifornskom predmestí v rytme hip hopu, sexu, sociálnych sietí, násilia, rozpadávajucích sa rodín, alkoholu, drog a pravdaže "liekov" na lekársky predpis. Sú tu bohovsky napísané postavy (Jules je asi doteraz najkomplexnejšie napísaná transgender postava), neskutočné herecké výkony (Zendaya!), lámanie konvencií, hutná atmosféra nihilizmu ale najmä majstrovská réžia, ktorá si (napriek tomu že to točili štyria ľudia) udržiava jednotný vizuál ale aj originálne nápady so štruktúrou i budovaním scén. Vrcholom je štvrtá epizóda, kde je asi polhodinová "scéna" v lunaparku spojená opakujúcim sa rozprávkovým hudobným motívom. Keď na konci prvej série nastúpila finálna halucinogénna scéna, mal som slzy v očiach z toho, ako je to celé geniálne nakrútené. Toto nie je televízia, kde rozpráva príbeh scenárista, toto je plnohodnotné kino s kamerou ako rozprávačom. Provokatívne a podmanivé. HBO zase raz valcuje. Fucking piece of art. (16.02.2020)

1. série Tenhle seriál se mi nelíbil z toho morálního hlediska už od pohledu a v podstatě byl ještě mnohem neúnosnější, než jsem si myslela. Všechno tady je tak kruté, syrové, nekompromisní, explicitní, nevhodné, ale v dnešní době naprosto reálný a dost možná i rutinní denní chleba ne jednoho amerického teenagera. Tenhle seriál vás nasaje do svých spárů a vyflusne totálně vyždímané až v poslední minutě posledního dílu. Hned po prvním díle jsem si řekla, že tohle je na mě moc real, tohle prostě nedám, to už radši budu koukat na něco, kde lidem vytahují střeva a budu z toho mít míň černé svědomí. Po delší pauze jsem se ale k projekci vrátila a už mě to nepustilo. Každý díl je prosáklý tou největšá hnusotou, kterou si lze představit. Je tu zobrazeno všechno, od toho, jaký pojem o kráse dnes mají mladé holky přes nejistotu ve vlastní sexuální orientaci,cpaní se drogami místo oběda a následné absťáky, které narušují rodinné vztahy, až po natáčení si domácího porna. Je tu násilí, je tu sex, jsou tu drogy, manipulace,je tu všechno, nad čím v televizi kroutíte očima a říkáte si, že jsou n to ty děcka ještě moc malý. Každopádně, Euphoria není pro slabé povahy a vyjebe s vámi tak, že ještě budete rádi, že máte docela nudný život. To celé podtrhnuté neskutečným hudebním podkresem od Labrintha, který brutálně sedí k veškeré zde prožitě náladě a úžasným psychedelickým vizuálem doplněným skvělým vyprávěním od Zendayi. Na tohle fakt vzpomínám a před druhou sérií si dám asi repete. (27.03.2020)

Když jsem se k tomu poprvé dostala, tak jsem si neodpustila srovnání se Sexuální výchovou od Netflixu. Má to spojitost v mládí, otázce sexu a lásky, je tu provokativní nahota, problémy osobnosti. Ale celkově se to od sebe neuvěřitelně liší. Zatímco sexuální výchova je spíš plná humoru a nadsázky, tak Euforie je temná, melancholická a překvapivě i poetická v pojetí života a drog. Seriálu bych vytkla jen závěr, který měl slabá místa, kdy jsem měla pocit "trapnosti". 8,5/10 (23.01.2021)

Seriál, který mě zaujal a posléze paradoxně odradil svou progresivností a odvahou. Nikdy jsem nebyl v Americe, ale skutečně se tam na sebemenší bolístku předepisují léky, které všichni zobají jako lentilky? Skutečně tam všichni šukají jako králíci mezi sebou? Korunu tomu nasadila snaha nacpat do seriálu úplně všechno, včetně i moderního problému s identitou pohlaví, kdy je tam otevřeně transgender postava. Tak otevřená, že mi to vůbec nedošlo a až zpětně jsem pochopil všechny narážky. Navíc jí všichni milují, ženy, muži, všichni. Co to tedy znamená? Že nejlepší žena je muž? Zkrátka nejsem dostatečně woke. Nakonec mi ze všech postav přijde nejsympatičtější Lexi; asi proto, že je relativně normální. Jenže co je v tomto světě Euphoria normální? Pokud to na středních školách v USA vypadá takhle, už se nedivím, že je čas od času někdo vystřílí. (06.12.2020)