Želví nindžové 2: Tajemství kapaliny

Dvojka každým coulem, jiná je April, jiný je Tříska. Horší je soundtrack, méně fatální je zápletka. Ale právě pro to (díky tomu), je to pořád solidní součást staré dobré želví trilogie. Tak či tak jedničku z mých vzpomínek nevymýtila a od trojky neodvrátila. (26.08.2009)

Jó, když pizza byla to nejlepší jídlo na světě a lidem trvalo zjistit 20 let, že jsou i lepší jídla :-D Hezký pohled na dobu před 32 lety (tak já to už taky řeknu: to už snad není ani možný :-D). Narozdíl od prvního dílu, je druhý díl celkem vtipný a masky želv a Třísky už nevypadají jako z horroru. (20.02.2023)

Mnohem slabší než první díl. Želvy nepoužívají zbraně, ale srandovní předměty, bitky nemají šťávu (paradoxně nejlepší je ta úvodní v obchoďáku) a hlášek také ubylo, zato přibylo infantility a přiblbého humoru. Ve finále se to trošku rozjede, Trhač je pořád frajer a dvojice nových mutantů je fajn, stejně jako skvělé číslo s Vanilla Icem, jenže konec je zas totálně zabitý. No těžko to hodnotit očima dospělého, nicméně více jak 50% bych tomu nedal ani jako dítě. (17.01.2013)

TV/// Obsazení 8/10 Děj 4/10 Hudba 5/10 Efekty 6/10/// +staří známí želvácí, April, Tříska a Trhač -hodně špatná choreografie bojů, žádné výrazné hudební téma, masky/// Rád jsem viděl opět svoje milované hrdiny z dětství. Konkrétně tento film mi vždy utekl, protože jej vysílali o prázdninách v době kdy jsem vždy odjížděl (a už je jedno jestli k moři nebo k babičce), prostě nikdy jsem ho ještě neviděl. Jedničku si pamatuju ještě z kina a trojku už jsem kdysi taky viděl, proto mám pocit, že tento díl je nejslabší (i když nevím jak bych hodnotil v dnešní době ty 2 zmiňované). Nejvíc mi asi vadilo, že kvarteto hrdinů se chovali jak nadržení a nevychovaní puberťáci. Dokonce i Don a Leo, což mě moc netěšilo. Jedinej Mistr byl fakt perfektní, prostě takovej jak ho mám rád. Příběh mírně navazuje na jedničku, jen není příliš výraznej. Prostě dnes už průměr a nostalgie tady nefunguje./// Celkem 54%/// (13.08.2007)

Tak som si znovu pozrel tento môj obľúbený film z detstva (jeden z mnohých - ako krpca ma zvykli prezývať "televízny maniak") a môžem s istotou prehlásiť: Je to neskutočne trápna kravina. Zároveň však môžem dodať, že je to jedna z tých kravín, ktorá ma stále absolútne baví a dokážem sa pri nej výborne zabávať. Niet sa čomu čudovať - máme tu ninja korytnačky, ktoré stále čosi melú, žerú pizzu, originálne (diplomaticky zvolené slovo) sa mlátia, premôžu dve monštrá na ktorých sa dá len smiať, Shreddera zlikvidujú sólom na klávesovej gitare a na konci si ešte stihnú zarapovať s Vanilla Ice. Jediný rozdiel je v tom, že kedysi som sa bavil s filmom a dnes sa bavím na filme samotnom. Cynický výsmech to však nie je, na to mám korytnačky príliš rád. Skôr ide o také nostalgické pousmiatie nad tým, z akých blbín sme boli kedysi hotoví. (06.08.2014)