Loni v Marienbadu

Přelomový, skutečně moderní film, který rozbíjí klasicky strukturovaný narativ a sebevědomě se dává všanc různým výkladům. Poskytuje záměrně matoucí a nedokonalá časová vodítka, takže prezentovaný syžet je možné upravit do mnoha fabulí. Takové dílo je nesrozumitelné pouze pro ty, kteří chtějí mít jasno, požadují jednotu výkladu a nepřistupují na to, že by smysl díla mohl být v samotné interpretační hře. Ano, je to trochu l´art pour l´art, věkem to trochu schází a zdá se to být tezovité, ale jako východisko k novému využívání potenciálu filmu, je Loni v Marienbadu nezastupitelné. (19.02.2003)

Umenie žijúcich mŕtvol. Prostredie nedáva šancu nespútanej prírode. Geometricky presné tvary záhrad poukazujú na okázalý, nabubralý antropocentrizmus. Potvrdzujú ho i nazdobené vnútorné priestory. Živočíšnej spontaneite nenahráva ani reč filmu. Dokonalá umelina vzťahov, architektúry i životných ťahov. Do toho nezmyselné plkanice v obrazovo skvostných variáciách. Radosť pozorovať zahnívajúcu kultúru hóch buržoázie. Samozrejme, ako tu viacerí píšu, je to mnohovrstevné dielo, a zďaleka nie len sociálkritické, dá sa to celé kľudne vnímať ako nepokojné strhávanie sa zo spánku, určované logikou sna neuspokojeného zaľúbenca. No mne sa po posledom pozretí páči práve vyššie opísané karnevalové besnenie smotánky v umelo vytvorených okázalých kulisách, kde napriek vonkaškovej "nádhere" prirodzene nefunguje takmer nič. (05.12.2017)

Pompézně se tvářící pseudointelektuální nuda, která je ve svém výrazu nesnesitelně afektovaná. Ech, tohle mi fakt nesedlo, a bezprostředně po dokoukání je mi jasné, že tenhle typ filmařiny nebude můj cup of tea. UPDATE 11. 9. 2016 - Po druhém zhlédnutí zvyšuji původní 3 hvězdy na maximum - ten film mě nově naprosto dostal. Přijde mi bezmezně nadčasový, formálně dokonalý a filmařsky naprosto převratný. Ten soulad kompozičně dokonalých záběrů, znepokojivé varhanní hudby a nekončícího přívalu mužových replik je jednoduše... fascinující. Hodinu a půl jsem na to koukal s doslova úžasem ve tváři a v hlavě mi vířila změť myšlenek a asociací, které mi ten film vyvolal. Samozřejmě to není film pro každého a většina lidí ho pravděpodobně prozívá jako nejnudnější film pod sluncem, ale pro lidi, kteří dokáží ocenit jeho kvality, je LONI V MARIENBADU vyloženě očistným filmovým zážitkem natočeným v časech, kdy se ještě film považoval za umění. Naprostá libovka a mimořádný divácký zážítek - nota bene pokud člověk něco ví o kontextu vzniku tohoto filmu. (10.06.2012)

Nebudu předstírat, že jsem intelektuál nadšený z tohoto díla, a raději rovnou přiznám, že jsem primitiv, který se v něm vůbec nezorientoval. Předchůdce Godardova Socialismu si také pohrává s babylonským zmatením, které občas protne totální strnulostí. Až mi zase někdy někdo sdělí, že ve francouzských filmech se nic neděje, budu mít jasno, viděl tento film. Nerada hodnotím filmy, které jsem nepochopila. Tentokrát učiním výjimku ze svého pravidla a tento přeceňovaný film ohodnotím jako všechny ostatní nekoukatelnosti. (28.06.2012)

Zamčeno na plátně. Nedá se vysvětlit, nedá se v celé šíři pochopit. Dá se jen interpretovat a to mi v kombinaci se stoupající hypnotičností nedá spát. Proto doteď nevím, jestli je závěr o smrti, o smíření, o násilí, o lásce, o ženském údělu, o všem nebo o ničem. Ale protože to s jistotou neví ani nikdo jiný než (snad) jen sami autoři, je mi takové tápání ještě o třídu příjemnější. Nebýt úvodního opakování pár vět do omrzení, kdy jsem nevěděl, jestli se smát nebo skřípat zuby, bylo by hodnocení možná nejvyšší. (23.09.2020)