I racconti di Canterbury
Les Contes de Canterbury
Canterburské poviedky
The Canterbury Tales
Režie:
Pier Paolo PasoliniScénář:
Pier Paolo PasoliniKamera:
Tonino Delli ColliHudba:
Ennio MorriconeHrají:
Hugh Griffith, Ninetto Davoli, Franco Citti, Robin Askwith, Francis De Wolff, Pier Paolo Pasolini, Josephine Chaplin, Vernon Dobtcheff, Laura Betti (více)VOD (1)
Obsahy(1)
Provokativní vize středověkého světa, inspirovaná povídkami Geoffreyho Chaucera... Canterburské povídky jsou druhou sbírkou středověkých textů, jež adaptoval do filmové podoby známý italský režisér Pier Paolo Pasolini (sám ve filmu vytvořil postavu autora předlohy, básníka Chaucera). Je to také druhé dílo jeho volné Trilogie života. Tak jako v předchozím Dekameronu, ani tentokrát se nezříká otevřeného zobrazení erotiky, stejně jako silně provokativních scén, které byly pro jeho dílo typické. Není to však režisérská zvůle – Pasolini tu věrně vystihl rozporuplnost středověké estetiky, přítomné i v Chaucerově předloze: všudypřítomné obrácení mysli k posmrtnému životu, permanentní touhu po nebi a strach z pekla, a na druhé straně nízkost – důraz na jídlo a vyměšování, vulgární, fraškovitý humor a zdůrazňování tělesnosti se vší její nechutností. (Česká televize)
(více)Videa (1)
Recenze (80)
A tak skončily se povídky Canterburské, vyprávěné jen pro radost z vyprávění a pro nic jiného. Povídky vskutku nebyly moudré, některé dokonce až s demencí hraničily, a pohříchu ani zábavné nikoli. Nejlépe dají se slovem ,,zbytečné" popsati, neboť ničím člověka obohatiti nemohou, jakož ani moudrou myšlénkou či dobrým vtipem nikolivěk. Bratr Pasolini měl pokusů o hodnotné umění zanechati a místo toho nějaký vpravdě zběsilý pornofilm natočiti. Amen ()
Opravdu odvážné zpracování. Člověk se ostýchá pomyslet, natož činit. Povídky jsou pro mě důkazem, že zvrácenost v nich zobrazená je pojímána jako něco naprosto přirozeného a lidského, čehož si cením. Není nad normalitu. Protože většina zobrazeného je v současné době tabu, tím víc mě to utvrzuje v tom, že zvědavého diváka to plně uspokojí či sexuálně nabudí. Ale ti škaredí lidé to můžou pokazit, větší šeredy jsem dlouho neviděla. Domnívám se také, že každá povídka má člověka něčemu naučit a v něčem poučit. Což bylo úmyslem autora literární předlohy. ()
Vkusně nevkusné - mé další setkání s mistrem Pasolinim, plné drsně-groteskního sexuálního humoru. Nu přihlédnu-li k roku vzniku, musela to být prvoplánovitá bomba. Bomba také je ta příšerná angličtina a úchylné obličeje herců. A taktéž se ztotožňuji s názorem Blocka - tohle mi hodně moc náhanělo na mysl Monty Pythony, Pasolini je však větší dekadent a ukáže a vyřkne téměř všechno. ()
Provokativnost bych od Pasoliniho určitě čekal, zároveň ale i s přesahem, kterého tady ovšem moc nebylo. Vyšel z toho takový ledabyle pospojovaný středověký pell-mell, ovšem dobře probarvený a okořeněný erotikou, smíchanou zároveň s ošklivostí. Vychází z toho nakonec, že svět se sice mění, ale lidé jsou v podstatě stále stejní. ()
Piero Paolo Pasolini si po Dekamerone vzal na mušku Chaucerove Canterburské poviedky. Atmosféra zostáva podobná ako v Dekamerone ,ale príbehy mi pripadajú menej naivné hoci sú podobne vulgárne. Či už je príbeh boháča, ktorý si vezme mladú Mayu, ktorá ho potom podvádza, alebo diabla ako výbercu daní, ktorý udáva smilníkov, aby získal ich peniaze. Bonus je Piero Paolo Pasolini v úlohe Geoffreyho Chaucera. 75% ()
Galerie (26)
Photo © United Artists
Zajímavosti (1)
- Canterburské povídky jsou vrcholným dílem anglického básníka Geoffreye Chaucera. Vznikly mezi lety 1387-1400. Chaucer má na svém kontě desítky dalších děl, které se zabývají hrdinskými příběhy či láskou. Jako jeden z prvních anglických spisovatelů začal používat ve svých dílech postavu vypravěče. (Rodriguez)
Reklama