Salò o le 120 giornate di Sodoma
Salo ou les 120 journées de Sodome
Salo, or The 120 Days of Sodom
Salo, or The 120 Days of Sodom
Obsahy(2)
Poslední dílo skandálního filmaře Piera Paola Pasoliniho je inspirováno románem markýze de Sade, přemísťuje ovšem děj do fašistické Itálie. Čtveřice vysoce postavených mužů si přiveze do paláce skupinu chlapců a dívek, kteří jim po následujících několik měsíců budou pod taktovkou čtyř prostitutek sloužit jako prostředníci k naplnění všech rozkoší - včetně těch nejzvrácenějších! Absolutní moc, kterou nad svými obětmi mají, je vede až k samé hranici únosnosti, za níž už se ztrácí veškerá lidskost a zbývá jen syrová brutalita a perverze… (oficiální text distributora)
(více)Recenze (749)
Vše vystihuje Altamirův komentář. ()
Nic zvrácenějšího, úchylnějšího a nechutnějšího jsem v životě neviděl... nedokázal jsem ani dokoukat do konce protože se mi neustále zvedal žaludek...pozor jen pro silné nátury ...0% ()
Já vydržím hodně, ale toto už bylo moc. Na míle vzdálené od umění. Hnus všech hnusů. ()
Pasolini musel nenávidieť fašizmus úplne do morku kosti (ako každý normálne zmýšľajúci človek), ale prostriedky a spôsob, akými sa snažil vytvoriť paralelu medzi fašizmom a tým čo zobrazuje, vyznieva dosť prvoplánovo. Prosto celý čas sa z plátna rúti jedna nechutnosť za druhou a celá myšlienka sa akosi na tomto celom rúti. Po 20 minútach som absolútne začal ignorovať tie nechutnosti a celé to stratilo na význame. Ako aj hnusný fašizmus, tak aj hnusné scény. ()
Pokus o nejodpornější film všech dob. Hmm.. Ale šokován jsem nebyl. Věděl jsem, že půjde o perverzní slátaninu. To, že se lidé dokáží chovat nechutně, perverzně a až brůtálně surově, je mi jasné a že to je z pozice moci jednodušší je mi také jasné.. K tomu nepotřebuji sledovat podobné bláboly. Navíc, herecké výkony byly naprosto k smíchu. A navíc, nebo možná především, je to hrozná nuda! No a nakonec - kdo v tom vidí umění, měl by urychleně, ale URYCHLENĚ(!!!) vyhledat pomoc psychologa!!! ()
Ne.. ani na potřetí jsem to nedokázal dokoukat celý. Na tohle prostě nemám koule! ()
Je těžké hledat v té hromadě zvráceného násilí, brutálního masochistického sexu a extrémního lidského ponížení, nějaký myšlenkový přesah a filozofický podtext. Ale ono to tam je (celé se to odehrává na konci druhé světové války, nikoliv v blíže neurčeném čase; oběti jsou židé, násilníky nacisté; mladí chlapci a dívky vs. staří dědkové atd.) . Přestože Markýz de Sade byl zřejmě totální úchyl, jeho díla jsou v jistém smyslu uměním a to mnohem hodnotnějším, než valná většina toho, co je dnes za umění vydáváno. Stejně tak Pasolini asi neměl v úmyslu natočit nejdrsnější porno století, ale stejně jako většina kvalitních režisérů, snažil se cosi sdělit. Bohužel to dnes už jaksi nejsme schopni vnímat a Saló tak často působí buď ryze účelově anebo rovnou směšně. Řekl bych, že problém je v současném náhledu na zvrácenosti a kontroverze ve filmu i popkultuře obecně. Asi se shodneme, že ve třetím dílu Saw těch myšlenek k nacházení příliš mnoho není - zhruba stejně je tomu v případě drtivé většiny dnešní, povětšinou akčně hororové, filmové tvorby. A to je ono. Násilí má dnes jediný účel a to šokovat, vzrušit a přitáhnout, ovšem tím to zpravidla končí. Což vede u konzumentů k otupělosti a neschopnosti nahlédnout někam dál, než k nejbližší kapce krve nebo výkřiku bolesti. Ve 120 dnech sodomy je naopak kontroverznost prostředkem, nikoliv cílem. Násilím a šokem z toho, co divák vidí, to nemusí končit. Byť paradoxně je tohle v zásadě to jediné, co je neotupělý člověk schopný vnímat. Nicméně je, dost možná, mnohem horší, než hrát si na to, že je v Salu ukryto jakési vyšší poselství, tvářit se, že všechen ten hnus se nás vlastně vůbec netýká. Že jsou to jen zvrácenosti, které zajímají jakési odporné tvory někde tam venku, které snad ani nemůžeme nazývat lidmi a kteří s námi nemají vůbec, ale vůbec nic společného. Ono totiž jedním z poselství snímku je myslím tvrzení, že "i tohle je člověk". A ne jenom "ten druhý", ale do jisté míry každý, vy nebo já. Není důvod shazovat ze stolu 120 dnů sodomy jen proto, že je to zvrácenost. A ještě větší chybou by bylo udělat to "právě proto". ()
Po preklikaní som sa tešil na pozretie celého filmu. CHYBA!!! Režisér - KOKOT, herci- KOKOTI, dej-KOKOCKÝ! Nepochopím takýto žáner, ideme prezentovať mentálne postihnutých ľudí s diagnózou čo opichám ja nech opichá aj mňa?? Nechutné a vulgárne a to ja znesiem dosť. Nešlo ani tak o nechuť filmu, ale skôr som bol vytočený a chcel som sa dostať dnu do filmu a vystrielať všetko čo sa pohne! odpad! jak prasa...palffy kukni si to !! ()
Možná byl Pasolini mistrem a průkopníkem své doby a i když je dodnes hodně ceněný, tak já prostě nechápu za co. Nechutnost na nechutnosti. Jediný dojem, který jsem si z filmu odnesla, je pocit zvedajícího se žaludku a nepříjmené pachuti v puse. Upřímně nechápu, jak se mohlo Saló vyhrabat k 50 %. Nemít zkoušku z dějin filmu, tak si film dobrovolně nikdy nepustím. ()
Mladiství i jiní intelektuálové to jistě popíšou sáhodlouhými odstavci o tom, jak je to vlastně geniální a hluboké. Jaká je to alegorie společnosti, jak se pod nechutnou slupkou schovává filosofické poselství a bla bla bla. Jasně. I v ho*ně můžeš najít duhovou kuličku, podstata ho*na se ale nezmění. Vzpamatujte se. Jediná myšlenka je v tom, že je to kritika fašismu. Nic víc nic míň. Pasolini nebyl úplně normální a i brilantní satira se dá udělat vkusně. Pasolini se soustředí celou dobu jen a pouze na co nejpečlivější vykreslení zvrácenosti. Veškerá ostatní filmařina (když už se nějaká objeví) je naprosto ostřesná. Upozorňuju, že film jsem napůl dopřetáčel napůl dokoukal, takže pokud mi nějaká geniální pointa utekla, sorry... ()
Ultimátna výstraha pred šialeným zneužívaním moci. Človek, ktorý tento film odsúdi na báze nechutnosti, a nevidí hlbší zmysel tohto diela, by si to mal prejsť v hlave ešte raz. Saló je absolútne desivý film v ktorom sa ľudia menia na zvieratá a žiadne svinstvo nie je zakázané. Pasolini presne vedel, čo týmto filmom chcel povedať a pred čím chcel divákov varovať.. jeho precízna réžia je ako čepeľ. Z ironickej titulnej hudby od Morriconeho ide obrovský strach, a posledných 10 minút vo filme sú priam neúnosných. Neuveriteľné tortúry v dvore za domom a do toho jeden z najstrašidelnejších kúskov hudby aký som kedy počul. Veľmi silná káva, ktorá má toho veľa povedať, nech si vraví kto chce čo chce. Dajte ľudom priveľa moci a takto to dopadne. ()
Nepochopim, že sehnali herce, kteří v tomhle filmu hráli. Nebo je taky unesli a nechali je tohle natočit? Naprosto nesmyslná sračka, chce se mi z těch zvráceností blejt. Lízání anusů a exkrementy k večeři, top scény. Rozhodně to neni film, na který jsme zvyklí. Myslim, že kdo film viděl si udělá obrázek sám. ()
Bohužel o mnoho slabší než kniha , ovšem i tak velmi krásný snímek.. ()
Na to, že byl tento film natočen v době hlubokého totalismu, kde byla cenzura na prvním místě, tak zašel i daleko za hranice dnešního liberálního vnímání. Navíc v Itálii, nejvíce náboženské zemi Evropy, kde je dodnes homosexualita sprosté slovo. Tento film si nebere servítky zkrátka před ničím. Příběh je po celou dobu velice chladný a přímočarý, zkrátka člověk z něj má špatný pocit. Pár týdnů po natočení této nechutnosti někdo režiséra umlátil baseballovou pálkou, tato reakce je asi adekvátní. ()
"Takže dievčat je osem namiesto deviatich. Keď už hovoríme o osmičke, poznám jeden vtip." Dráma z konca 2. svetovej vojny zaradená do zoznamu 1001 filmov, ktoré musíte vidieť, než umriete, považovaná za jeden z najkontroverznejších filmov všetkých čias. Snažil som sa k tomuto slávnemu dielu pristupovať nezaujato a zároveň som bol zvedavý, ako obstojím v teste odolnosti. V tom som napokon obstál - predsa len, videl som už všeličo, takže ma len tak ľahko niečo nedokáže vyviesť z miery. Moje nízke hodnotenie teda nevyplýva z nejakého neznesiteľného odporu (aj keď tá fekálna hostina už bola aj na mňa trochu priveľa), ale jednoducho z toho, že ma ten film takmer ničím nezaujal (snáď s výnimkou hudby, kamery a ojedinelých silnejších scén) a ešte k tomu mi bol väčšinu času protivný. Mať prehľad o všetkých možných sexuálnych deviáciách (akýchsi odpudivých kreatúr) totiž jednoducho nepatrí k mojim životným ambíciám. Film sa pritom venuje dosť atraktívnemu obdobiu dejín (hoci zároveň aj jednému z najtragickejších a najhanebnejších), obdobiu fašizmu, na ktorý sa pozerá tak trochu (vlastne úplne) inak - ako na totálnu dekadenciu. Je pomerne zaujímavé. že hoci je film doslova prepchatý nahotou, Pasolinimu sa ho nečakane podarilo nakrútiť doslova až "asexuálne". O nejakej pornografii tu potom nemôže byť reč, keďže tá má vzbudzovať túžbu, zatiaľ čo tento film vzbudzuje, a to zámerne, iba odpor. Najsilnejšou časťou filmu (nielen dianím, ale hlavne spôsobom, ako je nakrútená) je jednoznačne záverečné vyvrcholenie, ku ktorému sa po celý čas neodvratne schyľuje. Naši štyria "sympatickí" hlavní hrdinovia tu po všetkých tých rôznorodých sexuálnych úchylkách predvedú aj veľmi variabilné spôsoby mučenia, a to za hudobného sprievodu pôsobivej "Carminy Burana" (Carl Orff). Iba silný záver je však na 2-hodinový film zúfalo málo. Posolstvo filmu (bezbrehé zneužitie moci) je síce zrejmé a beriem ho. lenže to stvárnenie je len prázdne a samoúčelné predvádzanie sa, so snahou šokovať za každú cenu (tá údajná metafora konzumného kapitalizmu by sa dala istotne stvárniť aj lepšími spôsobmi ako jedením výkalov). Napriek všetkému zakončím svoj komentár v pozitívnom duchu a pochválim krásnu skladbu "Son Tanto Triste" (Franco Ansaldo), ktorou film začína (úvodné titulky) i končí. "Už ma unavovala kritika mojej matky, tak som ju zabila." "To bola jednoznačne jediná inteligentná vec, ktorú bolo možné spraviť." ()
Naozaj neviem, čo chcel básnik týmto filmom povedať. A tiež celkom nechápam, ako sa toto môže niekomu páčiť. Iste je skvelé, ak film nejakým spôsobom šokuje diváka. Ale rozhodne nie scénami plnými sadizmu, perverznosti, brutality... Rozhodne ide o môj najhorší filmový zážitok - premrhané 2 hodiny môjho života. ()
Neuvěřitelně ošklivý film o strašlivých věcech. Pokud toužíte vidět čtyři naprosté úchyláky, kteří nutí své oběti požívat exkrementy a provádět nejzvrácenější praktiky, potom jste našli film, který se vám určitě bude líbit! Já jsem byl opravdu silně znechucen - nulový děj a neskutečně zvrácené prasečiny to opravdu není moje gusto. Nechápu, jak jsem mohl vydržet dokoukat film celý, ale asi mi k tomu pomohl originální italský dabing, který byl místy poměrně zajímavý. 47% na csfd svědčí jen o tom, že úchylů se slinou u huby, schopných toto odporné dílo sledovat je dost... a to je opravdu strašné! ()
Opravdu odpornost nejvyššího stupně. Viděl jsem už několik Pasoliniho filmů, ale při tomhle jsem si říkal, proč na to vlastně koukám. Nechápu pro koho byl tento film natočený a co tím chtěl pan režisér vlastně divákům sdělit. ()
Je to humus a zvrhlost. Ale snímek je to naprosto originální, dosud neviděný a pravděpodobně nic, co by se přiblížilo, natočeno už ani nebude. Za unikátnost tedy 5*. ()
Naprosto znechuceně odmítám veškerá pozitivní hodnocení zde a partnerům těch,kteří zde pozitivně hodnotí přeji příjemný sexuální život,ale raději se jich zeptejte na jejich touhy,může se vám stát,že u vašich intimních chvilek,vás časem bude víc a nebude to vůbec příjemné. Zhovadilým úchylákům a 40ti letým panicům tento film vřele doporučuji. ()
Související novinky
12. Seminář archivniho filmu: Marco Ferreri
12. ročník tradiční akce proběhne v Uh. Hradišti 7. - 9. května a přiblíží u nás až na výjimky vesměs neznámou tvorbu slavného italského režiséra Marca Ferreriho, který v mnoha ohledech bořil… (více)