La Gloire de mon père
My Father's Glory
Oteckova sláva
Režie:
Yves RobertHudba:
Vladimir CosmaHrají:
Philippe Caubère, Nathalie Roussel, Didier Pain, Thérèse Liotard, Julien Ciamaca, Victorien Delmare, Joris Molinas, Benoît Martin, Paul Crauchet (více)Obsahy(1)
Provence 1895, městečko Aubagne. Malý Marcel vzpomíná na své dětství. Noří se do vůní, barev a bezstarostnosti mládí, kdy jako malý chlapec chodil za tatínkem do školy a sám se tak naučil psát, vzpomíná na své blízké - na svou maminku, krásnou a veselou ženu, na svou tetu Rózu a jejího bonvivánského muže Julese. Když mu byly tři roky, odstěhovali se na předměstí Marseille, kde jeho tatínek získal místo učitele. Ale ze všeho nejvíc mu učarovaly prázdniny, které rodina trávila v kopcích Provence, v nádherné divoké přírodě, kde malý Marcel chytal motýly a cikády, kde se učil poznávat květiny. (oficiální text distributora)
(více)Recenze (89)
Krásné, pohádkové, kouzelné. Provence a dobrodružství malého Marcela v jejích kopcích mi učarovaly. Z filmu dýchá neuvěřitelná pohoda a laskavost. Tatínek, maminka, bratr Paul, strýček Jules, teta Róza, uličník Lili, cikády, koroptve, zajíci, obrovský výr v jeskyni. To je téměř celé osazenstvo, které přineslo ten krásný zážitek. Doporučuji. ()
Krásně poetické vyprávění jednoho malého chlapce (nejen) o jedněch prázdninách v kopcích Provence. Tenhle barvitý film s velmi příjemnou hudbou je doslova nabitý pozitivní energií a musím říct, že jsem si jej užíval každým coulem. Ono vyprávění (v českém znění v moc příjemném podání Viktora Preisse) je jistě hodně idylické, až by se dalo říct naivní. Ale copak malé děti nebývají ve svých představách a úvahách mnohdy též dosti naivní? Příkladem z tohoto filmu budiž, když si malý Marcel představuje, jak jeho maminka a teta mají v pupíku knoflík, který když se rozepne vyleze z bříška miminko... ()
Francouzský film a jeho neopakovatelné kouzlo, lehkost i humor, pro nějž ho miluje mnoho diváků. A který by mohl být jedním z nejtypičtějších než právě Tatínkova sláva podle slavného románu Marcela Pagnola,který číst je požitek. Myslím, že film se se ctí vyrovnal s knižní předlohou a krásná krajina Provence mu dodala skvěle vizuální podobu. Je to film plný slunce, pohody i neopakovatelné atmosféry, která panuje v rodině pana učitele. Zobrazuje prostý venkovský život počátku 20. století a konečně i přátelství mladého Marcela s vesnickým chlapcem Lilim z Bellons, jakož i rivalitu jeho otce a strýce Julese, který tráví prázdniny společně snimi na malé usedlosti v kopcích. Pro neopakovatelnou atmosféru dětství, dobrou režiii i herecké výkony dávám 5 hvězdiček a zároveň už dlouhou dobu sídlí tento film v mé TOP 10. ()
[Silné 4*] Jedná sa o spomienky na detstvo francúzskeho spisovateľa a filmára Marcela Pagnola, nakrútené podľa jeho autobiografickej knihy (tento dôležitý fakt v popise chýba). Film je ladený do komediálnej polohy, čo zase nie je uvedené pri žánri filmu (komédia). Zato dobrodružný žáner je veľmi diskutabilný, veď to, že chlapec zažije nejaké dobrodružstvo, ešte neznamená, že film je dobrodružný. Film je krásne poetický, podaný z pohľadu nevinného dieťaťa. Prekypuje láskavosťou a tiež láskyplným humorom, ktorý pripomína môjho obľúbeného Zdeňka Svěraka. Doslova z neho dýcha atmosféra voňavého a slnkom zaliateho Provensálska. Páčilo sa mi obsadenie jednotlivých rolí, oceňujem hlavne prirodzenosť detských predstaviteľov, čo býva často problematické. ()
Tvůrcům se nedá upřít cit a hravost se kterou je film natočen. Film působí jako krásně voňavé, načančané, pečlivě připravené omalovánky. Všichni se milují, překypují laskavostí, krásně se na sebe usmívají a ... Kajda ač sleduje krásné obrázky se nudí. Dokonalé děti bych ještě překousl, kdo mě zná, ví, že mám slabost pro pohádkové příběhy. Navíc dětští herci dobře hrají, jsou životní a občas vyvedou nějakou lotrovinu. Dokonalé dospělé však nikoliv, ženské hrají matky a mají minimum prostoru (což nevadí), problém je u tatínka a strýčka, neživotné karikaturní postavičky, které jsou otravné a mnohdy se pitomě pitvořící a silně přehrávající. A navíc krom samotného úvodu je první půlka šíleně nudná a zdlouhavá a z letargie když jsem přemýšlel jestli nevypnout, mě dostal až příchod Marcelova vesnického kamaráda, jejichž trampoty se daly považovat za dobrodružné. Až si příště budu chtít zavzpomínat na dětství tak raději ve společnosti Tomáše Holého někde za trnkovým keřem či pod jezevčí skálou. A když Pagnola, tak snad raději knihu, nebo o mnoho lépe fungující Manon či Jeana. ()
Galerie (33)
Zajímavosti (1)
- Při výuce zeměpisu naříká tatínek nad tím, že Alsasko-Lotrinsko již není součástí Francie. Tehdy po prohrané prusko-francouzské válce bylo A.-L. skutečně připojeno k novému Německému císařství. Francie jej získala zpět po první, resp. po druhé světové válce. (junxi91)
Reklama