Tatínkova sláva

Krásně poetické vyprávění jednoho malého chlapce (nejen) o jedněch prázdninách v kopcích Provence. Tenhle barvitý film s velmi příjemnou hudbou je doslova nabitý pozitivní energií a musím říct, že jsem si jej užíval každým coulem. Ono vyprávění (v českém znění v moc příjemném podání Viktora Preisse) je jistě hodně idylické, až by se dalo říct naivní. Ale copak malé děti nebývají ve svých představách a úvahách mnohdy též dosti naivní? Příkladem z tohoto filmu budiž, když si malý Marcel představuje, jak jeho maminka a teta mají v pupíku knoflík, který když se rozepne vyleze z bříška miminko... (11.01.2023)

Když vidím filmy z Provence, tu krajinu, bodrý lid, říkám si že tam se musím někdy zajet podívat. Jak tyto snímky o Tatínkovi a Mamince, tak dramata o hrbatém Jeanovi a nádherné Manon jsou krásné nejen kamerou, scénářem, ale i "duší" kterou vyprávějí své příběhy. K takovým se moc rád vracím. A i když byl příběh o Tatínkovi a jeho slávě vyprávěn velmi příjemně a vtipně, raději mám ty dva později zmiňované, hlavně pro to drama, které obsahují. (01.03.2023)

Tento film je pro mě takové příjemné uvolnění, útěk od všedních každodenních starostí a otravných věcí někde na jih Francie do kraje Provence do časů, kdy bylo ještě vše v pořádku a do nejkrásnějšího období - dětství. Krásná rodinka, krásná maminka Augustýnka, ateistický učitel otec Joseph, bratří Marcel a Paul, malá sestřička a vše zvládající strýc Jules s tetou Rose. Padly zde zajímavé předpovědi o tom, jak to bude ve 20. století, že se všichni budou mít díky strojům dobře a každého bude respektovat celý svět, no reálně jsme se dočkali fašismu, nacismu a komunismu. Další moudro je o tom, že i dospělí umí lhát jako děti, což mladého Marcela překvapilo, ale tak snad časem pochopil, že svět dospělých je sám o sobě dost zkažený. Dobrodružství v divoké a vyprahlé středomořské krajině Provence, lov koroptví, a také kamarád Lilek, který zná celou krajinu a ví, kam se schovat před bouřkou. Na závěr jsem plně soucítil s Marcelem, když prázdniny končily a museli se vrátit zpátky do Marseille, úplně mě to vrátilo do časů, kdy jsem se taky s brekem loučil s prázdninami a dobrodružstvím. Dětství je prostě super, dospělost už taková sláva není. (26.11.2021)

Krásné, pohádkové, kouzelné. Provence a dobrodružství malého Marcela v jejích kopcích mi učarovaly. Z filmu dýchá neuvěřitelná pohoda a laskavost. Tatínek, maminka, bratr Paul, strýček Jules, teta Róza, uličník Lili, cikády, koroptve, zajíci, obrovský výr v jeskyni. To je téměř celé osazenstvo, které přineslo ten krásný zážitek. Doporučuji. (03.11.2014)

Milované stíny minulosti. Ožívají a jak to se vzpomínkami na dětství bývá, jsou retušované, prozářené sluncem, láskou milujících lidí, poetickým prostředím, objevnými zážitky a pestrými barvami. Malý Marcel vidí ve svém tatínkovi zbožňovaného hrdinu, a když posléze povyroste a je konfrontován s jeho lidskou stránkou a jejími nedokonalostmi, jeho náklonnost to jen utuží. Jen z obdivu postupně vyroste ochranitelství. A tak to má být. (10.03.2017)