La Gloire de mon père
My Father's Glory
Oteckova sláva
Režie:
Yves RobertHudba:
Vladimir CosmaHrají:
Philippe Caubère, Nathalie Roussel, Didier Pain, Thérèse Liotard, Julien Ciamaca, Victorien Delmare, Joris Molinas, Benoît Martin, Paul Crauchet (více)Obsahy(1)
Provence 1895, městečko Aubagne. Malý Marcel vzpomíná na své dětství. Noří se do vůní, barev a bezstarostnosti mládí, kdy jako malý chlapec chodil za tatínkem do školy a sám se tak naučil psát, vzpomíná na své blízké - na svou maminku, krásnou a veselou ženu, na svou tetu Rózu a jejího bonvivánského muže Julese. Když mu byly tři roky, odstěhovali se na předměstí Marseille, kde jeho tatínek získal místo učitele. Ale ze všeho nejvíc mu učarovaly prázdniny, které rodina trávila v kopcích Provence, v nádherné divoké přírodě, kde malý Marcel chytal motýly a cikády, kde se učil poznávat květiny. (oficiální text distributora)
(více)Recenze (89)
Film jsem viděl poprvé v předvánočním období v prosinci 2003. Náhodou jsem to tehdy přepnul na ČT1 a tam byl tento film. A já se do něj zakoukal a byl jsem nadšený. Nyní, v květnu 2008, jsem viděl tento snímek podruhé, kdy se mi ho povedlo sehnat na DVD. Za těch necelých pět let jsem absolutně nezměnil názor. Film je dokonalý, je perfektní, je geniální, je tak úžasně poetický, je prostě svůj. Literární předlohu bohužel neznám, ale tenhle film je udělaný opravdu výborně. Z filmu na mě dýchla doba dětství, doba bezstarostnosti, doba radosti a her, a samozřejmě i doba léta a letních prázdnin. Chválím výtečně zvolené exteriéry francouzské Provence, díky nimž jsem zatoužil být na místě malého Marcela a prožívat tyto prázdniny místo něj. Jedním slovem nádhera! Herci jsou vybráni opravdu skvěle a musím říct, že tenhle film řadím spolu s Maminčiným zámkem k jedněm z nejlepších snímků vůbec. Neznám příliš lepších filmů, než je tento. A o to více je smutné, že o tomto filmu ví málokdo a že je u nás prakticky neznámý. Přitom se jedná doslova o skvost. Bez váhání dávám plných pět hvězdiček a určitě doporučuji ke zhlédnutí! ()
Marcel Pagnol by si mohl rozumět s Otou Pavlem. Tatínkova sláva je nostalgickým oživením rodinného alba a spolu s ním i starého světa. Vzpomínka na opravdovost dětství, které je šťastným řízením osudu spojené s únikem z města na celé dlouhé prázdniny. A i když i ty jednou skončí, v srdci už něco zůstává. A i tady je postava uctívaného tatínka, který je svými chybami v očích vypravěče spíš zlidštěn a o to víc milován. Vlastně Smrt krásných srnců by se taky mohla jmenovat Tatínkova sláva a ten název by naprosto seděl. Kolorit Provence na začátku 20. století, dobří herci a jemný humor. ()
Francouzský film a jeho neopakovatelné kouzlo, lehkost i humor, pro nějž ho miluje mnoho diváků. A který by mohl být jedním z nejtypičtějších než právě Tatínkova sláva podle slavného románu Marcela Pagnola,který číst je požitek. Myslím, že film se se ctí vyrovnal s knižní předlohou a krásná krajina Provence mu dodala skvěle vizuální podobu. Je to film plný slunce, pohody i neopakovatelné atmosféry, která panuje v rodině pana učitele. Zobrazuje prostý venkovský život počátku 20. století a konečně i přátelství mladého Marcela s vesnickým chlapcem Lilim z Bellons, jakož i rivalitu jeho otce a strýce Julese, který tráví prázdniny společně snimi na malé usedlosti v kopcích. Pro neopakovatelnou atmosféru dětství, dobrou režiii i herecké výkony dávám 5 hvězdiček a zároveň už dlouhou dobu sídlí tento film v mé TOP 10. ()
Já bych se do toho domu z fleku přestěhoval. Nádhernější prostředí pro život jsem snad ještě neviděl. Sice nevím, zda by mě ty hovna na chodnicích, pravidelné dávky čerstvýho smogu a odpadky přetékající z kontejnerů nechyběli, ale risknul bych to. Nádherně a realisticky vyprávěný příběh z pohledu malého kluka ve kterým jsme ušetřeni, do extremu vyšroubovaných dramat, rádoby uměle vytvořených komických situacích, všechno plyne příjemně a přirozeně jako kdysi moje prázdniny v jižních Čechách. ()
Dokonalá ukázka toho jak lze vměstnat veškerou poetiku dětství, lásku k rodičům a krásu Provence do jednoho filmového, nebo spíše literárního díla. Laskavé, milé, zábavné, dojemné i humorné, okouzlující, s magickou atmosférou prázdnin a nostalgie starých časů, kdy se ještě tolik nechvátalo. Film, který opravdu voní tou nezaměnitelnou vůní léta a prázdnin, kterou si pamatuji i já, přestože z úplně jiné doby, úplně jiného kraje a úplně jiného koření. ()
Galerie (33)
Zajímavosti (1)
- Při výuce zeměpisu naříká tatínek nad tím, že Alsasko-Lotrinsko již není součástí Francie. Tehdy po prohrané prusko-francouzské válce bylo A.-L. skutečně připojeno k novému Německému císařství. Francie jej získala zpět po první, resp. po druhé světové válce. (junxi91)
Reklama