Intimní osvětlení

Přiznám se bez mučení, že od trojice Papoušek, Passer, Šašek jsem čekal daleko víc. Nicméně Věra Křesadlová a Jan Vostčil mé hodnocení drží pevně v rukou. Takový rodinný Homolkovský nádech, plný dětského řevu, přerušovaného mini koncertu a chvílemi až otravného smíchu. Nicméně filmová vlna, která protekla v této době Československem, má zde své nezpochybnitelné zastoupení a stejně nevyvratitelné jsou i kvality převyprávění nicotného, všedního dne, popisující setkání dvou kamarádů. (13.03.2013)

Ať už jde o starou, novou či naondulovanou vlnu českého filmu, důležitá je zábava, a té se vám dostane věru vrchovatě. Na návštěvě u starého kamaráda se totiž budete cítit jako doma, dýchne na vás atmosféra let 60. a kouzelné, jednoduché, ale trefné dialogy vám rozvlní bránici měrou nebývalou. Ať už půjde o mladické vyprávění starého kmeta či opilecké rozhovory dvou starých kamarádů. Úsměvnou sondou do života venkovské rodinky nahlédnete do domácností celého národa a u konce zjistíte, kam že my to všichni Češi směřujeme. Malá nápověda: Je tam tma. Nad úplně závěrečnou scénou se nelze než široce pousmát a hluboce smeknout. Vystihnout v tak jednoduché scéně ze života veškerou povahu českého národa se podaří vskutku málokomu. Tenle film zkrátka hřeje a hřeje... (06.09.2007)

Nenápadný snímek. Takové české Čekání na Godota. Lidé pořád na něco čekají - čekají až se jim splní jejich sny, a pak se ráno proberou s kocovinou a koukají, že se zase nic nestalo a že všední realita pokračuje dál... Čekají na to, až jim do pusy sám vleze ajrkoňak místo toho, aby si vzali lžičku nebo ho postrčili prstem. Je to přesný film, místy trapný, místy veselý, občas smutný. Prostě jako život. Hlavně má skvěle napsané a skvěle (ne)zahrané dialogy. (30.08.2007)

Film o setkání dvou kamarádů, kteří i když mají různé životy, partnerky a zaměstnání, tak i přesto se cítí se svým životem do jisté míry nespokojení. Intimní osvětlení jsou jak trpkou, tak humornou ukázkou ze života obyčejných lidí, kteří zažívají obyčejné starosti i slasti. Některé scény byly povedené (vaječný koňak, výměna stehýnek, večerní pitka, ...) a jiné mě trochu iritovaly (smích Věry Křesadlové, Jarouš). Zkrátka film, u kterého se člověk zasměje, ale občas i ten smích přejde - stejně jako v životě. (25.04.2013)

Filmy českej novej vlny som zažíval v reálnom čase a dodnes ich mám rád. Pričom radšej Formana s Papouškom a Němcom, než Juráčka s Passerom a Chytilovou. Po desiatkach rokov od premiéry stratilo aj Intimní osvětlení pre mňa svoje pôvodné čaro a jednu hviezdičku. Má síce všetky atribúty novovlnných filmov, ale aj množstvo hluchých miest, zlej hudby a chýbajúce vyznenie. Na niekoľkých pasážach sa dá dobre zasmiať, Ondříček osvedčil svoje majstrovstvo a tri hviezdičky film nezatracujú, iba ho radia medzi vysoko nadpriemerné filmy. (26.11.2011)