Reklama

Reklama

Obsahy(1)

Ředitel malé hudební školy Karel se po letech setkává s bývalým spolužákem z konzervatoře Petrem. Úspěšný hudebník z hlavního města přijel na venkov s atraktivní milenkou a zdánlivě mu nic nechybí. Karel má manželku, děti, téměř dostavěný domek a na bývalé ambice musel zapomenout. Zdánlivě nepřekonatelnou hradbu času, který je oba změnil, nakonec pomůže překonat noc s lahví alkoholu. Komorní příběh s trapnými i směšnými momenty není dramatický, přesto diváka zaujme – poetickou kamerou, ze života dobře odposlouchanými dialogy i zdařilými výkony neherců v hlavních rolích. (NFA)

(více)

Videa (3)

Trailer

Recenze (243)

francis 

všechny recenze uživatele

Desítky veselých, trapných i tragikomických a zdánlivě bezvýznamných výstupů a dialogů do sebe postupně zapadají, aby v závěrečné scéně stvořily obraz rezignace zúčastněných na jakýkoli pokus o změnu životů směřujících k prázdné marnosti. Zručně vytvořená mozaika bezchybně funguje hlavně díky režisérově tvůrčí práci s postavami a dialogy a výkonům herců i neherců. ()

sud 

všechny recenze uživatele

Já mám ajrkoňak docela ráda. - Takovej blivajz. Delikátní filmeček Československé nové vlny. Děj: jeden kamarád přijede navštívit druhého. To je celý :-). Ovšem všechno je tak přirozené, příjemné a lidské... Ve filmu se objeví velké množství hlášek, které mají grády, z úst výtečně přesvědčivých neherců. Ať jsou to kamarádi Karel Blažek a Zdeněk Bezušek, krásná Věra Křesadlová, mudrlantský děda Jan Vostrčil či ten co hrál Jarouše, všichni jsou do jednoho úžasní. Malý velký a jediný český celovečerní film Ivana Passera by se nechal shrnout rovněž jednou replikou: Je to starý, jednoduchý, ale má to koule. 90%. ()

Reklama

Anderton 

všechny recenze uživatele

Ja si myslím, že Intímne osvetlenie je na rozdiel od názoru niektorých užívateľov celkom záživný film z českej novej vlny a jeho sila nie je iba v symboloch. Môže zato tiež jeho dĺžka, ale samozrejme aj typické situácie, ktoré dôverne poznáme z neskorších kópií, ktoré tak zľudoveli. Nachádza sa tak niekde medzi populárnymi komédiami a artovou novou vlnou, i keď je jedným z jej základných pilierov. Tu ale tieto situácie hovoria aj niečo trpké o svojej dobe a o ľuďoch, ktorí v nej museli žiť. Máme tu všetky atribúty neskôr tak sprofanovaného pojmu "čechíčkařství" ako alkohol, muziku, svojský humor, sex, život na dedine, nadváhu, hádky, atď. Že to sú záležitosti všeobecne "navlieknuteľné" na všetky národy, netreba dopĺňať. Mám te rád, ne, mám teee rád...scéna sama o sebe vtipná a zároveň v druhom pláne hovoriaca veľa o problematickosti zhody v partnerskom vzťahu. ()

Adam Bernau 

všechny recenze uživatele

Ze začátku jsem měl dojem, že tento film nenabídne víc než klasický novovlnařský obrázek své doby, i když i to by mi stačilo. Brzy jsem ale poznal, že Intimní osvětlení má toho hodně co říci. Je to síla. Rozhodně to ovšem není žádná „sonda do venkovského života“, jak jsem se dočetl v některých komentářích. Stejně jako Homolkovi nejsou o českých „měšťácích“, není Osvětlení o českých „venkovanech“. Je to sonda do českého života vůbec, do soukromí, poodhalení intimity ze zcela specifického, objevného úhlu pohledu, se kterým nová vlna přišla. Je lhostejné, že tady jsou to lidé žijící na venkově. Ano, jakýsi obraz venkova se tu ukazuje, ovšem zcela na okraj díla – tím však geniálněji. Jsou to drobné momenty, dílčí obrázky, které vyvolávají nějaký dojem: slepice v garáži, starý dobrý pohřeb mezi lány, koňmo tažený valník, setkání tehdejší „cool“ slečny s obecním blbem. Nedovídáme se nic o vesnickém životě, tyto obrázky však náznakově hovoří ke svému tehdejšímu divákovi: venkov, to jsou přežívající staletí, která pomalu dohasínají v moderní době. (Současnost: rodinka celý život stavějící rodinný dům.) Je tu ostentativně ignorován komunistický obraz venkova zkolektivizovaného, který byl sice realitou, ale násilně vnucenou a jen na povrchu života. Těchto věcí „životního prostředí“ si film pozorně všímá (podobně jako české filmy Formanovy – nebo je to jen můj dojem, když nasávám atmosféru doby, kterou jsem sám nezažil?), ale nechává je na okraji toho, co chce vidět především: fatální trapnost naší všednosti (do níž jen prosakují zajímavé historie, srov. babička zamlada s cirkusem ve Francii), trapnost, v níž všedně končí úsilí o Věc (neustálé přerušování společného muzicírování se starým lékárníkem (mimochodem: i tato postava je zde jakýmsi poslem ze starých dobrých časů)). Trapnost, které se úzkostlivě držíme, protože se stydíme brát Věci vážně i naopak nebrat věci vážně. I to je však povrch filmu – jdeme-li pod něj, vidíme deziluzi života obou přátel ve vzájemné konfrontaci (Radek99 tady píše, že si závidí navzájem, což je trefné). Deziluzi – smíme-li ovšem u nich předpokládat nějakou původní „iluzi“: zřejmě ano, jak napovídá noční „útěk“, ale i Bambasovo neustálé upozorňování na objeveného "Jírovce". Celkový dojem: Geniální komice Homolkových se sice nevyrovná, ale o to tady nejde. Tady nejde o to, dostat diváka smíchy do kolen, ale přinutit ho ke smutnému smíchu nad sebou samým. Tak to vidím já. Výpověď filmu, zvládnutá mnohovrstevnatost, vtip, celkové provedení, kamera, (ne)herci: vše za pět hvězdiček. Pro mne navíc nádherná konzerva své doby v proudu staletí. A přípitek netekoucím vaječným koňakem všechno završuje. Po druhém zhlédnutí jen strručnou poznámku o něčen podstatném, očividném a přece prve nepovšimnutém: hudba. Není náhodou, že jde o hudebníky. Muzika je laitmotivem, živlem celého filmu. Proč? Co to je? To je člověka přesahující jeho dílo, tvorba, styk s věčností. To v konfrontaci s onou všední trapností, s níž je ona božská stránka člověka neoddělitelně srostlá. Společné muzicírování po obědě lze z tohoto hlediska vidět jako ústřední moment filmu: jestli tu skladbu nezahrají tihle čtyři chlapíci teď tady, tak prostě neexistuje. Muzika se však v celém filmu "ztělesňuje" v nejrůznějších formách a faktických určeních, která lze (náhodou?) shrnout pod nostalgické, tehdy ještě pamatované "co Čech, to muzikant". () (méně) (více)

Carlossss 

všechny recenze uživatele

Miluju divné filmy, které navenek působí, jako by byly o hovně, ale uvnitř mě pohladí po duši a zasytí mé hladové oko. Intimní osvětlení určitě takovým snímkem je. Zaujala mne jeho autentičnost a vynikajícím způsobem zachycená atmosféra všedního života, kdy se s hlavními hrdiny jednoduše musíte ztotožnit. Pověstnou šlehačku na dortu tvoří dokonale vypointované humorné situace, kterých zde je sice poskrovnu, ale to je ta nejmenší chyba. Intimní osvětlení ve vás nevyvolá salvy smíchu, ani depresi, ale spíše lehký úsměv na tváři a dobrý pocit z toho, že i u nás se kdysi točily dobré filmy. ()

Galerie (23)

Zajímavosti (30)

  • Na obsazení role babičky měl Passer pouze 1 den - herečka, která ji měla původně hrát, nemohla ze zdravotních důvodů natáčet. (hippyman)
  • Při filmování nastávaly komplikace s malým domovním prostorem, ve kterém byly rozmístěny velké kamery. (sud)
  • Skladba, ktorú hrá orchester zložený z amatérskych hudobníkov, je predohra k Dvořákovmu koncertu h moll pre violončelo a orchester. (Raccoon.city)

Související novinky

Miroslav Ondříček 1934 - 2015

Miroslav Ondříček 1934 - 2015

29.03.2015

Ve věku 80 let zemřel dnes již legendární kameraman Miroslav Ondříček. Na Barrandově začínal jako laborant, aby se přes pomocné práce v dokumentárním filmu dopracoval až k filmu hranému jako asistent… (více)

Česká nová vlna opět boduje!

Česká nová vlna opět boduje!

01.03.2007

Česká nová vlna trvala v rozmezí od začátku 60. let až po jejich konec, respektive nástup normalizace. To, že se jednalo o opravdu zlatý věk československého filmu, snad dostatečně dokazuje čtyřleté… (více)

Reklama

Reklama