Mimikry (S03E09)

Jediná epizóda od Zemana ktorú som videl od začiatku až do konca. Išlo tu o silnú komunistickú propagandu proti hudobným skupinám a charte 77. Propaganda bola jasne vedená proti Plastic People of the Universe. Netvrdím, že všetko tu bolo zlé, herecké výkony boli celkom slušné ale sledoval som to z hrôzou v očiach. (08.11.2016)

Debata o ideologických aspektech "30 případů majora Zemana" je sice důležitá a vždy na místě, ale při tom tento politický televizní projekt, respektive jisté jeho díly můžou odhalovat netušené roviny při zohlednění jejich žánrových a stylových ekvivalentů v produkci na západ od želené opony. Brakové podhoubí seriálu vychází markantně najevo v dílech "Studna" s jeho hororovými elementy a "Vyznavači ohně" evokujícími dobové válečné dobrodružky. "Mimikry" zase vykazují všechny znaky exploatační kinematografie - počínaje bulvárně hysterickým zpracováním medializované události a předsudečným vykreslením hudebního undergroundu, přes šokantní motiv užívání drog, až po schéma apelativních otevřených konců. Ale zatímco ostatní dva zmíněné díly v rámci svých žánrů fungují relativně solidně, "Mimikry" už ani nelze vymanit ze zábavných tenat campového pohledu. Vedle hysterického obrazu mániček a undergroundu, zmatečného vyprávění, směšného obsazení, křečovité melodramaticko-detektivní linie se Zemanovou dcerou a jejím kofrem či bizarního úvodu jak vystřiženého z montypythonovské parodie na evropské artové snobárny vyvolává výbuchy smíchu také vedení herců. Ačkoli na sebe strhává pozornost hlavně Lábusova feťácká kreace, vrcholem dílu jsou absurdně natahované momenty, kdy se major Zeman se skelným pohledem chystá pronést něco dramatického, ale které spíš působí, že Brabec zapomněl text. [Brakfest warm-up 2021] (12.09.2021)

Kult drogového případu majora Zemana, plného psychedelických výjevů podpořených Liškovou netypicky progresivní hudbou, mne míjel už v době dospívání, kdy jsem Sequensův legendární seriál sjížděl poměrně často. S odstupem se k tomu přidávají i rozporuplné pocity z absurdního ideového skloubení prvního únosu letadla v ČSSR s drogovými aférami + tématem undergroundových kapel. V konkurenci ...a bude hůř zbyl z Mimiker spíše jenom trpký úsměv a kult legendárního "protest"-songu s textem samotného Sequense(!) Bič boží, zamýšleného jako podtržení něčeho, co mělo odrazovat, nicméně přesto v hudbě daleko víc inspirovalo a přitahovalo. Kriminalistická linka jako ve většině dílů záživná, ano, i ta rodinná má zde svou hloubku, ale u zbytku trpím rozpaky, narozdíl od Štvanice i jistou nechutí z propagandy a svět zfetovaných chudáků mi zůstává na hony vzdálený. Mým favoritem z fenoménu 30PMZ jsou Tatranské pastorále. Tady bohužel jen 60% (09.01.2020)

Nic naplat, na Bič boží musel se závistí čučet celý dobový underground. A já přehlížím všechno ostatní, co tento díl brzdí. Geniální apokalyptický text (neplést s parodií, kterou zde napsal MM_Ramone) a nadčasová hudba, ve které nechybí ani klávesy...a hlavně např. TENTO štylový účes dnes už jen tak neuvidíš. Tvůrci dělali vše s velkou precizností, to je vidět i slyšet. (26.11.2019)

Tak se nám drogy dostaly do republiky. No jo Honza Zeman to nemá lehký a krátce před koncem seriálu nastupuje další těžkotonážní díl který nelze hodnotit úplně objektivně. Každopádně smažky Vlach s Lábusem jsou úplně best a úsměv na tváři vykreslí i spousta haluz scén kterými je tato epizoda protkána od začátku až do konce. Každopádně další svébytný kult který můžete buďto milovat nebo nenávidět. No já se řadím do té první skupiny a Bič boží je pecka sama o sobě. To prostě nevymyslíš.100% (03.01.2020)