Mimikry (S03E09)

Kult drogového případu majora Zemana, plného psychedelických výjevů podpořených Liškovou netypicky progresivní hudbou, mne míjel už v době dospívání, kdy jsem Sequensův legendární seriál sjížděl poměrně často. S odstupem se k tomu přidávají i rozporuplné pocity z absurdního ideového skloubení prvního únosu letadla v ČSSR s drogovými aférami + tématem undergroundových kapel. V konkurenci ...a bude hůř zbyl z Mimiker spíše jenom trpký úsměv a kult legendárního "protest"-songu s textem samotného Sequense(!) Bič boží, zamýšleného jako podtržení něčeho, co mělo odrazovat, nicméně přesto v hudbě daleko víc inspirovalo a přitahovalo. Kriminalistická linka jako ve většině dílů záživná, ano, i ta rodinná má zde svou hloubku, ale u zbytku trpím rozpaky, narozdíl od Štvanice i jistou nechutí z propagandy a svět zfetovaných chudáků mi zůstává na hony vzdálený. Mým favoritem z fenoménu 30PMZ jsou Tatranské pastorále. Tady bohužel jen 60% (09.01.2020)

Jediná epizóda od Zemana ktorú som videl od začiatku až do konca. Išlo tu o silnú komunistickú propagandu proti hudobným skupinám a charte 77. Propaganda bola jasne vedená proti Plastic People of the Universe. Netvrdím, že všetko tu bolo zlé, herecké výkony boli celkom slušné ale sledoval som to z hrôzou v očiach. (08.11.2016)

...Tak se nám drogy dostaly i do republiky. Co sis myslel ? To je jako rakovina tohle svinstvo. Nezná hranice a ti syčáci co s tím kšeftujou taky ne. S tím musíš počítat...Nikde mě tenhle komunistickej seriál nebral. Ale dva díly mi uvízly v paměti a už jsem je viděl několikrát. Jedním z nich je právě díl Mimikry. Když dva dny zpátky proklapával programy v televizi (kde je stejně pořád hovno) narazil jsem na Mimikry. Tak jsem si řekl, že si tenhle díl musím zase po letech připomenout. A jelikož to tady nemám hodnocený, činím tak teď. To je prostě klasika. Drogy, Chozé, Modrák, nezapomenutelný O. Vlach a samozřejmě Bič boží. (21.10.2021)

"Kdy vyzkoušíme včeličky?" Nahrávky skupiny Plastic People of the Universe jsem za totáče na nepříliš povolených akcích poslouchal poměrně pravidelně, ale musím se přiznat, že kromě té aury zakázanosti jsem se v jejich hudbě moc nenašel. Když se však objevily Mimikry, tak jsem byl nadšený, protože jsem na obrazovce slyšel hudbu a viděl interprety, kteří do estrád tak nějak nezapadali. Čas ve mě to původní nadšení poněkud uhasil, ale přesto se na Mimikry kdykoli znovu rád podívám a ani si neberu osobně, že zobrazuje máničky jako feťáky, únosce a vrahy. To je problém propagandy, mě zaujal Bič boží. (30.11.2016)

Ze začátku tohoto dílu těžká nuda, okořeněná snad jen tou mrtvou holkou. Když potom vyslovili Lábusovu přezdívku, ihned jsem si vzpomněl na onu legendární Náhlovského hlášku „Chozé nepřijel…“. Mimikry a ta jejich píseň – no to bylo něco (není to absolutně můj styl) a samotný text Bič boží stál leda tak za vyliž prdel. Únos letadla alespoň částečně vylepšil renomé této jinak hodně ale hodně průměrné podívané. Skutečný únosce a vrah Adamíra byl pěkný magor, ale Vlach si taky nevedl vůbec špatně…To Plastic People asi zaplakali… (18.07.2019)