Mimikry (S03E09)

Genialita umělce nespočívá ve schopnosti jednou za život vytvořit něco výjimečného, ale dělat to soustavně, nejít s dobou, ale předbíhat ji. Hudbou k tomuto dílu majora Zemana dokázal Zdeněk Liška svoji genialitu bez jakýchkoliv pochyb. Underground je zde překvapivě zobrazen v roli oběti, jediným pranýřovaným zůstává překupník a uživatel drog v jedné osobě Kájík. V době vrcholící normalizace je toto gesto smíření dosti šokující. Důvodem takové shovívavosti vůči undergroundovým umělcům bude patrně potřeba zdůraznit drogy jako ultimátního nepřítele. A toto poslání se podařilo naplnit. (06.08.2020)

...Tak se nám drogy dostaly i do republiky. Co sis myslel ? To je jako rakovina tohle svinstvo. Nezná hranice a ti syčáci co s tím kšeftujou taky ne. S tím musíš počítat...Nikde mě tenhle komunistickej seriál nebral. Ale dva díly mi uvízly v paměti a už jsem je viděl několikrát. Jedním z nich je právě díl Mimikry. Když dva dny zpátky proklapával programy v televizi (kde je stejně pořád hovno) narazil jsem na Mimikry. Tak jsem si řekl, že si tenhle díl musím zase po letech připomenout. A jelikož to tady nemám hodnocený, činím tak teď. To je prostě klasika. Drogy, Chozé, Modrák, nezapomenutelný O. Vlach a samozřejmě Bič boží. (21.10.2021)

Bič boží je jedním z nejlepších dílů celé série. Příběh undergroundové kapely, která kromě hraní obchodovala s drogami, je zajímavý. Zvláště když se mezi ně infiltrovali i Zemanova dcera a její chlapec. O co jde v díle ještě? O nezákonné opuštění republiky s pomocí únosu letadla, o které se celá kapela a pár dalších lidí pokoušelo. (30.09.2020)

Jediná epizóda od Zemana ktorú som videl od začiatku až do konca. Išlo tu o silnú komunistickú propagandu proti hudobným skupinám a charte 77. Propaganda bola jasne vedená proti Plastic People of the Universe. Netvrdím, že všetko tu bolo zlé, herecké výkony boli celkom slušné ale sledoval som to z hrôzou v očiach. (08.11.2016)

Debata o ideologických aspektech "30 případů majora Zemana" je sice důležitá a vždy na místě, ale při tom tento politický televizní projekt, respektive jisté jeho díly můžou odhalovat netušené roviny při zohlednění jejich žánrových a stylových ekvivalentů v produkci na západ od želené opony. Brakové podhoubí seriálu vychází markantně najevo v dílech "Studna" s jeho hororovými elementy a "Vyznavači ohně" evokujícími dobové válečné dobrodružky. "Mimikry" zase vykazují všechny znaky exploatační kinematografie - počínaje bulvárně hysterickým zpracováním medializované události a předsudečným vykreslením hudebního undergroundu, přes šokantní motiv užívání drog, až po schéma apelativních otevřených konců. Ale zatímco ostatní dva zmíněné díly v rámci svých žánrů fungují relativně solidně, "Mimikry" už ani nelze vymanit ze zábavných tenat campového pohledu. Vedle hysterického obrazu mániček a undergroundu, zmatečného vyprávění, směšného obsazení, křečovité melodramaticko-detektivní linie se Zemanovou dcerou a jejím kofrem či bizarního úvodu jak vystřiženého z montypythonovské parodie na evropské artové snobárny vyvolává výbuchy smíchu také vedení herců. Ačkoli na sebe strhává pozornost hlavně Lábusova feťácká kreace, vrcholem dílu jsou absurdně natahované momenty, kdy se major Zeman se skelným pohledem chystá pronést něco dramatického, ale které spíš působí, že Brabec zapomněl text. [Brakfest warm-up 2021] (12.09.2021)