Mimikry (S03E09)

Bič boží je jedním z nejlepších dílů celé série. Příběh undergroundové kapely, která kromě hraní obchodovala s drogami, je zajímavý. Zvláště když se mezi ně infiltrovali i Zemanova dcera a její chlapec. O co jde v díle ještě? O nezákonné opuštění republiky s pomocí únosu letadla, o které se celá kapela a pár dalších lidí pokoušelo. (30.09.2020)

...Tak se nám drogy dostaly i do republiky. Co sis myslel ? To je jako rakovina tohle svinstvo. Nezná hranice a ti syčáci co s tím kšeftujou taky ne. S tím musíš počítat...Nikde mě tenhle komunistickej seriál nebral. Ale dva díly mi uvízly v paměti a už jsem je viděl několikrát. Jedním z nich je právě díl Mimikry. Když dva dny zpátky proklapával programy v televizi (kde je stejně pořád hovno) narazil jsem na Mimikry. Tak jsem si řekl, že si tenhle díl musím zase po letech připomenout. A jelikož to tady nemám hodnocený, činím tak teď. To je prostě klasika. Drogy, Chozé, Modrák, nezapomenutelný O. Vlach a samozřejmě Bič boží. (21.10.2021)

"Kdy vyzkoušíme včeličky?" Nahrávky skupiny Plastic People of the Universe jsem za totáče na nepříliš povolených akcích poslouchal poměrně pravidelně, ale musím se přiznat, že kromě té aury zakázanosti jsem se v jejich hudbě moc nenašel. Když se však objevily Mimikry, tak jsem byl nadšený, protože jsem na obrazovce slyšel hudbu a viděl interprety, kteří do estrád tak nějak nezapadali. Čas ve mě to původní nadšení poněkud uhasil, ale přesto se na Mimikry kdykoli znovu rád podívám a ani si neberu osobně, že zobrazuje máničky jako feťáky, únosce a vrahy. To je problém propagandy, mě zaujal Bič boží. (30.11.2016)

Kult drogového případu majora Zemana, plného psychedelických výjevů podpořených Liškovou netypicky progresivní hudbou, mne míjel už v době dospívání, kdy jsem Sequensův legendární seriál sjížděl poměrně často. S odstupem se k tomu přidávají i rozporuplné pocity z absurdního ideového skloubení prvního únosu letadla v ČSSR s drogovými aférami + tématem undergroundových kapel. V konkurenci ...a bude hůř zbyl z Mimiker spíše jenom trpký úsměv a kult legendárního "protest"-songu s textem samotného Sequense(!) Bič boží, zamýšleného jako podtržení něčeho, co mělo odrazovat, nicméně přesto v hudbě daleko víc inspirovalo a přitahovalo. Kriminalistická linka jako ve většině dílů záživná, ano, i ta rodinná má zde svou hloubku, ale u zbytku trpím rozpaky, narozdíl od Štvanice i jistou nechutí z propagandy a svět zfetovaných chudáků mi zůstává na hony vzdálený. Mým favoritem z fenoménu 30PMZ jsou Tatranské pastorále. Tady bohužel jen 60% (09.01.2020)

Genialita umělce nespočívá ve schopnosti jednou za život vytvořit něco výjimečného, ale dělat to soustavně, nejít s dobou, ale předbíhat ji. Hudbou k tomuto dílu majora Zemana dokázal Zdeněk Liška svoji genialitu bez jakýchkoliv pochyb. Underground je zde překvapivě zobrazen v roli oběti, jediným pranýřovaným zůstává překupník a uživatel drog v jedné osobě Kájík. V době vrcholící normalizace je toto gesto smíření dosti šokující. Důvodem takové shovívavosti vůči undergroundovým umělcům bude patrně potřeba zdůraznit drogy jako ultimátního nepřítele. A toto poslání se podařilo naplnit. (06.08.2020)