Hříšní lidé města pražského

Francouzi mají svého Maigreta, Angláni Holmese a my zase Vacátka. Zejména díky Marvanovi nesmrtelnou postavu české detektivky. Moudrého, chápavého, ale v případě potřeby rázného vyšetřovatele. Jako kluk jsem tenhle seriál měl moc rád a nic se na tom nezměnilo ani po letech i když už se na něj dívám jinak a líbí se mi jiné věci než tehdy. Výtečné lehce idealizované vykreslení dobové atmosféry, rozmanité pojetí jednotlivých opizod mezi nimiž nechybí téměř komediální (Kaprova smrt) ani smutně vážné (Svědomí) a elitní herecké obsazení nabízející řadu výtečně ztvárněných figurek. Ať už je to Sovákův Pecháček se svou otiskovou fintou, Květa Fialová a jjejí Lady Macbeth nebo Kopeckého defraudant Sebekovský. A to vše stojí na zkáladech, které podpírá vyborná čtverka Marvan, Bláha, Vinklář a Filipovský jako mordparta, která zná galérku jako své boty a vedle detektivních schopností jí nechybí ani na detektivní žánr neobvyklá lidskost v tom dobrém. Seriál, na který přes veškeré slabiny nedám dopustit. (25.12.2011)

Spolu s Moskalykovým Dobrodružstvím kriminalistiky pro mě zásadní seriál z policejního prostředí. Tradiční Sequensova poplatnost režimu je zde naštěstí stažena skoro na nulu, takže zůstávají pouze režisérova pozitiva, skvělé kočírování české herecké elity a báječná atmosféra 30. let dvacátého století. O geniální hudbě mistra Lišky se netřeba výrazneji rozepisovat. Některé příběhy sice neoplývají zvlášť dotaženou detektivní zápletkou, ale na zábavnosti to paradoxně nic neubírá. Opravdu výjimečný a ryze český seriál, který nikdy neztratí své kouzlo. (06.05.2008)

Letitý český komplex, vylučující možnost vzniku kvalitní původní detektivky (chcete-li krimi, thrilleru, gangsterky, akčního filmu; dobrá detektivka z toho všeho má v sobě kousek a zpravidla cosi nevyslovitelného navíc k tomu), byl již před drahnou dobou překonán. Literární Markova předloha umožnila vznik atraktivního, skutečně divácky vděčného a přitom umělecky suverénního seriálu, který v požehnané době svého vzniku - byla to zlatá léta šedesátá a jejich vrchol, legendární Pražské jaro - přinesl jakoby mimochodem nevratný průlom do čínské zdi mlčení, lží a polopravd o prvorepublikovém Československu a jeho hlavním městě Praze. Jakoby důvěrně sousedská atmosféra pražské galérky a její servisní kontaktní organizace - pražské kriminální policie - vedle čtyř hlavních postav, ztvárněných dnes již bez výjimky mrtvými velikány našeho hraného filmu Marvanem, Bláhou, Vinklářem a Filipovským, v jehož případě to byla role životní navazující vlastně bezprostředně na jeho nezapomenutelný cruchotovský dabing, umožnily další příležitosti pro podstatnou část tehdejší české herecké thálie: Bohdalovou, Zímu, Brzobohatého, Kopeckého, Lipského, Prachaře, Kodeta, Zelenohorskou, Zázvorkovou a k tomu nádavkem přidaly přesvědčivou drobnokresbu všech vrstev tehdejší prvorepublikové společnosti. Aniž upadali do sentimentální nostalgie, dokázali HŘÍŠNÍ LIDÉ a jejich hlavní tvůrcové - režisér a spluscénárista Jiří Sequens s dalším scénáristou Jiřím Markem - podat nezkreslený obraz vysoké profesionální i lidské úrovně klíčových osobností i ostatních pracovníků tehdejší kriminální policie. Vzoru, ze kterého posléze po celou komunistickou éru žila i kriminalitou se zabývající část policie jiné - VB SNB. Nezapomenutelná vzpomínka na kruté zločiny, nápadité zápletky i až idylicky působící evokovanou provorepublikovou společnost v nás zůstává, ať už jsme pamětníky tohoto pozoruhodného členitého díla, nebo naopak jeho prvními, dychtivě nadšenými fanoušky objevujícími krok za krokem tuto klasickou, osvědčenou ameriku našeho národního filmového dědictví. (01.01.2008)

Jiří Sequens je sice podepsán pod těmi nejproblematičtějšími normalizačními paskvily, ale nedá se nic dělat, seriál Hříšní lidé města pražského se mu skutečně povedl a to (téměř) dokonale. Oprostil se od dobových schematismů (což je příznačné pro uvolněnou atmosféru roku 1968, kdy seriál vznikal) a vzniklo dílo, z kterého prvorepubliková atmosféra přímo sálá a kde tehdejší pražská galerka ožívá doslova před divákovýma očima. To je asi největší deviza tohoto seriálu, to nehmatatelné postižení tehdejší doby, místa i charakterů, vytvoření panoptika postaviček a tak různorodých identit. Díky úžasnému castingu se tak na plátno dostala skutečná špička tehdejších herců v čele s Jaroslavem Marvanem v nezapomenutelné roli policejního rady Vacátka a s lidmi jeho ,,mordparty", pány Brůžkem, Boušem a Mrázkem v podání Josefa Bláhy, Josefa Vinkláře a Františka Filipovského. V drobných rolích epizodních kapsářů, zlodějíčků, prostitutek, kasařů, vrahů a dalších postav pražského podsvětí se pak představí celá plejáda typově přesných herců a hereček. Vůbec přitom nevadí slabší dějové zápletky a průhledné detektivní peripetie jednotlivých dílů, v tomhle díle jde o něco trochu jiného - díky hereckým výkonům, skvělé hudbě Zdeňka Lišky uvozené symptomatickou titulní melodií s výstřelem z revolveru, autentickým pražským exteriérům, přesnému použití slangu atd. jde o komplexní postižení atmosféry prvorepublikové pražské galerky. A to se panu Sequensovi povedlo bezezbytku... Podobné filmy a seriály: Pěnička a Paraplíčko, Partie krásného dragouna, Smrt černého krále, Vražda v hotelu Excelsior, Štědrý večer pana rady Vacátka, Panoptikum města pražského, Hříšní lidé města brněnského (29.03.2007)

Jedinečný detektivní seriál ze staré Prahy. Už jen úvodní výstřel "do diváků" a nezapomenutelná melodie Zdeňka Lišky je kultovní. A co teprve mordparta ze štyrky, pánové Bouše, Brůžek a Mrázek pod vedením laskavého i drsného rady Vacátka? To jsou nezapomenutelné ikony českého filmu a seriálové tvorby. U dílu Kaprova smrt se zasmějete, u dílu, kdy Mrázek vyšetřuje na dráze starý případ vraždy zase pořádně zamrazí, prostě jedinečná podívaná. (14.10.2006)