Yamakasi

Tohle tady ještě nebylo a to já ocením. Ještě navíc pohled na Paris ze strech. Co si budem povidat, ti kluci na sobě makají, a to se musí ocenit. Ještě k tomu jsou to Mirkové Dušínové, správňáci. Vidím, že tohle musím osvětlit. Jsou to Mirkové Dušínové, ale černoušci - proto jsou tak drsní, ale jsou čestní, ne??? Tak někdy u piva to proberem. Čauou. (15.12.2006)

Takže... Já vím, že to stejně nikoho nezajímá, ale mně to nedá... K tomuhle filmu je potřeba dovysvětlit pár náležitostí... Neherci jsou vybráni záměrně, jelikož to jsou traceuři, kteří vzdávají hold samotné skupině Yamakasi... Tedy skupině, která společně s Davidem Bellem v podstatě definovala Parkour jako takový... Nejde tedy o herce, ale o traceury... A proč se David Belle tedy nechtěl zúčastnit natáčení, když tedy nejde tak přímo o film..? Yamakasi a David Belle se totiž neztotožňovali v náhledu na parkour... Podle něj totiž parkour nemá v žádném případě být o komerci a rivalitě... Otázkou je, jaký názor na to má dnes, ale tehdy to tak bylo... Tenhle film tedy vznikl víceméně jemu na truc a on ho označil jako prostituci umění... Druhá věc je, že se nemýlil... Pokud hledáte parkourový dokument, pak bych doporučil spíš Jump London... A pokud chcete Yamakasi brát jako čistokrevný film, tak s tím nic neudělám, ale občas není od věci vidět ho v širších souvislostech... (24.10.2010)

Jako opice hopsaj po barákách a pruďěj lidi. Prcek je napodobí, spadne na palici, a opice mu seženou kokosy na operaci. No doprdele, to je dobrý jak hopsaj, pokud někdo má rád hopsání. Efektivně to je docela dobrý, jednou se to slíznout dá, dějově vo hovně, a fakt super záběr je, jak ta multikulti smečka čumí ze střechy paneláku na východ žbluňce. (24.01.2019)

Nepotřebují výtahy, schody, či pozvání do bytu - vy zase k Sedmi smradům 21.století nepotřebujete mozek aneb jedna z dalších slabších chvilek Luca Bessona v tomto miléniu. Pitomým příběhem oplývající Urban Parkour naroubovaný na přistěhovaleckou agitku, kdy barevní jsou hodní hoši a bílí jsou ti hloupí a zlí, co jim hází klacky pod nohy. Některým bude ke štěstí ono samotné hopsání nepochybně stačit, ale jak by řekl Roger Murtaugh: „I´m too old for this shit!“ (24.05.2010)

Francouzské filmy dvakrát v lásce nemám, ale co se týče dějů o parkouru, jsou velmocí. Tentokrát jsem ale sáhl po mírně slabším snímku. Jeden z nejkýčovitějších dějů, co snad existuje, režie krom prvních pár minut taky nic moc a o závěru škoda mluvit. Každopádně se záměrem sledování akčních honiček po střechách je po zhlédnutí každý spokojený, a to nejen díky více aktérům, takže ty slabší tři si zaslouží. 50% (11.08.2012)