In America

Takmer rodinná výpoveď režiséra Jima Sheridana, ktorý, ako sa sám priznal, prišiel o svojho skutočného mladšieho brata ( tento film bol nakrútený na jeho pamiatku ). Veľké Jablko slúžilo len ako kulisa, na dokreslenie nezávideniahodnej životnej situácie celej rodiny, kde doslova bojovali o každý štvrťák. No napriek tomu si ponechali rodičia takmer vždy úsmev na tvári a pochopenie pre svoje dve dcéry. Táto rodina "poľudštila" i dom - semenište feťákov - a zistila, že tam žije i človek s obrovským srdcom. Komorný príbeh piatich ľudí s peknými výkonmi všetkých predstaviteľov .... (27.11.2006)

Melodrama J.Sheridana, jenž se do značné míry inspiroval svou vlastní přistěhovaleckou minulostí, je autobiografií protkanou vlídnou nostalgií po událostech, které v jeho vzpomínkách čas (20 let) odprostil od jejich dřívější syrovosti a bezútěšnosti. Sheridan staví úmyslně do role vypravěče malou holčičku, poněvadž skrz ni může na dřívější ale-stejně-nám-tenkrát-bylo-dobře dobu nahlížet bezstarostnýma dětskýma očima, a omluvit tím svůj často neskrývaný sentimentální tón vyprávění - což mě osobně nevadilo, a to především díky účasti odzbrojujících dětských představitelů a výtečné+krásné S.Morton. Bylo mi s nimi dobře, což je asi to nejlepší, co o tomhle filmu můžu říct. PS: Sheridan ve skutečném životě nepřišel o syna (jak píše POMO), ale o svého bratra! Film není doslovným přepisem jeho životní etudy, ale pouze (leckdy věrnou) výchozí inspirací. (03.01.2005)

Slabé. Že by byl Sheridan po mozkové mrtvici a stával se senilním? Herci nejsou dobří. Scéna, kdy roztomilá holčička zpívá v klobouku pěknou písničku je agresivně sentimentální. Sheridan na nás střílí hollywoodskými pistolemi, ale dost nepřesně a špatně. Konec byl taky bídnej. Skoro jako kdyby to točil Emerich. Takovéhle filmy dávají denně na Hallmarku. Taky mi dost vadila rozháranost příběhu a herci byli někdy opravdu velmi podprůměrní. Laciný kýč. Sheridan má navíc, nebo alespoň měl. (18.11.2004)

Videl som na komerčnej televízii v sobotu popoludní, čo bol ťažký omyl. Che to pondelkový večer v art kine alebo aspoň na verejnoprávnej tv v rámci filmového klubu pekne potme. Na Sheridena mi to prišlo málo výrazné a emocionálne ma to trochu minulo, aj napriek mojej obľúbenej Samanthe. Ako dielo mladého nezávislého tvorcu by som film hodnotil vyššie, Sheridan mi už ale niekoľko krát vyrazil svojimi filmami dych. (23.05.2012)

Jimu Sheridanovi už asi bylo blbé protežovat Daniel Day-Lewise a tak obsadil někoho pro mě zcela neznámého. Škoda, protože výborně napsanou nosnou roli otce neodehrál Paddy Considine nic moc a tak to zbylo na "tušitelku", dvě skvělé holčiny a černého souseda, a všichni dohromady tvořili takový poetický laskavý mikrosvět v domě plném totálního "dna" a naučili se užívat si v tom irskoafrickém ostrůvku uprostřed chladné Ameriky jeden druhého. (18.05.2005)