Reklama

Reklama

Obsahy(1)

Je květen 1945 a Německo leží v troskách, poražené po bezpodmínečné kapitulaci před Spojenci. Hitler spáchal sebevraždu v berlínském bunkru a celý svět volá po spravedlnosti. Pokusu o vyrovnání se s nacistickými zločiny se ujal americký soudce Robert Jackson, který sestavil Mezinárodní válečný tribunál v Norimberku. Právní základ mu dala tzv. Londýnská charta Spojenců, podle níž má tribunál právo "obviněného, který byl prohlášen vinným, odsoudit k smrti nebo k jinému trestu, který by považoval za spravedlivý". Úkolem tribunálu bylo soudit a potrestat zločiny proti míru, válečné zločiny a zločiny proti lidskosti. Souzeno bylo 22 hlavních válečných zločinců, členů vlády a vrchního velení německé nacistické armády a 7 organizací. Celý proces od příprav soudní síně a stohů materiálů jako podkladů k obžalobám v rozstříleném Norimberku v létě a na podzim roku 1945 až po závěrečný ortel v říjnu 1946 ukazuje film očima hlavního amerického žalobce Roberta Jacksona a říšského maršála Hermanna Göringa. Ten se nejprve pokouší ovládnout průběh soudu, ale pod tíhou svědectví obětí, které přežily, nakonec i pod tíhou faktických čísel a především po zhlédnutí dokumentárních záběrů z koncentračních táborů, které usvědčují nacistické pohlaváry z hyenismu, postupně ztrácí kredit i mezi svými souputníky. Mění se i původní postoj soudce Jacksona, který v rozporu s názorem ruského žalobce Nikitičenka zpočátku odmítá popravy. Po více než 300 dnech jednání, s 5500 dokumenty a 200.000 místopřísežnými prohlášeními, vynese Norimberský tribunál 1. října 1946 dvanáct rozsudků smrti, sedm trestů odnětí svobody a tři zproštění viny. Sám Göring 16. října 1946 několik hodin před popravou spáchá ve své cele sebevraždu. Dvoudílný kanadský film Norimberský proces převzal řadu dialogů přímo ze zápisu soudního jednání a je nejen fascinující rekonstrukcí nejvýznamnějšího a bezprecedentního soudního procesu 20. století, ale nahlíží i do zákulisí politických a osobních zájmů, z nichž už tehdy - těsně po světové katastrofě - bylo patrné budoucí dělení světa na dva protilehlé tábory. Původní záběry z koncentračních táborů jsou zcela autentické a ani po více než půl století neztratily nic ze své otřesnosti. (oficiální text distributora)

(více)

Recenze (121)

zlabus 

všechny recenze uživatele

Bezchybný televizní film. Těch 180 minut jsem zhltnul jedním dechem a nevidím na filmu žádný kaz. Největší klady imho jsou Brian Cox, který Göringovi vdechl takové charisma, které troufám si říci vystihuje realitu a ukazuje proč on a jemu podobní byli schopni fanatizovat davy. Dalším kladem je pak minirole Colma Feorea, coby Rudolfa Höße (velitele KT Osvětim). Vrcholem filmu pak pro mě je finále prvního dílu, kdy se poprvé sledují video nahrávky z osvobozených koncentračních táborů. Pro mě velmi silný a hlavně velmi přesvědčivý zážitek. 90% ()

honajz 

všechny recenze uživatele

Dvoudílný televizní remake z roku 2000 s Alecem Baldwinem a Christopherem Plummerem. Vlastně nejde ani tak o remake, protože každý z filmů dává důraz na něco jiného. Původní snímek Stanleyho Kramera z roku 1961, se Spencerem Traceym v hlavní roli, se zaměřuje na rozdílnost světů a chápání demokracie, kdy americký právník prochází poválečným Německem a snaží se mu porozumět, porozumět lidem. Zatímco tento televizní snímek staví do protikladu právníka a žalobce na jedné straně, a inteligentního Göringa, věčně v dobré náladě a stále s vírouv bývalou Říši, na straně druhé. Göringův postoj je zpočátku blazeovanýk celému soudu, on sám věří, že se prokáže čistota myšlenek nacistického Německa. Výpověď za výpovědí však jeho veselá nálada začíná být jen stafáží, a i na něho některá líčení nacistických zvěrstev, včetně promítnutého filmu z jednoho koncentráku, začínají působit. Spíš ukecaná věcička tento film, ale nutná, abychom si uvědomili všechnu tu hrůzu a zlo, co z nacismu plynulo, tu nelidskou krutost. Nebo myslíte, že házet malé děti zaživa do hořících pecí dokáží normální lidé? ()

Reklama

consuela1 

všechny recenze uživatele

Velmi impozantní film, nabízející spoustu témat k přemýšlení. S téměř dokumentární hodnotou na většinu přemýšlených témat zodpoví. Nad Osvětimí prý, dle tradice, nezpívali ptáci... ti, co film viděli, vědí proč (ale i pro ty a všechny ostatní…má to své logické opodstatnění- kdo neuhodne, nevymyslí, najde v některém z vyhledávačů). Filmu není co vytknout (jedině snad nepříliš šťastně zvolenou představitelku Emmy Goeringové- hraje výborně, avšak Emmě bylo v době procesu 52 let a herečka je evidentně o mnoho mladší. Tolik k faktografii...). Ale tato drobná nepřesnost je bohatě vyvážena vynikajícím scénářem, režií, nápaditostí ve zpracování a úžasnými hereckými výkony. A pokud i Vy máte náladu přemýšlet o zločinu a trestu, o dějinách dvacátého století, palčivě ovlivňujících i dějiny dnešní, zažít večer bez zpěvu ptáků....a bez Vašeho vlastního dechu neuvěřitelností, potom nelze než doporučit vložení dvd do Vašeho přehrávače. ()

Chrustyn 

všechny recenze uživatele

Překvapivě povedený remake válečné klasiky s roku 1961 o procesu s nacistickými zločinci, kteří za války nechali povraždit několik miliónů lidí. Snímek zaujme především tím, že látku podává odlišně a divácky atraktivněji než tomu bylo v černobílé klasice. Velkou zásluhu na výsledné kvalitě filmu mají i výborní, civilně hrající herci a na televizní poměry překvapivě kvalitní výprava. Navíc záběry z koncentračních táborů mají děsivou působivost i po letech. ()

Marek1991 

všechny recenze uživatele

Dokument je v takýchto prípadoch lepšia voľba, film často skutočnosť skresľuje, podáva inak alebo veľa dôležitých vecí vynechá. Z tohto filmu si budem najviac pamätať, ako im prehrali film z koncentračných táborov, taktiež ich reakcie počas celého trvania procesu a nejaké tie urývky z toho, ako sa obhajovali. Inak mám z toho filmu naozaj ten pocit, že podľa neho vyhladzovali ľudí, z dôvodov ktoré najlepšie popisuje scéna z deja, kde spomínajú deratizátora vyhubúceho potkany. Zdôvodnenie zla, ako nedostatok empatie nie je presné, lebo človek môže robiť zlo aj preto, že s niekým príliš súcití. Napríklad eutanázia, či interupcie ktoré z môjho pohľadu kresťana považujeme za vraždy a stále to veľa ľudí nechápe prečo a ťažko sa to vysvetľuje. Zlo je nedostatok dobra, takto to vyjadrili iní filozofi a múdri ľudia a s týmto viac súhlasím. Film bol podľa mňa veľmi dobrý, ale veľa dôležitého nepovedal a predsa, až tak skvelý nebol, aby si odo mňa zaslúžil päť hviezd. Tie majú u mňa iné veci, ktoré vo mne zanechali hlbokú stopu, tento mal k vrcholu blízko, ale nedosiahol naň. ()

Galerie (8)

Zajímavosti (1)

  • Ve filmu dávají Spojenci jasně najevo, že obhajoba ve stylu: „Já jsem jen plnil rozkazy,“ neobstojí. Bohužel kromě výše postavených nacistů právě taková obhajoba většinu německých vojáků (kteří páchali zvěrstva běžně) zachránila, neboť se naučili říkat, že by byli za nesplnění rozkazu ke zvěrstvům popraveni. Bohužel až o řadu let později se ukázalo, že těch pár německých vojáků, kteří odmítli páchat zvěrstva, potrestáno buď vůbec nebylo nebo byli jen přeloženi. Tato poválečná německá lež je známá jako Befehlsnotstand a v Německu se dodnes jedná o formální právní termín používaný pro obhajobu zločinců, kteří byli údajně či skutečně ke spáchání zločinu donuceni pod hrozbou smrti či násilí. (vojtaruzek)

Reklama

Reklama