Režie:
Ladislav SmoljakHudba:
Jaroslav UhlířHrají:
Ladislav Smoljak, Petr Reidinger, Jan Kašpar, Bořivoj Penc, Genadij Rumlena, Petr Brukner, Václav KotekObsahy(1)
ŠVESTKA - je to hra o stáří a její umělecká úroveň je bohužel poznamenaná i stářím jejího autora. Ale je to hra cenná právě tím, že v ní dramatik prozkoumal, jak se zralý věk podepíše na lidské duši, řeči a myšlenkové potenci.. Dialogy nejsou tak hutné, jak jsme byli u Cimrmana zvyklí, jsou jakoby roztěkané, často opouštějí dějové řečiště a tvoří slepé laguny, odkud není návratu. Také vtipy už zdaleka nemají tu razanci jako za mlada. Ale hra je to cenná právě tím, že v ní i dramatik prozkoumal, jak se zralý věk podepíše na lidské duši, řeči a myšlenkové potenci. (oficiální text distributora)
(více)Videa (1)
Recenze (245)
Neustálé opakování určitých vět a situací ve hře, byť se tak děje pod záminkou sklerózy, není vůbec vtipné, naopak to nudí a nudí, podobně jako ve Vyšetřování ztráty třídní knihy. Stejně tak trable s podáváním ruky působí hodně vykonstruhovaně a tedy otravně, přeci není takový problém říct, pusť mi ten úd. A vymyslet pak jiný závěr. ()
Cimrman nezklamal ani tentokrát. Vedle fekálního, sexistického či estrádního humoru, který se na nás valí ze všech stran (od amerických teen komedií až po současné zábavní pořady místní produkce), se cimrmanovské hry s lehkostí vznášejí nad vším tím odpadem a ladně mávají křídly inteligentního a nenuceného humoru. A Švestka nevybočuje z řady. ()
Pro někoho slabota, pro mě jedna z top her JC. Možná i kvůli železniční tématice a skvělému semináři na téma Cimrman dentistou. Smoljak jako Hájek, to je něco úžasného, nedokážu si představit alternaci od Svěráka. A ono obecně je ta hra vlastně geniální, kdo jiný by dokázal napsat hodinovou hru o senilitě, kdy se furt dokolečka omýlá jedno téma. EDIT: Tak dlouho jsem nad tím Svěrákem dumal až se mi podařilo sehnat lístky a v prosinci 2019 jsem se šel se na hru podívat na živo. V hlavní roli tedy Zdeněk Svěrák, Robert Bárta jako Pulec, Marek Šimon jako Motyčka a Michal Weigel v roli Nastoupila, zbytek obsazení byl stejný. Smoljak byl geniální Hájek, ale Svěrák se svou altrnací nezůstává pozadu, především tomu dává svůj styl díky občasné improvizaci, kterou opravdu umí. Když na repliku Motyčky, proč nemá Wasserfall nějaké pěkné české příjmení, Svěrák najednou vstal a naplno spustil "Jo, třeba Brukner nebo Reidinger!", to jsem se od srdce zasmál naplno. Skvělá záležitost včetně sklerotické přednášky. Marek Šimon jako senilní Motyčka byl taky moc fajn. A Robert Bárta jako Pulec se mi možná líbil i víc než původní alternace Jana Kašpara. Dědci už mají svá léta, ale i po 50 letech to pořád stojí za to. ()
Cimrmanovské hry jsou vždy záruka skvělé zábavy a hodnocení minimálně tří hvězdy si spolehlivě zaslouží všechny. Nicméně maximální hodnocení u mě dosáhly jen některé a Švestka je právě jedna z nich. Smoljak jako Hájek je nezapomenutelný a u hry samotné jsem se smál prakticky neustále. Navíc má Švestka ten vzácný dar vás rozesmát, i když ji vidíte po druhé, po desáté, po sté ... Bohužel je Švestka zatím jedinou hrou, kterou jsem viděl naživo a k tomu ještě bez pana Smoljaka. ()
Hru Švestka som videl premiérovo až teraz. Výborne som sa zabavil na seminári, ktorý patrí medzi najvtipnejšie. Škoda len, že samotná hra už úrovne seminára nedosahuje. Ak sa donekonečna opakujú gagy, ktoré už pri prvom uvedení nie sú ničím mimoriadne, nastupuje skôr pocit trápnosti, než zábavy. Ale to všetko je myslené v cimrmanovských proporciách, nie absolútne. Takže výsledné tri hviezdičky sú veľmi silné. ()
Galerie (11)
Zajímavosti (9)
- Tato hra jako jediná vyšla oficiálně na dvou CD a deskách. První verze byla natočena 24. 5. 1998. (mnaucz)
- Jedná se o první hru z repertoáru Divadla Járy Cimrmana, kde z úst Bořivoje Pence zazní slavná otázka ohledně příbuzenstva pánů Žáby a Pulce. Druhá hra, kde zazní tato otázka, je Afrika (2004). (TomasSlach)
- Typickým neduhem stáří postavy vechtra Přemysla Hájka je zapomnětlivost pustit podávanou ruku člověku, s nímž se vítá. Ve hře tak nastávají několikaminutové úseky, v nichž Hájek drží pravici některé z dalších postav. Jak se tento nápad na vtip zrodil? „Mně se hodil zážitek ze Slovenska, kam jsme jednou jeli za strašnýho počasí do jedné obce na zájezd. Místní vedoucí kulturního zařízení byl opilý. Byl ale nesmírně šťasten, že jsme dorazili, jelikož už to vypadalo na zrušené představení. Já jsem mu podal ruku a on mě nepustil a vodil mě po tom kulturním domě. Vždycky mě někomu představil, ale nedovolil mi, abych tomu druhému podal ruku. Byl tak rád, že jsme dorazili. Vykroutil jsem se z toho tak, že jsem řekl, že se musím jít převlíct, a tak mě nakonec musel pustit,“ vzpomíná Zdeněk Svěrák. (mnaucz)
Reklama