Režie:
Ladislav SmoljakHudba:
Jaroslav UhlířHrají:
Ladislav Smoljak, Petr Reidinger, Jan Kašpar, Bořivoj Penc, Genadij Rumlena, Petr Brukner, Václav KotekObsahy(1)
ŠVESTKA - je to hra o stáří a její umělecká úroveň je bohužel poznamenaná i stářím jejího autora. Ale je to hra cenná právě tím, že v ní dramatik prozkoumal, jak se zralý věk podepíše na lidské duši, řeči a myšlenkové potenci.. Dialogy nejsou tak hutné, jak jsme byli u Cimrmana zvyklí, jsou jakoby roztěkané, často opouštějí dějové řečiště a tvoří slepé laguny, odkud není návratu. Také vtipy už zdaleka nemají tu razanci jako za mlada. Ale hra je to cenná právě tím, že v ní i dramatik prozkoumal, jak se zralý věk podepíše na lidské duši, řeči a myšlenkové potenci. (oficiální text distributora)
(více)Videa (1)
Recenze (245)
Neustálé opakování určitých vět a situací ve hře, byť se tak děje pod záminkou sklerózy, není vůbec vtipné, naopak to nudí a nudí, podobně jako ve Vyšetřování ztráty třídní knihy. Stejně tak trable s podáváním ruky působí hodně vykonstruhovaně a tedy otravně, přeci není takový problém říct, pusť mi ten úd. A vymyslet pak jiný závěr. ()
Uvodnimu seminari naprosto kraluje dokonalej Smoljak s jeho sklerozou, ze v podstate vsechno ostatni nestoji za rec. Samotna hra ma sice pomalejsi rozjezd, ale jakmile se na platne sejde hlavni ctyrka, Smoljak, Reidinger, Kaspar a Penc, tak se to rozjede a to tak, ze hodne a opet tu kraluje Smoljak, kterej to tu rozjede jeste vic nez pri seminari a zdatne ho podporuje predevsim Jan Kaspar. A jako ozvlastneni tu je v trojroli skvelej Brukner, pokazdy s jinou uchylnou maskou. Seminar skvelej, hra pomalejsi rozjezd, ale po nakejch 15 minutach masakr, takze ve vysledku perfektni zabava. ()
Při téhle hře je třeba mít neustále na paměti úvodní seminář o senilitě, snad implikované jako nevyhnutelná součást stáří. Samozřejmě se bude vkrádat myšlenka, jestli je tedy servírování humoru, v této hře jaksi tenisové (totiž že člověk celou dobu sleduje v zásadě pár fórů lítat tam a zpátky), schválně a tudíž demonstruje onu senilitu zachycenou stejně okatě podvratným způsobem, jakým je nám vnucována existence samotného Járy Cimrmana, či jde zkrátka o určité tvůrčí zadrhnutí. U některých děl se možná rozhodneme snadno, jde-li o způsob vyprávění nebo o zfušovanou práci, tady budou asi furt fungovat určitý rozpaky. Na atraktivitě to ale stejně nepřidá, takže Švestka – meh, jedna ze slabších Cimrmanových her. ()
Cimrmani mají ve svých hrách velký problém z přečerpáváním jednotlivých vtipů. Což se ukáže jako problém v případě, kdy je celá hra cyklem opakujících se gagů. Podání ruky, švestka-žebřík-skleróza nebo žába-pulec představují vlastně celý děj. Přesto by se tahle stařecká demence dala s úsměvem vydržet (i díky výkonu Jana Kašpara, s jehož utrpením jsem hluboce soucítila), kdyby nebylo absolutně zbytečných a děje natahujících "ženských" postav. Tady se Cimrman očividně držel svých maskových archetypů a dodal Blbou Julču, Mužatku Irmu a Mladou Pannu. Všechny tři jsou na zabití a zoufale nevtipné. To se bohužel týká i úvodního semináře, který se mi ze všech zhlédnutých her zdá zatím nejslabší. Škoda. ()
Spolu se sev. pólem, dlouhým a širokým a Záměnou se u mě jedná o nejvtiopnější Cimrmany. Hlavně postava vysloužilého výpravčího v podání pana Smoljaka s jeho podáváním ruky je výtečná, ale i ostatní mu zdatně sekundují. Výborné nápady, hlášky, detaily, určitě se podívám znova. Škoda, že jsem neviděl naživo. ()
Galerie (11)
Zajímavosti (9)
- Dentistické básně byli původně v semináři hry „Cimrman v říši hudby“. Avšak kvůli délce hry byly vyřazeny a v roce 1997 navráceny do semináře hry „Švestka“. (mnaucz)
- Tato hra jako jediná vyšla oficiálně na dvou CD a deskách. První verze byla natočena 24. 5. 1998. (mnaucz)
- Roli Jenny Suk má Petr Brukner ze všech svých ženských rolí nejradši. „Ono se to dobře hraje, protože ta Jenny je na půl chlap a na půl ženská,“ říká Petr Brukner. (mnaucz)
Reklama