Bylo nás pět

My hoši, co spolu chodíme... tak tahle věta mě pronásledovala pěkně dlouho. Ale jen proto, že můj mladší bratr tenhle seriál omílal na videokazetě tak dlouho, až jsem z toho málem zcvoknul. (No dobře, přestal s tím trochu pozdě...) Zpracování je to jistě hezké a srozumitelné, nicméně největším kladem nejsou hlavní postavy pěti kamarádů, ale vedlejší postavy jako pan Fajst nebo strejda Vařecha (nezapomenutelný Petr Nárožný). (19.04.2003)

Přiznám se, že Poláčkovu knihu jsem nečetl, ale tenhle seriál mi přijde prostě dokonalý. Výborně je obsazeno jak všech „nás 5“, tak celá Péťova rodina a snad i všechny další postavy. Seriál je opakovaně koukatelný jak pro děti tak pro dospělé. Bylu nás pět nechybí humor, trable dospívání, poučení i umění. (15.12.2005)

Velmi povedená seriálová adaptace jazykově hravé knihy Karla Poláčka. Jazykovou složku, která humoristickému románu vévodí, se dokonce podařilo obstojně přenést do televizního zpracování, navíc ten hřejivý milý duch knihy je také zachován, Karla Smyczeka skutečně osvítila šťastná hvězda... Jeho ruku vedla i při výběru a práci s dětskými herci, na kterých úspěch televizní adaptace stojí (zvláště představitele Petra Bajzy, který tu šťastně alternuje i Poláčkova nepřekonatelného glosujícího vypravěče) i herců dospělých (především impulsivní herecký výkon Oldřicha Navrátila v roli cholerického otce Bajzy, ale i jiní...). Pokud bych měl k něčemu výhrady, pak leda k zvolené scénické hudbě Petra Hapky, použitý dominující saxofon mi k duchu Poláčkovy předlohy příliš nesedí, ústřední (hvízdací) melodie je ale vícenež povedená a celkový dojem vyvažuje... Bylo nás pět zkrátka navazuje na to nejlepší z československé seriálové školy reprezentované takovými jmény, jako byli František Filip, Václav Vorlíček či Jindřich Polák. A nyní k nim patří tedy i Karel Smyczek... ,,My hoši, co spolu chodíme, ..." (14.12.2007)

Jeden z vrcholů české polistopadové televizní tvorby, patrně nejlepší český televizní seriál devadesátých let. Podílela se na něm současná herecká špička a casting do dětských rolí byl opravdu zdařilý. Smyczek má s podobným typem tvorby bohaté zkušenosti a povedlo se mu zachovat půvab Poláčkovy knihy beze ztrát, spíš lze říct, že literární předlohu úspěšně oživil a zmodernizoval. Rozsah šesti dílů je u této rodinné podívané ideální, prakticky se nevyskytují hluchá místa. Celkový dojem 90 %. (30.11.2007)

Jakkoliv to zní hrozně, toto seriálové dílo si uchovává svébytnou poetiku žánru, jehož rozvoj vyvrcholil právě v sedmdesátých a osmdesátých letech: žánru tvorby pro děti a mládež. Děti tu jsou dětmi, dospělí dospělými a výchozí prvorepublikové reálie prvorepublikovými reáliemi. Odlišnost literární a filmové tvorby vyzněla tentokrát určitě ve prospěch televizního zpracování. Vedle kvalitního Vogeltanzova scénáře souzní neméně invenční Smyczkova režie a reprezentativní herecké obsazení, perfektně zapadající do dobře sestaveného soukolí "výroby" - raději bych řekl tvorby - filmu. Pověstné již letité Filipovského rozhlasové ztvárnění tak neméně zdařile bylo doplněno i obrazově. Je nepochopitelné, že tato skvělá a divácky nadmíru přitažlivá věc dosud nebyla přenesena do dévédéček. Její nadčasovost to ovšem zpochybnit nemůže a nedokáže. (28.08.2007)