Persona

Komorní drama dvou žen, kde jedna, ta která by přitom měla být nad věcí, je pod návalem intenzivního mlčení té druhé psychicky dotlačena k neustálému mluvení o sobě a svých nejniternějších pocitech není nudné, ale naopak velmi zajímavé... ovšem ani to nezabránilo mému nepochopení děje a duševních pochodů hlavních hrdinek v poslední čtvrtině filmu. Stejně tak jsem nepochopil chlapce sedícího na posteli a občasný střihový chaos - nenapadá mě jediný důvod pro jejich existenci ... možná slouží ke zmatení diváka, možná je to také jen samoúčelná "snaha o divnost" ... každopádně za zbytek filmu - 7/10 /// (o více než dekádu později jsem pochopil, tak asi jsem byl tehdy buď jen moc mladý a blbý, a nebo teď jsem už starý snobský pseudointelektuál) (05.09.2007)

Náročná intelektuální podívaná, žel ne tak úplně můj cup of tea. Podobně jako třeba u Sedmé pečeti se nebráním interpretacím, které tyto slavné Bergmanovy snímky vynášejí do nebes, ale osobně se k nim stavím poněkud rozpačitě. Čili, ačkoli mě tento film dvakrát neoslovil a surrealistická sekvence v úvodu téměř obtěžovala, soukromá divácká intuice mi brání hodnotit méně než 4*. Ale upřímně, tak nudný film aby pohledal... (26.06.2012)

Opravdu se mi líbil tento osobitý snímek, jakési podobenství o maskách, které nosíme, rolích, které jsme nuceni hrát, o pozérství, požítkářství, nutnosti sebereflexe... Obě hlavní představitelky jsou úchvatné - kolik dalších dokáže zahrát psychologicky tak složitou roli jako měla zde Liv Ullmannová za použití jediného slova během celého filmu? Kolik dalších dokáže naplnit hluboce lidským rozměrem postavu tak zdánlivě plochou, jakou hraje Bibi Anderssonová? - Můžeme se o tom přít, ba to i přesvědčivě popírat - ale Bergman byl nepochybně génius. (30.06.2005)

(1001) Dovedu si představit, že takhle se na ženy dívá muž. Nekompromisně servíruje pečlivě připravené obrazy. Nemám k filmu sebemenší výtky, ale protože jsem s ním nesplynula, nemůžu dát plné hodnocení. Preferuji svět beze slov nad vše ostatní a tenhle film, ač s tím koketuje, nakonec stejně dává přednost vyjadřování skrz slova, tak nějak surově a bez obalu naskládaná do komínků a divák ať třídí, co chce vědět a co ne a co to vlastně znamená. (28.07.2009)

Film, který mi přesně sednul do nálady. Rozhodně se po něm necítím nijak deprimovaná nebo sklíčená. Sondy do lidského nitra jsou pro Bergmana typické. Bergman jde dál, než běžný režisér, je ve filmu osobně angažovaný, prožívá děj spolu s oběma ženami. Se ženami svého života. Již dříve mne zaujalo, že si často vybíral podobné typy žen. Zde je podobna Liv Ulmann s Bibi Andersson přímo fascinující. Prolínání se obou žen do jedné podoby znázorněné jedním obličejem. Bergman se doslova mazlí s ženskou tváří, promítá do ni tvář trpící madony. Jako by se potřeboval obnažit před lidstvem - podívejte, tuto ženu jsem miloval a tuto miluji nyní. Mají toho tolik společného! Tak se mi vepsaly do duše, že se jich nikdy nezbavím. Snímek pro vyzrálého diváka, který nemusí být snadno srozumitelný pro každého, jak ostatně vyplývá z komentářů.             Zajímavé komentáře: Filomena.I., Aluska88 (20.09.2014)