Čas dluhů

Proboha, spojitost mezi časem sluhů a tímto blábolem je asi taková jako mezi kameňákem a Sofiinou volbou. Od půlky už o bylo jen velký trápení, mám dojem že i autorka už nevěděla moc jak, ale chtěla to skoncovat...no a obsazení Lucie Bílé do role psycholožky???No, to už chce setsakramentskou odvahu... (29.01.2008)

S nadějí jsem se sem mrknul, zda Čas dluhů je v kategorii "parodie" nebo alespoň "komedie". Ona tohle snad Pavlásková opravdu myslela vážně. Má silný tah na branku, kdo film nevypne po prvních patnácti minutách. Nejlepší čeští herci posledních let předvádějí na od začátku se potápějícím scénáři naprostou tragédii, slovo "přehrávat" jistě bude v místních komentech patřit mezi ta nejčastější. V první půlhodině je herecky nejkvalitnější "nehérečka" Bílá (!). Jak byl "první díl" (oba filmy snad raději ani nejde spojovat) působivý, je tento druhý dovedený do nepochopitelné absurdity. Režijně, protože o kvalitách Rodena, Chýlkové, ale i Holubové a Dulavy netřeba pochybovat, totálně nezvládnuté. Scénáristicky nekomentovatelné. Snad je z lítosti nedávám odpad. (18.07.2009)

Ugh... A tomuhle jsem původně udělil dvě hvězdičky. Hanba mi! Čas dluhů by nezachránily ani největší české filmové hvězdy, protože by prostě neměly šanci něco předvést. Irena Pavlásková totiž napsala příšerný scénář, který následně v podobném duchu i zrežírovala. Tak otřesné dialogy, aby člověk pohledal, naprosto souhlasím s tím, co napsal uživatel BoredSeal- ty postsynchrony byly opravdu šílené, a fakt jsem měl co dělat, abych se dodíval až do konce. A aby toho všeho nebylo málo, objevily se okaté pokusy o humor, za něž by se měly udělovat nepodmíněné tresty odnětí svobody. Fuj, to byl hnusný zážitek. (09.05.2020)

Další příspěvek do kvalitativně sestupné tvorby režisérky Pavláskové. Je to ještě křečovitější a prázdnější než Corpus Delicti, ale ne zase takový debakl jako Bestiář. S Časem sluhů film věru už nelze vůbec srovnávat. Potěší snad jen celkem přirozeně hrající Lucie Bílá ve své jinak povrchní postavě spasitelské psychiatričky, Chlumeckého dynamický hudební doprovod (který ovšem trpí až přílišnou studenou syntentizátorovitostí), místy slušně výpravná kamera, pár vtipných momentů a celková vzpomínka na vynikající režisérčin debut. Nepotěší herectví Chýlkové, Rodena, Holubové a Asterové, degradující své vyzkoušené role na pouhé karikatury, nepotěší ani přeceňovaná Vilhelmová v roli zbohatlické husičky ani tajtrlíkovský Lábus jako její otec, nepotěší příšerné postsynchrony, nepotěší samotný pokus z původního psychologického dramatu s groteskními prvky vytvořit lacinou komunální satiru a'la divoká devadesátá. (20.09.2010)

Vstupní konflikt Chýlková Roden je zahraný – nejspíš pod vlivem pokynů paní režisérky jako šmíra první třídy (jinak jsou to totiž herci, takže je do téhle trapárny musel někdo dotlačit). Narvání do TV je prostě směšné – paní Pavlásková nikdy neslyšela, co je imploze klasické skleněné obrazovky? Tomáš Vorel – cameo jako bič - se rtěnkou a transvestit , OMG, co to bylo? Že by předzvěst Jak ulovit milionáře? Paralela mezi těmito tituly je dost silná. “ To bylo dobrý, kdo to byl?”, odchrčené Danou Hlaváčovou, taky síla. Sexuolog Petr Weiss v dalším cameu, ten se nenechal zesměšnit, mluví jako člověk. Kromě něho snad jen Vladimír Dlouhý je snesitelný a Táňa Vilhelmová se taky Ireně Pavláskové ubránila. Ostatní podlehli. Holubová absolutně trapná (jako většinou), jak ji Chýlková otlouká o zárubně a pak pustí na dveřích, OMG ??? Poslední role Renaty Becerrové (tedy pak ještě jakýsi studentský film), škoda, tady je I ona nevýrazná, snad kromě založení fanklubu. I další dialogy jsou děsivé (“Srdce mi odumřelo” “Jste pašík. Ale Tatínku, pašák!” HA HA HA “Já nepotřebuju štrůdl, já potřebuju zpěvačku.” HA HA HA “Nemůžu vypudit komunisty, africký filmy netáhnou ?!?) ), přehrávání směšné až trapné, místy je to prostě vyložené panoptikum – porada lékařů na psychiatrii. Absolutní režijní nemohoucnost pokud jde o vedení herců I Lucie Bílé (ale kouká se na ní docela dobře, když si člověk vypne zvuk). Což doporučuji každému, postsynchrony se dělaly asi v poklusu. Návrat nevinného dítěte před vraždou manželky jakýmsi nesmyslným bodcem a pak ucvaknutí neucvaknutí na konci, odchod do světla – proboha proč si někdo napíše scénář, když to vůbec neumí? Ale to bych se musel ptát na totéž pokud jde o producentství a režii (nemluvě dotaz na matčinu dramaturgii podpořenou Martinem Bezouškou ???). (02.12.2012)