Režie:
Irena PavláskováScénář:
Irena PavláskováKamera:
F. A. BrabecHrají:
Ivana Chýlková, Karel Roden, Jitka Asterová, Libor Žídek, Miroslav Etzler, Eva Holubová, Vilma Cibulková, Daniela Reischlová, Petr Haničinec, Helga Čočková (více)VOD (1)
Obsahy(1)
Její vášní se stala manipulace s lidmi... Studentka medicíny Dana (Ivana Chýlková) je navzdory svém hezkému zevnějšku zakomplexovanou staropanenskou stydlivkou. Když ji zavrhne zbožňovaný student ekonomie Marek (Miroslav Etzler), rozhodne se Dana dokázat mu, že o ni někdo stojí. Uprosí jeho spolužáka Milana (Karel Roden), aby si ji vzal za ženu. Tím muže přebere své nejlepší kamarádce Lence (Jitka Asterová). Po čase najde Dana v intrikách, pomluvách a manipulaci s lidmi zalíbení. Dokáže zneužít každou slabost a zbabělost, ale i obyčejnou lidskou slušnost. Stane se z ní noblesní domácí panička, která si zakládá na svém postavení a na manželově kariéře v podniku zahraničního obchodu. Neváhá kvůli tomu přemluvit Milana, aby v práci podrazil kolegu a nastoupil na jeho místo... Snímek Čas sluhů byl režijním debutem tehdy osmadvacetileté scenáristky a režisérky Ireny Pavláskové. (Česká televize)
(více)Recenze (227)
Manipulativní a chladně vypočítavá Ivana Chýlková je fakt na ranu. Tahle role jí sedla perfektně a skoro jako všude, ukáže i zde svoje nádherné vnady. Ale nejen intriky hlavní postavy jsou náplní tohoto snímku. Prvotina režisérky Ireny Pavlásková je nestrašnější a nejhrůznější v tom, jak se tohle typické podlé čecháčství a malost vůbec nezměnily. Ukázkový příklad naší "krásné a čisté" národní povahy. V tomto marastu má výbornou roličku Bolek Polívka jako host v restauraci, který poslouchá svoje rádio, k pití si nic nedá a tak je vyhozen, což komentuje slovy : "To si člověk nemůže už vůbec nic dovolit?" Tohle se komoušské schvalovací komisi asi moc nelíbilo, leč ve filmu to zůstalo. Předrevoluční atmosféru podtrhuje úžasná hudba kapely ZOO. ()
Bál som sa nesmiernej kŕčovitosti a úvod ma nepresvedčil o opaku. Nakoniec sa však z Času sluhú vykľula uveriteľná psychologická dráma s uveriteľnými scénami zo života. Občas trochu prehnanými, ale to patrí k veci. Príbeh jednej naoko sebavedomej ženy, ktorá je jednoducho iba nešťastná sama so sebou. Chýlkovej premena zo študentskej puťky v dominu je fascinujúca. Páčil sa mi kvázi uťatý záver, dáva priestor na premýšľanie "čo bude ďalej?" a nie je to nič optimistické. Možno Chýlkovej životná úloha. Z Kalouskovej Čas sluhú sme boli kedysi všetci v prdeli. ()
Film jsem zhlédl nyní po 20 letech. Jestliže mi jako středoškolskému studentovi přišel silný, v roce 2010 naopak slaboučký a prázdný (příliš na efekt - podívejte umění), opěvované herecké výkony hlavních představitelů (třebaže podobnou ženu, jakou hrála Chýlková,bohužel znám) pak nemotorně strojené (taková poloviční divadelnost - kdyby aspoň celá), nejvěrohodnější mi přišel Petr Haničinec (tentokrát vůbec nepřehrávající), zajímavá byla i postava představovaná Bolkem Polívkou coby muž v restauraci poslouchající Hlas Ameriky. ()
To je snad ještě blbější film než "Requiem pro panenku".Pavlásková dělá uplně typický debutantský chyby.Točí to jako sled scén, který neumí pořádně vypravěčsky provázat.Místy to má i přes rytmickou a kompoziční střídmost vyloženě klipový charakter.Do toho tam má podivný vsuvky typu "Polívka poslouchá v restauraci zahraniční rozhlas" nebo "Skupinka ouřadů nacvičuje v plynových maskách chemický poplach".Těžko říct, jestli tyhle věci byly už ve scénáři.A nebo je tam Pavlásková vpašovala ex post.Jestli to měla být subverze, tak je blbě provedená.A navíc zbytečná, protože celý ten film se o režim otírá docela silně a tyhle skeče nebyly vůbec potřeba.Scénář je nedotažený.A vystačil by dějově na hutnou hodinovku.Rozhodně ne na bezmála dvě hodiny.Do toho vlastně není jasné, jaký má režiérka vlastně vztah k hlavní postavě.Po většinu času ji vykresluje jako totální kreaturu - byť místy poukazuje na její chladně pragmatickou logiku.Problém je v tom, že pak jejími ústy pronáší do kamery morální odsudky českého národa.A v poslední záběru je okolní společnost černo - fialová, zatímco Chýlková je provedená v červené.Čímž jako kdyby bylo naznačeno, že tahle odpudivá postava je v celé té mrtvé polečnosti vlastně jediný živoucí tvor.Samostatnou kapitolu pak tvoří Brabcova kamera.Na jednu stranu si ten film můžete zastavovat a záběr po záběru ukazovat, jak je to dobře nasnímaný.Jenže to působí trochu moc strojeně a opulentně.Jakože "děláme velký biják".A pak jsou tam podivné nesmysly typu "lidi stojí na zastávce" - v jednom záběru se mladící absurdně rozcvičují a ve druhém jsou starci melancholicky shrbení.To jsou takové ty momenty, kdy člověk zhruba chápe, co tím chce Pavlásková říct.Nebo co by tím chtěl říct, kdyby dělala nějakou krátkou skicu.Ale dramaturg už byl asi po smrti.Nebo se chystal na Sametovou revoluci. ()
Studie pokřivené lidské osobnosti, které nahrává nejenom doba ve které žije, ale i zbabělost a slabošství jejího partnera. Herecký koncert Ivany Chýlkové a zřejmě její životní role, a pro mě už tehdy jasný signál, že takhle si partnerství opravdu nepředstavuju. Ještě vzpomenu nezapomenutelnou píseň. A škoda, že Irena Pavlásková to pak už bere jenom šusem dolů. ()
Galerie (19)
Zajímavosti (18)
- Režisérka trvala na prísnom dodržiavaní scenára. Lipla na každom slove, nebolo možné si repliky upravovať. (Raccoon.city)
- Vilma Cibulková (Hanka) v dobe natáčania mala problémy v súkromnom živote. Útechu hľadala v alkohole, ktorému úplne prepadla a pár mesiacov po premiére filmu sa dobrovoľne odišla liečiť. (Raccoon.city)
- Ivana Chýlková (Dana) bola odvážna aj za cenzurovaného komunizmu. Čas sluhů bol v tom čase jej 6 filmom v poradí, kde ukázala svoje ženské "vnady". (Raccoon.city)
Reklama