Čas sluhů

Studie pokřivené lidské osobnosti, které nahrává nejenom doba ve které žije, ale i zbabělost a slabošství jejího partnera. Herecký koncert Ivany Chýlkové a zřejmě její životní role, a pro mě už tehdy jasný signál, že takhle si partnerství opravdu nepředstavuju. Ještě vzpomenu nezapomenutelnou píseň. A škoda, že Irena Pavlásková to pak už bere jenom šusem dolů. (29.04.2014)

Poslední zbytky zahnívajícího socialismu, naroubované na psychologickou vztahovou rošádu. Tuhle nerovnou partii však ovládá vypočítává, chladnokrevná a manipulativní mrcha. Film Čas sluhů je ponurá, odtažitá, krajně chladná freska, plná výborných hereckých výkonů a jedovatých dialogů. Nejde o snímek, jaký by si člověk dopřával každý den, ale má své nezpochybnitelné estetické, filmařské a herecké kvality, které debutující Irena Pavlásková podtrhla až překvapivě vyspělou režií. Ivana Chýlková si roli ženského „satana“ vyloženě užívá a nad osudem postavy, kterou ztvárnil Karel Roden, by člověk zaplakal. Znepokojivý portrét zla, jež bezcitně využívá dobroty ostatních lidí, uvězněných v šedivém panoptiku smutného města. Škoda, že odkaz tohoto neotřelého filmařského počinu tak trochu dehonestuje jeho přímé pokračování, které si paní Pavlásková mohla klidně odpustit. (16.08.2023)

Vcelku vydařené, vlastně na svou dobu(!) výborné (dobu a poměry až nadčasově kritizující - těsně předrevoluční) drama. Bůh suď, proč v dobách občanské a umělecké svobody již ani jeden z protagonistů nebyl schopen překročit tuhle nastavenou laťku... Možná však tím to je, že pak rychle všichni zeslouhovatěli... - - - - - P.S. Musím přiznat, že když jsem si tenhle film dal po necelých dvaadvaceti letech (4.1.2011 - ČT1) znovu, moje dávné nadšení opadlo a bez rozpaků jsem ubral jednu hvězdu ze svého >pamětnického< původního hodnocení. Obsahem snad ani tak ne - ale formou ten film značně zestárl. Zvláště v druhé polovině režisérka i herecký ansámbl dost nezvládli celou tu v době natočení snad nutnou a smysluplnou stylizaci a nakonec film působí dojmem, že ze silného dramatu stala se ve finále už vlastně jen šaškárna. V tomto případě opravdu škoda. Nu, je dobré se na některá díla podívat znovu s odstupem. - - - - - (Poprvé viděno kdysi v kině v dobách >perestrojkových< , hodnocení a komentář zde 23.2.2006, po znovuzhlédnutí přehodnoceno a komentář doplněn 4.1.2011) (23.02.2006)

Pořadí tří nejnebezpečnějších žijících tvorů : 3. místo - Vetřelec / dá se zničit pouze plamenometem /; 2. místo - Predátor / dá se zničit pouze Schwarzeneggerem /; 1. místo a suverénní vítěz - Žena / nedá se zničit !! /. Dokonalá vztahová psychárna, která rozsévá strach z žen na všechny strany, skvěle proložená kritikou doby a naší společnosti. Ivanka Chýlková zahrála tu mrchu natolik působivě, že její současný životní partner Jan Kraus se při sledování tohoto filmu jistě neuvolnil, prosím. Původně jsem chtěl dát čtyři hvězdy, ale když si vemu, že je to debut Ireny Pavláskové, přičtu si k bezchybnému hereckému výkonu Ivanky Chýlkové stejně tak vynikající herecký výkon Karla Rodena, započítám vyvedenou hudební stránku filmu a vzpomenu si, jak jsem po skončení filmu lítal po baráku a přemlouval všechny ženatý chlapy ať se okamžitě rozvedou, dokud můžou a je čas, jinak, že je čekají strašný věci, úslužně přidávám pátou hvězdu. (29.02.2008)

O neprůbojné puťce která se stala chladnou mrchou. Trochu se divím že tohle prošlo přes tehdejší cenzuru, protože postavy nedělají hezkou vizitku ideálu socialistického člověka, a v ději se hromadí závadné společenské jevy. Ve své době to mohlo vzbudit poprask, jenže dnes je většina kouzla pryč. Z tehdy jistě působivé sžíravé kritiky odolala času jen vynikající Ivana Chýlková a perfení hudba. Zbytek nezestárl zrovna se ctí. (30.08.2022)