Přineste mi hlavu Alfreda Garcii

Parádny Peckinpah, zasadený do 70tok, aj keď sa jedná o klasický western. Tento film zrejme inšpiroval mnohých súčasných režisérskych bláznov ako Tarantino alebo Rodrigez. Je to otázka vkusu, ale aj keď som mladší ročník, Peckinpahov ironický krvavý štýl mi vyhovuje viac a zdá sa mi "umeleckejší". Zo súčasnosti mi tento film trochu pripomína Jonesove Tri pohreby. Jeden z exemplárnych príkladov, kde slová v komentároch nič nezmôžu, treba jednoznačne zažiť. (29.05.2012)

Alfredo sice neobsahuje dohromady nic nového, co bychom již u Sama neviděli (muž se ženou na cestě - Útěk, jedinec proti většině - Pat Garrett & Billy the Kid, znásilnění - Strašáci, ženy pouze pro potěchu a zklidění vzteku - celá tvorba), i tak se ale dočkáme skvělého moderního westernu z vyprahlého Mexika s výborným Warrenem Oatesem v životní roli. Závěrečná půlhodina je jednou z nejlepších Peckinpahových prací. 85%. (14.03.2009)

Kam se hrabe Garrett & Kid, tady to je jiný kafe a po právu kultovka. Oates snad životní role, přímočará a stylová grindhousová zápletka, sebedestruktivní post-hippie atmosféra, vyprahlá mexická krajina, kozy, smrt a tequila. Další nekompromisní must-see v rámci 1970s. Peckinpah: "For me, Hollywood no longer exists. It’s past history. I’ve decided to stay in Mexico because I believe I can make my pictures with greater freedom from here." (29.08.2023)

"Come on, Al, we're going home." Film, jenž Peckinpah natočil v silném drogovém a alkoholovém oparu, si v ničem nezadá s jeho předešlými a mnohem známějšími klasikami. Postupně navyšující se tempo, hustá atmosféra a vynikající tah na branku, především to mě upoutalo na snímku, který je řazen k Peckinpahovým nejosobnějším. Hlavní postavu, Bennieho, v podání Warrena Oatese lze s jistým přitažením za vlasy považovat za režisérova alter ega. Vlastně celý snímek je celoživotní Peckinpahovou cestou, podobně jako Bennieho, pomalu směřující do pekel. (03.11.2007)

Sam Peckinpah proslulej svou drsností ve filmech, tady podle mě nepředved všechno co umí. Atmosféru sice dokázal vyvolat slušnou, ale ta hodina, kdy se prakticky nic moc důležitýho neděje se prostě jen tak neztratí. A to ani když ze závěru udělá slušný jatka, kdy Warren Oates skolí fakt docela slušnej počet osob, ale i ty mohly byt daleko lepší a hlavně daleko drsnější, než jak je to prezentovaný. (19.10.2007)