Železný kříž

Zrejme príliš veľké očakávania, no absolútnou chybou z mojej strany je fakt, že som dúfal najmä v inú formu podania námetu. Boje ako také, ma v tomto prípade príliš nezaujímali, no odlišnosť pohľadu na násilie vo vojne rozhodne áno. Taktiež som si myslel, že dôjde na konflikty pre rozporuplné rozkazy, ako v prípade takého: "Paths of Glory". Lenže tu je to také monotónne, pričom spomínaný snímok mal v rámci tématiky rýchlejší spád, principiálne príbehovo gradoval, no najmä disponoval vhodnou dĺžkou stopáže. Toto mi prišlo zbytočne dlhé i keď musím uznať, že tu je snaha podať konflikt aj v podobe dopadu na spoločnosť .. (07.04.2022)

,,BOH JE STRAŠNÝ SADISTA, LEN O TOM NEVIE." __ Hoci som film pred pár rokmi nevidel celý, v mysli mám na neho stále pomerne dobré spomienky, zvlášť pokiaľ ide o dynamický (na svoju dobu priam klipový) strih a špinavo-drsné prostredie zákopov. Vtedy ma však príliš nezaujal, pretože mi vadilo, že nemá jasnejšiu dejovú linku a zo začiatku prakticky nijako nenapreduje. Po rokoch, kedy som ho už videl celý, ho vnímam prakticky podobne. Pritom nejde o vyslovene zlý film a myslím, že mnohé esencie, ktoré do neho Peckinpah zamiešal sa musia napr. takému Tarantinovi istotne páčiť a určite by sa dalo minimálne pouvažovať, ako by sa látky chytil on. ,,Železný kríž" je pre mňa v mnohom silno nepresvedčivý. Ani nie tak preto, že je vyslovene fiktívny. Skôr, že má viditeľne nižší rozpočet , než aký by som od filmu z ruskej fronty plnej tankov (tie tu vôbec neboli) čakal. S troškou irónie možno povedať, že ide o komornú drámu so značným počtom mŕtvych. Treba však dodať, že Peckinpah tu síce nie je nič dlžný svojej povesti filmového násilníka, no zároveň je z filmu cítiť súcit proti nepriateľovi (zasiahla ma smrť ruskej vojačky). Isté výhrady by som mal aj voči obsadeniu, predovšetkým mi však vadilo nezaujatie voči tomu, o čom film vypovedá. Nie som však sklamaný a verím, že iné počiny režiséra ma oslovia viacej. (2787. hodnotenie, 176. komentár k filmu) (13.12.2015)

Železný kříž představuje Sama Peckinpaha opět v té nejlepší formě. Už od úvodní titulkové koláže je zřejmé, že se alespoň po filmařské stránce jedná o další jeho nářez. Jeho klasikcé rychlé střihy a netradičný záběry dokáží oživit každou bojovou sekvenci. Smůlou je, že film nemá o trochu víc propracovanější scénář, jenž by dodal příběhu na hloubce. Protože byť námět potenciál má, film ztrácí na věrohodnosti díky jen letmo načrtlým postavám, jeijchž motivy proč konají tak či onak, zůstávají skryty. Výtečná vizuální stránka tak není bohužel podpořena adekvátně kvalitními dialogy. To však nebrání tomu si užít mistrovské filmové řemeslo. (28.03.2013)

Peckinpahova tvorba je zajímavým způsobem rozkročena mezi minulostí a budoucností. Právě na Železném kříži se to dá velmi dobře vysledovat. Technickými postupy, především ultra-rychlým střihem, střídajícím se s efektními zpomalovačkami, předbíhá film dobu bezmála o několik desetiletí. Avšak v rovině narativu se ohlíží zpět. A teď nemám na mysli zasazení příběhu do období 2. světové války. Hlavní postava Steinera, symbol autorových názorů, postojů i životní filosofie, jako by snad ani nebyla z dvacátého století. Je přenesena do válčícího Německa z dob dávno minulých, téměř zapomenutých. A ať již její vidění světa založené na cti a pevném charakteru sdílíte, či je vám proti srsti, stejně ve vás nakonec vzbudí určitý druh obdivu. Jako ostatně vše, co je ve své jedinečnosti vzácné. (01.06.2016)

Zajímavý pohled na válku na straně "těch zlých", to znamená na straně německých vojáků. I tam totiž, ať se to zdá jakkoli podivné, fungovaly bytosti vybavené charakterovým spektrem od rovného Steinera pohrdajícího Bohem ("bůh je sadista, ale neví o tom"), důstojníky a pachtěním za válečnými skalpy, přes obyčejné vojíny, kteří jedou na setrvačník, aniž už vlastně vědí proč, až po šmejda Stranskyho, třesoucího se na vyznamenání v závětří zato s plnými ústy válečné strategie a psychologie. Konflikt těch dvou je nosnou silou příběhu a musim říct, že se mnou tenhle film a mazácké herectví Jamese Coburna hodně zahýbalo. (22.05.2005)