Lemony Snicket: Řada nešťastných příhod

Z hlediska dětského diváka jde o zcela netradiční počin, neboť filmy o dětech stíhaných ranami "osudu" (zde velmi dobře zastoupeného Jimem Carreyem v roli Olafa) se zase tak často nevidí. Vlastně si nejsem jist, zda to není vůbec první takový film. Pokud se na to ale podívám jako dospělák, jsem poněkud zklamán. I přes onu proklamovanou (a taky skutečně přítomnou) "burtonovskou" vizuální stránku tomu filmu něco chybí. Podle mě uvízl snímek přesně na pomezí, kdy se dětem (asi) ještě nelíbí a dospělým (asi) už nelíbí. Má hlavní výtka směřuje k samotnému ději - na to, co se o filmu psalo, se v něm poměrně málo stane. Ne že bych snad chtěl dětem ubližovat v jednom kuse, jen mi to přišlo pouze jako slabý odvárek (ale dětské diváky to vylekat mohlo, uznávám). No nic, na závěr už jen tolik, že hlavní dětská herečka měla v obličeji takový dospělý výraz a že z ní jednou asi bude pěkná kočka, ale to už se samotným filmem nemá tak moc společného... (01.09.2005)

Knižní předlohu už sem kdysi četl, ovšem bylo to opravdu hodně dávno a její spojitost s tímto filmem jsem si vlastně uvědomil až v jeho průběhu. Lemony Snicket se znatelně snaží knihu co nejvěrněji kopírovat, což určitě není na škodu. Důležité je, že Brad Siberling pojal velmi jednoduchý příběh o prohnaném hamounovi jako svěží, zábavnou a veskrze pohádkovou podívanou, která splňuje všechno, co bych od ryze dětského snímku očekával. Především stojí za pochvalu rozumně zvolená stopáž( film trvá jen 92 minut!), nádherné masky a kostými a samozřejmě herci v čele s nalíčeným Jimem Carreym a úzkostlivou Meryl Streep. Jako malé dítě bych u toho určitě skákal radostí, nyní už jsem si jen tak spokojeně pobrukoval.. (06.06.2012)

Nádherná výprava, ponurá atmosféra, povedený plakát, sympatická Emily...To, co je na tomhle filmu pěkné je ale bohužel jen ten "obal". Co se týče příběhu, hned na začátku zaujal a měl slušně našlápnuto na plný počet. Postupně jsem se však přejedla tím opakováním toho samého dokola (děti přijedou k novému poručníkovi, vše se zdá ideální než se opět ukáže hrabě Olaf) a trapných póz Jima Carreyho, kterého uznávám spíše jako herce vážných (no, vážnějších) rolí. Děti jsou tak neskonale dobré, chytré a vynalézavé, že už to v polovině filmu přestane být roztomilé. Škoda, škoda, škoda. (02.11.2012)

Literární předlohu neznám a po pravdě řečeno se s ní ani po zhlédnutí Silberlingova filmu seznamovat nechci. Film měl exkluzivní obsazení s celou plejádou známých hollywoodských jmen, měl i velkolepou výpravu s řadou triků a se scénou, která dává znát, že štáb nemusel řešit nějaké kompromisy ohledně rozpočtu. Výsledek je ale z mého pohledu velmi hubený a ta jedna hvězdička je vlastně jen s ohledem na výpravu, která bez ohledu na děj někdy dělá svoje, a viktoriánská pochmurnost filmových staveb a kostýmů je účinnější než škleby hlavního padoucha v podání Jima Carreyho. Nemám problém s jeho výkonem, je to zkrátka herec, který se přizpůsobuje požadavkům scénáře a režiséra, ale ta míra stylizované nadsázky byla pro mě nefunkční a nestravitelná. I tříleté dítě by v odporném šklebu i slovníku strýce Olafa nejpozději po třech desetinách sekundy zjistilo, že něco nehraje, a tady se všichni dospělí tváří, že mu věří i tu nejméně pravděpodobnou charitu. Je to zkrátka moc přeexponované a u mě by to fungovalo, kdyby se nejméně o polovinu hercův projev umírnil. A to jsem se ještě nezmínil o takových ingrediencích, jako je nejmladší člen Baudelairovic rodiny, takový ten typicky americký nevinný andílek, který se mi zhnusí už při prvním úsměvu a kterého bych bez váhání odpravil sám.. Celkový dojem: 25 %. (03.01.2011)

je to příběh o chytrých sirotcích, kteří po smrti rodičů nepropadnou trudomyslnosti, ale radují se z malých životních vítězství. jsou obklopeni fantantisticky ztvárněným světem, ve kterém musí vypadat zvláštně úchylně i domov, kde vás rodiče dávají spát. ,,krásný" záporák carrey zde předvádí to co na něm mám rád (je cinicky hnusnej) a nedělá to co na něm nesnáším (většina věcí z ace ventury). skvěle mu sekunduje malá sunny. pár scén jsem si prožil (taky jste tahali za vyhýbku?), párkrát se i usmál (,, jdou ty hodiny dobře?") ,ale přesto vše asi příště půjdu raději vedle, na ten o nejmenším skřítkovi. proč? prostě poslouchám svoje děti! (17.09.2005)