Vůně vanilky

Božínku ! Šmankote ! Kulisa konce války pro dramatické řádění Strachova smyslu pro humor a pokusu o nadhled. Schmitzer (ve své polistopadové škatulce) s Hlaváčovou sami všechno nezachrání a ostatní nemají prostor se vzepřít. Sexy kukuč Dvořáka, schematická Munzarová, záblesk Kříže, circus Háma from Alabama. ♫ Hudba Zb.Matějů si žije vlastním životem. No, oukéj, ale nuda. Nevyužitý potenciál námětu, místo opakování si dám klidně znovu Zbraně pro Prahu. (06.05.2012)

Celkem průměrné drama s topornou Barborou Munzarovou, slušným Jiřím Dvořákem a vynikajícím Jirkou Schmitzerem. Je až s podivem, jak tento příjemný chlapík (měl jsem tu čest s ním mluvit) dokáže přesvědčivě zahrát ty svoje despoty, do kterých je poslední dobou často obsazován (dále třeba "Kráska v nesnázích"). Kdyby někdo u nás natáčel remake "Dospívání po americku", nebo něco na ten způsob ("Dospívání po česku" :-)), roli otčíma by nemohl hrát nikdo jiný, než Jirka. 60%. (25.05.2008)

Anna je frustrovaná ze svého manželství a okolí. Na tom by nebylo nic zvláštního, kdyby se její příběh neodehrával na konci války a kraj právě neosvobozovali američtí vojáci. A právě jeden z nich se do Anny zakouká a slibuje jí lepší život... Vůně vanilky je hezký film, jenom pro Českou televizi typicky bezkrevný a kupodivu i bez nějakých vypjatých emocí. P.S. Jiří Dvořák umí výborně anglicky, jenom se v tom cizím jazyce ztratila ta typická stopa ironie, kterou na jeho hlase miluju. (10.03.2011)

Další z televizních snímků Jiřího Stracha, které jsou postaveny na námětu, v němž hrají skvělí herci (hodně zajímavá je kombinace Jany Hlaváčové a její dcery Báry Munzarové též v rolích matky s dcerou). Konec možná trošku předvídatelnej (přišlo mi od začátku nemožný, že by Anna dala přednost americkému vojákovi před rodinou), co už ale tolik předvídatelné není je závěrečná reakce jejího manžela v podání vynikajícího Jiřího Schmitzera (byť v typické své poloze), který se k Anne nakonec zachová lépe než její vlastní matka. (05.02.2017)

Do takové 25. minuty je to velmi solidní vesnické drama, kdy člověk čeká, co se z toho vyvine. Jenže pak přijedou američtí vojáci a celé do té doby stavěné drama je na kusy. S americkými vojáky přijely i nelogičnosti v příběhu, různá drobná wtf, a i když jsou vizuál a detaily výpravy stále vymazlené, lidsky mě to tak už nějak štve. Nehledě na to, že k Onch jsem si za tu dobu nezískal takový vztah, abych šel s ní. Chápu její pohnutky, naději, ale víc je mi sympatičtější postava Jiřího Schmitzera, a dokonce i Jany Hlaváčové - jsou uvěřitelnější, lidštější. U holky, která sloužila v Londýně a má tedy rozhled, nadhled a zkušenosti, by člověk čekal, že nenalítne prvnímu frajírkovi, kterého náhodně potká, a že je jí jasné, že mu nejde o tlumočení, ale jen o to jedno jediné. A že při jejích zkušenostech si dokáže už doma na vesnickém dvorku domyslet, kam by to (ne)vedlo. Ale ona jako trdlo jde, jako nějaká obyčejná vesnická nána, jako hrála Míša Maurerová - té by tuhle historku člověk věřil spíše. Režie, herci, výprava, kamera, to vše je nadprůměrné, ale příběh je od své hlavní zápletky kýčovitý, klišovitý a nevěrohodný, a nenabízí moc dalších možností. Schválně, jestli Lucie Konášová viděla rok předtím Čokoládu a má ten film ráda. --- Průběžné poznámky: Velmi slušný vizuál, kamera, výprava. Velmi dobré režijní vedení dětských herců, to se málokdy vidí. Postavy zatím "nahozeny" dobře, nejednoznačně, což je dobře. Uvidíme, co příběh a jak dál. Trochu mi vadí sousedka drbna, jak je přepjatě pojatá, je to trochu klišé. A i "teta" je až nějak moc nabručená a lakotná, přes čáru. Opět tradiční chyba - film z konce 2. světové a hlavní hrdinka má vyholené podpaždí? (04.01.2013)