Udělení milosti se zamítá

Na české poměry,natož že jde o televizní snímek,velmi solidní drama,kterému pomohla především jeho syrovost a skvělá potemnělá atmosféra,která je v českých luzích a hájích velmi nedostatkovým artiklem.K tomu když navíc připočteme výborné herecké výkony(především Petr Motloch mě velmi zaujal),vychází mi velmi milé překvapení.Filmu nechybí tempo,zajímavý styl vyprávění a chvílemi je opravdu napínavý.Postavy jsou věrohodně posané a nenudící,stejně jako celý film.Nedělám to u českého filmu často,ale za tento počin dávám palec nahoru :). (10.03.2009)

Na televízne pomery veľmi, naozaj veľmi kvalitne spracovaný film, čo prekvapuje najmä preto, že ide o tuzemský snímok. Príbeh je naozaj drsný, dráma s nádychom temnej a civilnej kriminálky, v ktorej som po technickej stránke (kamera, strih, nasnímanie, filtre) len málokedy našiel chybičku a niekedy som mal skutočne pocit, že sledujem (a nepreháňam) nejaký americký nezávislý snímok. S príbehom sa teda tvorcovia nemaznali, dej nechali a hodili nám ho ako psom, surový a tvrdý, bez akéhokoľvek zmäkčenia, či prikrášľovacích úprav a to sa mi veľmi páčilo. Navyše aj herecky zvládnuté takmer na prvotriednej úrovni, nesedeli mi len niektoré vedľajšie roličky. 80%. (03.03.2009)

Vyjmout z koncepce tohoto snímku rádobydrsné pásmo vypravěče (jemuž vůbec neodpovídá používaná vrstva jazyka a působí rušivě a místy až směšně), jednalo by se o jednoznačně nejlepší polistopadový film režiséra Jiřího Svobody a jeden z nejlepších filmů reflektujících zrůdnost mezních 50. let - paradoxně od tvůrce, který sám totalitní ideologii v jisté fázi svého života propadl. Takhle je Udělení milosti se zamítá ,,jen" vysokým televizním nadstandardem pocházejícím z ostravského studia, které se zasazením do dobového kontextu vypořádává s temnou etapou našich moderních dějin... Svoboda opět již tradičně exponuje příběh silného jedince, který se postaví takřka proti všem (možná bychom tu našli podobnost s žánrem, který lze označit jako eastern) a jehož příběh nese rysy tragédie (s motivy zrady a odplaty). Silná je až naturalistická predestinace hlavního hrdiny, jehož osud je takřka od začátku daný. Je velká škoda, že se takovýchto společensky závažných filmů obecně netočí více - přispělo by to našemu vypořádání se s problematickou érou komunismu... Podobné filmy: Tichá bolest (26.02.2009)

České drama inspirované skutečnými událostmi odehrávající se v 50. a 60. letech popisující nelehký osud mladého chlapce Jana Steinera (v dospělosti J. Dolanský) vyrůstající v německé rodině v poválečné době. Nedobrovolně se dostává na okraj společnosti a opakovanými útěky z výchovných zařízení a občasnými krádežemi také za hranici zákona. Příběh je vyprávěn z pohledu jeho přítele s pohybovým hendikepem z dětství zvaného Pajda, kterého v dospělém věku ztvárnil M. Hádek, a to zcela bez příkras a sarkasticky. Zatčení a zkrocení mladého Steinera považoval za svůj hlavní služební úkol místní velitel veřejné bezpečnosti Charvát v podání P. Motlocha. Za velký nedostatek dramatu J. Svobody považuji nejasné a matoucí časové ukotvení příběhu, neboť vezmeme-li v úvahu, že snímek začíná v poválečných letech, kdy se do opuštěných budov po vyhnaných Němcích začali stěhovat noví českoslovenští obyvatelé, tak dle logiky a stáří hlavního hrdiny by se měl příběh odehrávat nejpozději na začátku 60. let. Tomu absolutně neodpovídá zobrazený vozový park, kde se nesmyslně objevují staré vozy z 50. let, novější vozidla včetně legendární Tatry 603 a vedle nich sovětské žigulíky a jiná zahraniční vozidla, které v té době nemohla existovat. Také postava mladé sestřičky Magdy v podání L. Vlasákové, která z neznámých důvodů nalezla ve Steinerovi zalíbení, mi do příběhu příliš nezapadala a v závěru se ztratila úplně. Životní podmínky v nápravných sociálních zařízeních pro mladistvé bývají v podobných filmech často zobrazovány jako velmi beznadějné a chmurné a v tomto snímku tomu nebylo jinak, neboť utrpení mladého chovance dosáhlo vrcholu, když se odhalily sklony hlavního vychovatele v ústavu k homosexuální pedofilii. Ve vedlejších rolích se objevila Y. Kornová jako Steinerova matka, která po nezměrném utrpení dobrovolně opustila tento svět, dále I. Bareš coby Pajdův otec alkoholik a Steinerovi známí zloděj K. Zima a kuplíř a násilník J. Nosek. Po první polovině filmu, kterou hodnotím jako povedenější, následovala méně přesvědčivá druhá část, v níž se děj zabýval především Steinerovými úniky, zatýkáním, přestřelkami a po definitivním dopadení následovala poprava odsouzeného v jeho pouhých 22 letech. Za filmy jako Hotel pro cizince či Jen o rodinných záležitostech, které se věnují komunistickému bezpráví v 50. letech, tento snímek značně zaostává, ačkoli zde se o zvůli režimu nejednalo, neboť Steiner byl skutečně zločinec a recidivista, byť byl svým pobytem v různých nápravných zařízeních od dětství k tomuto způsobu života v podstatě vychován. V dramatu můžeme zaslechnout melodie od známého zpěváka a hudebníka D. Landy. Ačkoli závěr filmu byl dostatečně dramatický a emotivní, přesto po zhlédnutí Svobodova psychologického snímku přetrvával rozpačitý pocit, který mi nedovolil, abych toto dílo hodnotil jinak než průměrně. (16.08.2019)

Jeden z tisíce příběhů lidí, kterým přístup bolševického režimu zničil život. V tomto případě se dostal na šibenici kluk, který se jako malý "provinil" nežádoucím otcem. Další z témat, které by si zasloužilo víc, než jen televizní zpracování, ale co se technické stránky věci týče, tak ten kino look film částečně i měl. Zahrané solidně od všech zúčastněných a ačkoliv Dolanského projev mi dlouhodobě nesedí, tady mi nevadil. Vypíchnul bych ještě Petra Motlocha, který zahrál hajzla esenbáka na jedničku. 80% (26.04.2015)