Strašáci

Parádní a velmi napínavý thriller, hlavně ke konci, a ještě tak zhruba někdy v polovině, navíc v obou těchto částech silně gradující. Scéna znásilnění Amy (Susan George), mi lehce připomínala scénu znásilnění z filmu "Vysvobození", tedy z další dnes už exploitation klasiky, která, společně nejen s tímto snímkem, definovala a spoluvytvářela samotný specifický americký žánr, který se pak dále dělil na různé specifické subžánry. Dále si stačí jen vzpomenout na konečnou bitvu na život a na smrt v domě Amy a Davida (D. Hoffman) s bandou rozběsněných, ale jinak úplně tupých a primitivních vesnických týpků, která opravdu téměř nebere konce a vy téměř nedýcháte. No nevím jak vy přátelé, ale na rok '71 to byla naprostá pecka, a já i po těch dlouhých letech a při prvním shlédnutí snímku, jsem měl z tohoto filmu opět po nějaké době celkem příjemné mrazení v zádech, a to ve mě nevyvolá jen tak ledajaký film. Takže abych to konečně už nějak shrnul do jednoho malého uceleného závěru. Za perfektní a ráznou podívanou plnou zpomalených ale efektních záběrů, za skvělé herecké výkony dvou hlavních představitelů, i za role všech těch šmejdů, kteří s typicky chladným a kamenným výrazem v obličeji, mě čím dál tím více okamžik od okamžiku, udivovali ve své stupňující agresivitě, za postupně gradující napětí, za velmi silné mezilidské vztahy, a opravdu skvělou atmosféru, spíše ale až ke konci, mezitím je takové to oťukávání resp. seznamování se mezi sebou. Za to vše si troufám dát plný počet hvězd. Jde určitě o jeden z těch lepších a kvalitnějších snímků od legendárního Sama Peckinpahe (viz "Útěk" nebo "Divoká banda") a to nejsem nějakým jeho velkým obdivovatelem. Klobouk dolů. (01.10.2006)

Těžko uvěřit, že natolik odvážný, kontroverzní, surový i syrový snímek vznikl již na počátku 70. let, Sam Peckinpah předčil dobu nejen nekompromisním zpracováním lidské bestiality a zlověstné agrese, ale i svižnou režií a moderním střihem. Jistě, úvodní tlachanda na vesničce se pořád může zdát dlouhá, ale záhy se začnou dít věci... Utlačovaný a podřadný samec v podání skvělého Hoffmana se snaží zachovat diplomatický přístup až do poslední vteřiny, téměř na hlavu si nasrat nechá, jenže pak to vypukne - na brýlcích se objeví první prasklina, vidění se zbarví do ruda a mladistvý intelektuál nám pěkně znázorní, co si představuje pod pojmem "nedotknutelnost obydlí". Ovšem ani tak neprojeví jedinou známku psychopatie, stále se jedná o naprosto pochopitelný a přirozený charakter umožňující diváku identifiaci. O to děsivější je pak uvědomění, že kousek nelítostného zabijáka se může skrývat v každém z nás (pokud nás k tomu dotlačí okolnosti)... 8/10 (30.01.2013)

Sedmdesátá léta v plné parádě a přesně tak, jak je máme ve filmovém průmyslu rádi. Komorní příběh o kruté psychické újmě a jejích následcích podávaný bez zbytečných klišé a se spalující intenzitou, která se neskrývá ani tak v závěrečné krvavé pasáži, jako spíše ve způsobu, jakým Peckinpah celý děj zprostředkovává. Odpudiví vesničané na každém kroku, dusivá atmosféra pronikající i mezi ústřední manželskou dvojici a konečně výborný střih a hudba, prostřednictvím kterých nechává Peckinpah diváka prožít příběh hlavních postav daleko intenzivněji než jen zrakem a sluchem. Také Hoffman jako velmi atypický filmový hrdina potvrdil své obrovské herecké nadání a velká část snímku patří právě jemu. Úplnou spokojenost mi paradoxně oddaluje právě závěrečná strhující zabíjená, která se mi přes veškerou preciznost zdála poněkud nevěrohodná, a také nejasný a podivný postoj hlavní ženské postavy (na čí straně vlastně nakonec stála?). Jinak ale po všech stránkách výborná podívaná, jejíž kvality pouze oscarová nominace za hudbu zdaleka nevystihuje. (08.06.2013)

Vystřízlivění z květinových let, vysvobození z civilizačních „neduhů“ a zároveň velmi pesimistická ukázka neměné pudovosti a zvířat v nás. Volný sex se transformuje do naoko vynuceného styku a ženy jsou opět podávány jako provokující věci, které je třeba držet na uzdě. Zbytečně úmorná první polovina vykresluje více než by bylo potřeba a výtečně gradující závěr se zase tváří jako úplně jiný film. Zajímavá proměna jež dokáže upoutat, ale vzhledem k VELKÉ rozdílnosti plně neuspokojí. Řečem o extrémním a do mozku se zarývajícím násilí opravdu nevěřte. (03.09.2005)

Obrovská lahoda.Rozhádaný manželský pár sa stane obeťou teroru skupiny robotníkov. A ide o jeden z najpôsobivejších počinov žánru, o ktorom je v tomto článku reč. Vzťahová dráma, napínavý thriller a fascinujúca štúdia násilia sú totiž namiešané do skvelého žánrového koktejlu. Perfektne nasnímaného, neuveriteľne zostrihaného a geniálne zrežírovaného. Sam Peckinpah využíva všetky svoje štylistické postupy, aby divákovi sprostredkoval pocity svojich hrdinov a je na to „radosť“ pozerať. Finále patrí k tomu najlepšiemu čo v žánri vzniklo. Bohužiaľ som to musel pozerať na dvakrát, takže som vypadol z atmošky ale aj tak jednoznačne 10/10 (28.10.2014)