Miluj bližního svého

Do třičtvrtě filmu se jedná o velmi napínavou (přesto však nic, co bychom už neviděli) kriminálku s parádním spádem a solidním vypravěčským základem. Jenže zdání může klamat, protože závěrečných 15 minut dělá s Arlington Road zcela odlišný a velmi silný film. Závěr tomu dává neskutečnou syrovost, bezmocnost, odkrývá realné teroristické možnosti a ABSOLUTNÍ věřejně/politického nevědění. Po skončení mi bylo až těžko u srdce. PS: Výtečný Jeff. (08.04.2014)

627. hodnocený film: Představte si, že se jednou takhle projíždíte a před vámi se objeví dítě plné krve a popálené. Pak se dozvíte, že je to dítě vašeho souseda, o kterém zjistíte, že se vůbec nejmenuje a není ani tím, za koho se vydává. Náhodou kamarádí s jeho synem i ten váš a vám se tak mění život. Náhodou je ten soused i atentátník a jeho žena jede v tom s ním. Vaše žena se jim připlete do práce, proto ji zabijí. Vašeho syna vám unesou a atentát, který nakonec provedou, zabike spoustu lidí, včetně vás. A jak to celé dopadne? Za atentátníka jste považován vy, teď už neboštík, a vyník si chodí dál na svobodě... Že si to nedokážete představit? Tak se koukněte na Mijul bližního svého a bude vás to bavit, stejně jako mě. Další vynikající role a film s Timem Robbinsem. Jeff Bridges si tu střihnul zase supr roli. 4* jsou teda adekvátním hodnocením, za dobrej film. 4* (29.11.2008)

Důrazné varováni! Pokud nechcete být ochuzeni o plnohodnotný zážitek z tohoto filmu, nečtěte komentáře uživatelů k tomuto filmu a rovnou se na něj podívejte! K tomu, abyste věděli, o čem film vlastně je, Vám bohatě stačí obsah, tedy oficiální text distributora. Uvidíte, a nakonec mi dáte i za pravdu, že jste dobře udělali ;-) (22.07.2013)

Nebýt myšlenky v závěru, která to všechno (po odečtení patosu a dalšího dojemného balastu) pěkně shrnula, tak by mé hodnocení bylo ještě horší. Nepopírám, jedná se o velmi zajíimavý námět. Navíc: Mark Pellington plus jeho kameraman umí dělat pěkné obrázky. Zpracování Marka Pellingtona mi však přesto v globále ani za mák nesedlo. Herecké výkony mi přišly v tom nejlepším případě nevydařené - u málokterého filmu mě tolik znervózňovaly rádoby dojemné scény, chvilky na slzu... a teď sorry, ale nemůžu si pomoct: neustálé uvědomělé pomlaskávání, rozhazování rukama, patetické pofňukávání (nemám nic proti mužskému pláči), uvědomělé hádání se za správnou věc a vůbec všechny možné nonverbální projevy a "chytré" hlášky. Samotný příběh? Kromě výše zmiňovaného vcelku povedeného závěru mi celý příběh přišel průhledný jak moje obnošené spodky (ehm, píšu to na efekt - v reálu žádné nenosím). ;o) POZOR, ZAČÁTEK SPOILERU! Hlavní (záporné) postavy mi například už od samotného začátku filmu připadaly až příliš hodné, což nikdy nevěstí nic dobrého. KONEC SPOILERU! Ale ať jen nerýpu - na snímku musím moc pochválit hudbu, kterou má mimo jiné na svědomí Lynchův dvorní skladatel Angelo Badalamenti. Skvostné, majestání, hutné... Shrnuto a podtrženo: Dobrý námět, který mi však ani trochu nesedl. Škoda, možná by stačilo méně tlačit na pilu (pointě by to na výsledku neubralo), ubrat patosu či aspoň vysvětlit některým hercům, co to je přehrávání... (08.07.2005)

Už během sledování jsem se utvrdil v názoru, že jde o velmi vydařený snímek, ale závěr, ve kterém jsem (stejně jako hlavní hrdinové onoho okamžiku) nechápal, která bije, tak ten mě absolutně dostal. Řadím ho mezi nejlepší závěry filmu vedle takových perel jako Obyvklí podezřelí, Nebezpečné hry nebo Prvotní strach. (25.07.2002)