Touha

It's not like you're having sex with someone else! It's one of your secret desires. It's nothing to be ashamed of! Fetišismem a perverzí nabitá projížďka sexualitou v chladném, bizarním světě dalšího z Tsukamotových milostných trojúhelníků. Film, ve kterém znásilnění dostává nový rozměr a kde touha po vlastním těle a sexuální experimenty slouží k poznání sebe sama. Kupodivu jde o režisérovo nejstravitelnější dílo, a to především po technické stránce. (02.03.2008)

Treba Voyerov aby nám zachraňovali vzťahy. Cukamotov najupršanejší film. Dážď je tu prvkom čisto vizuálnym. Postavy sa nachádzajú vďaka nemu v zvláštnom odťažitom svete. Ako keby dážď odkazoval na niečo skryté v nás. Budovy sú chladné, čiernobiela farba neprepúšťa žiadnu emóciu. Pritom je to o sexe. O manipulácií. O pozorovaní a ukájaní sa. Naplnenie základných telesných túžob a snaha vstúpiť na samé dno našej psyché, len aby sme si našli cestu k sebe. Expresívny štýl, elektronický penis - ako by z oka vypadol tomu s Tetsua a zaujímavo poňatá téma. Sono to Strange circusom a Love exposure potiahol na novú úroveň, Cukamoto je verný typicky artovej až undergroundovej forme. Veľmi zvláštne a zapamätateľné. Poetikou bližšie k Bullet Ballet a predsa o niečom inom. (28.01.2016)

Nebudu v tom hledat jak ve spoustě filmů skryté význami a obdivovat skvělého Shinya, když se mi tenhle film prostě nelíbil. Někdo může říct, že je film složitý, někdo zas že jednoduchý. Tohle závisý pouze na pohledu člověka. Očividně jde vidět, že Tsukamoto točí filmy o proměnách jak fyzických tak psychických. Tady jde o psychickou, zachytil to pět velmi skvělé. Bohužel film byl vemi depresivní asi jak ledová káva po ránu. Jinak chvílemi docela perverzní a nějak mi to připomělo starou Lynchovskou tvorbu ala "Eraserhead". (04.09.2011)

Jak už jsem kdesi psal, černobílá Tsukamotovi sedí a i v Rokugatsu no hebi to potvrzuje. Tentokrát však vsadil na pomalejší tempo a psychlogičtější drama a to se zdá nebylo to pravé ořechové. Pár zajímavých pasáží nestačilo k dosažení obvyklého nadšení a jsou z toho jen slabé tři hvězdy za oněch několik zmíněných momentů, ve kterých je režisérův podpis dovře čitelný, kameru a Tsukamotu i jako herce. Ani hudba tentokrát nijak více neupoutala pozornost. Závěr naprosto vyšuměl a nic nezanechal. (15.02.2010)

A já se zase přidávám na stranu May : „Neuvěřitelně podivný film, perverzní, úchylný“ Žena, kterou voyaer donutil vydíráním k experimentování s vlastním tělem, s vlastní sexualitou. Přinejmenším dost zvláštně zvolený způsob jak někomu otevřít cestu k rozkoši, k rozkoši na jejímž počátku je znásilnění vlastním vibrátorem, který, ale ovládá někdo jiný. Opravdu bizarní milostný trojúhelník v hodně neobvyklém a deštivém filmu. (19.04.2006)